Čína zavede nová cla na některé výrobky z nerezové oceli. Zasáhnou dovoz z EU a asijských zemí

Čína zavede nová cla na některé výrobky (zdroj: ČT24)

Čína zavede antidumpingová cla na dovoz některých výrobků z nerezové oceli z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Indonésie. Nová cla se pohybují v rozmezí 18,1 až 103,1 procenta a platit začnou od 23. července 2019, oznámilo čínské ministerstvo obchodu. Opatření se týká ingotů z nerezové oceli a za tepla válcovaných plechů z tohoto materiálu.

Rozhodnutí je výsledkem vyšetřování z července loňského roku na základě stížnosti státní společnosti Shanxi Taigang Stainless Steel. Vyšetřovatelé podle ministerstva obchodu nyní dospěli k závěr, že k dumpingu u prověřovaných výrobků došlo a že dumping způsobil čínskému průmyslu podstatné škody.

Oba produkty – ingoty z nerezové oceli a za tepla válcované plechy z téhož materiálu – se využívají hlavně jako surovina k výrobě za studena válcovaných výrobků, ale používají se také v lodním stavitelství, železnici, energetice a dalších odvětvích.

Samotná Čína sice patří k největším světovým výrobcům nerezové oceli – v roce 2018 objem její produkce stoupl o 2,4 procenta a dosáhl 26,71 milionu tun; ale zhruba dva miliony tun ročně také dováží. Jen vloni zvýšila země dovoz o 53,7 procenta na 1,85 milionu tun,  upozornila agentura Reuters. Pro české oceláře bude mít zavedení cel nepřímý dopad – většina jejich produkce totiž směřuje na evropské trhy.

„Problém je v tom, že jak se postupně ty velké trhy uzavírají, tak Evropská unie je v této chvíli tím nejotevřenějším trhem. To znamená, že všechny ty třetí země se snaží uplatnit ocel na evropském trhu,“ konstatuje ředitel Ocelářské unie Daniel Urban.

Poptávka po oceli v EU stagnuje

Poptávka po oceli v EU přitom stagnuje, ale dovozy ze třetích zemí v posledních letech překonávají rekordy. Loni pokryly evropskou spotřebu z jedné čtvrtiny. „Evropští oceláři mají krušné časy způsobené vyššími vstupy, a na rozdíl od čínských ocelářů budou muset plnit ta kritéria ohledně ekologie a ohledně emisí, oxidu uhlíku, a mají daleko horší pozici i s tím, jak padá celosvětová poptávka po oceli,“ vysvětluje investiční bankéř Rostislav Plíva.

Kvůli problémům s odbytem už oznámily minulý týden snížení produkce o dvacet procent Ostravské hutě – čeští oceláři vyzvali ministerstvo průmyslu, aby v rámci Evropské unie prosazovalo snížení limitů na dovoz oceli ze třetích zemí.

Na nutnost nastavit v ocelářství „globálně férové prostředí“, když nyní firmy ze zemí mimo EU neplní tak vysoké požadavky na ochranu životního prostředí, poukázal i předseda správní rady Ocelářské unie Jan Czudek, který je také generálním ředitelem Třineckých železáren. Limity pro dovoz do Evropy podle něj navíc dovolují dovézt stále víc ocelářských produktů. „Pokud dovoz vzroste o dalších pět procent, bude to znamenat problémy pro evropské hutě,“ uvedl.