20. července 1944 v 8 hodin odstartovalo na letišti v Rangsdorfu kurýrní letadlo se Stauffenbergem a nadporučíkem Wernerem von Haeften. Aktovka, kterou převáželi, obsahovala 2 balíčky po 1 kg výbušniny, které měly zabít říského vůdce Adolfa Hitlera. Před pár dny jsme si mohli připomenout 75. výročí této slavné operace, která pokud by se podařila, jistě by významě ovlivnila světové dějiny.

Tato skutečná událost byla předlohou pro vynikající film, který nabízí zajímavý pohled do historie 2. světové války v rámci jedné z významných akcí tohoto konfliktu. Osobně mám tyto filmy ,,dle skutečných událostí" v oblibě, zejména ty filmy, které nejsou prostředkem bujné fantazie režiséra, ale co nejvíce se drží skutečných událostí i charakteru postav. Plán s krycím názvem Valkýra byl jedním z mnoha pokusů o atentát na říšského vůdce Adolfa Hitlera, který byl však oproti ostatním atentátům asi nejblíže k úspěšnému provedení.

Napínavý film Valkýra, vypráví skutečný příběh plukovníka Clause von Stauffenberga (Tom Cruise), který stál v čele rozsáhlého protinacistického spiknutí, jehož hlavním cílem měla být likvidace Adolfa Hitlera a odstavení jeho nejvěrnějších spolupracovníků od moci.

Psali jsme:Statečný důstojník přežil potopení Titanicu i obě světové války

Foto: Claus von Stauffenberg se svými dětmi na snímku z roku 1940

Plukovník Claus von Stauffenberg je loajálním vojákem, oddaně sloužícím své zemi. Poté co je zraněn a odvelen z fronty dojde k vylodění spojeneckých jednotek v Normandii a Stauffenberg se stává členem rozsáhlého spiknutí. Na straně německého odboje, vyzbrojen rafinovanou strategií použít Hitlerův vlastní nouzový plán pro stav ohrožení – známý jako Operace Valkýra – se rozbíhá akce s cílem zavraždit vůdce a svrhnout jeho nacistickou vládu. S dokonalým plánem a s několika odhodlanými důstojníky se z von Stauffenberga, který dosud byl jeden z mnoha, stane ten, který musí Hitlera zlikvidovat sám. Do pokusu o převrat bylo zainteresovaných mnoho vysokých osobností jako např. Ludwig Beck, Erich Höpner, Erwin Rommel, Hans Speidel a Hellmuth Stieff.

Foto: Hlavní postavy filmu Valkýra | printscreen z filmu

Stauffenber chtěl při atentátu spolu s Hitlerem také zlikvidovat Heinricha Himmlera a Hermanna Göringa. Tento důvod donutil ve dvou případech (11. a 15. července) ustoupit od plánu. Konečné datum nakonec padlo na 20. července 1944, i přesto, že nebyl přítomen ani Himmler ani Göring…

Psali jsme:Nošení zbraně - dokonalá prevence proti zločinu

Skutečné události a průběh operace Valkýra

20. července 1944 v 8 hodin odstartovalo na letišti v Rangsdorfu kurýrní letadlo se Stauffenbergem a nadporučíkem Wernerem von Haeften. Aktovka, kterou převáželi, obsahovala 2 balíčky po 1 kg výbušniny. Po příjezdu do Vlčího doupěte v Rastenburgu se Stauffenberg nejdříve zeptal majora Freyenda, kde by si mohl vyměnit košili. Freyend mu poskytl vlastní ubikaci. Zde Stauffenberg a von Haeften aktivovali bombu. Zde došlo k jejich prvnímu pochybení. Během sestavování bomby byli vyrušeni a rozhodli se ji kvůli nebezpečí prozrazení nedokončit. Bombu tedy sestavili jen z jednoho plátu o jednom kilogramu plastické trhaviny, i přesto, že v plánu byly započítány dva. Poté Stauffenberg vešel do poradní místnosti, kde položil aktovku asi metr od Hitlera.

Foto: Stauffenberg (zcela vlevo) jako válečný veterán měl Hitlerovu důvěru

Za fingované záminky (nutného telefonátu) se Stauffenberg dostal z budovy a nasedl do automobilu k Haeftenovi. Krátce poté, co ukrytá bomba vybuchla (cca 12:42) dojeli k první bráně, kde byli bez problémů puštěni. S menšími problémy projeli i druhou branou a poté směřovali k letišti. Zde nasedli do letadla a odletěli do Rangsdorfu.

Stauffenberg, aniž by se ujistil, že je Hitler mrtev, vydal rozkazy k provedení plánu Valkýra. I přes snahu Fellgiebela se nepodařilo odříznout Vlčí doupě od světa a nakonec se ukázalo, že Hitler atentát přežil. Po této zprávě docházelo opět k předání moci do rukou nacistů. 21. července spáchal na frontě sebevraždu generál Henning von Tresckow. Po potlačení převratu bylo popraveno více než 200 osob. 10. srpna byl popraven Stauffenbergův bratr Berthold.

Foto: Místnost po atentátu. Na místo se přijel podívat i Hermann Göring | Wikimedia Commons

Po výsleších se zjistilo, že o přípravě převratu byl částečně informován i polní maršál Erwin Rommel, ten dostal na vybranou - buď popravu, anebo sebevraždu s tím, že bude uveřejněno, že zemřel na následky zranění ze dne 17. července 1944 a jeho rodina nebude nijak pronásledována. Aby uchránil svou rodinu, zvolil si sebevraždu kyanidovou kapslí.

Porada se za normálních okolností konala vždy v bunkru, vzhledem ke krásnému letnímu počasí bylo na poslední chvíli rozhodnuto, že se bude konat v lehkém dřevěném domku venku. Je velmi pravděpodobné, že tlaková vlna by v betonovém bunkru spolehlivě zabila všechny lidi přítomné v místnosti, v lehkém dřevěném domku však měla mnohem menší ničivý účinek, což nakonec vedlo k tomu, že Adolf Hitler i tento atentát přežil.

Podle některých spekulací pak byla aktovka ještě o kousek posunuta na druhou stranu jedné ze dvou masivních noh, na nichž stála deska stolu. Stůl samotný byl celý z masivního dubu, což mezi Hitlerem a explozí vytvořilo zábranu, která ho uchránila od nejničivějších účinků exploze. Zranění, která při atentátu utržil, byla jen minimální.