Proč chybějí léky v ČR? Česká lékárnická komora [ČLnK] zveřejnila údaje, podle kterých v tuzemských lékárnách chybí přes 100 různých léčivých přípravků. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha jde ale ze strany ČLnK tak trochu o poplašnou zprávu.
Podle informací ČLnK se v posledních týdnech zhoršila situace v dostupnosti léků v českých lékárnách. Komora tvrdí, že momentálně ve velké části tuzemských lékáren chybí více než 100 různých léčivých přípravků. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha ale situace není zdaleka tak kritická.
„Při vší úctě, já si myslím, že ČLnK trochu šíří poplašnou zprávu,“ uvedl pro Zdravezpravy.cz ministr. Aniž by přitom ale popíral, že ČR má problém s dostupností některých léků.
„Problém to samozřejmě je. To nepochybně. Také je třeba se ale podívat i na ten seznam nedostupných léků. Jsou v něm léky, které jsou nahraditelné. To znamená, že to není tak, že by sto léků bylo naprosto ve výpadku. Naopak k chybějícím lékům se nabízejí různé alternativy. Takže z tohoto pohledu, dost dobře nevím, z jakého důvodu ČLnK šíří paniku mezi lidmi. A musím i říci, že mi to přijde z její strany značně neodpovědné,“ uvedl.
Podle něj bylo navíc v některých konkrétních případech domluveno, že chybějící léky budou doplněny dovozem cizojazyčnými šaržemi daného léku ze zahraničí.
Léky v ČR, v čem je problém
Podle Komory jsou hlavní důvody výpadků na straně samotných výrobců. Ti dle ní upřednostňují prodej léků do jiných zemí. Případně udávají problémy s výrobou účinných látek.
„Chybějící léky se nepředvídatelně střídají. Jejich horší dostupnost není výsadou Česka, s určitými komplikacemi se potýká třeba Polsko, Belgie či Švýcarsko. Většinu výpadků léků řeší lékárníci prostřednictvím generické substituce, velký problém ale nastává u těch léčivých přípravků, které nejsou nahraditelné, jako například Vigantol ve formě kapek či Dostinex,“ uvedl prezident ČLnK Lubomír Chudoba.
Podle něj za zvýšenou nedostupnost léčiv nesou odpovědnost zčásti i státní orgány a zdravotní pojišťovny, které nesystémově snižují výši úhrad léčivých přípravků bez zajištění garance jejich dovozu pro české pacienty.
Podle ministra zdravotnictví ovšem nelze problém s nedostupností léků dávat za vinu zodpovědným orgánům v ČR či zdravotním pojišťovnám. Nedostupnost některých léků není dle jeho slov specificky český problém. Naopak se jedná o celoevropský problém. Jedním z důvodů je, že výrobci léků, jež je vyrábějí například v Číně nebo Indii, se dostávají pod tlak z hlediska výroby. Což vede k výpadkům na evropských trzích.
„Výpadky ve výrobě je v současnosti, řekl bych, možná vůbec ta nejčastější příčina. Bohužel ten počet případů narůstá. Ale to se netýká jenom ČR. Například ve Francii za posledních pět let desetinásobně vzrostl počet výpadků léčiv,“ upřesnil ministr pro Zdravezpravy.cz.
Nelegální reexporty
Avšak ani výrobní problémy nejsou podle ministra jedinou příčinou nedostupnosti některých z léků v tuzemských lékárnách. Jako další příčinu uvedl přetrvávající reexport léků.
„To znamená, že některé léky kvůli tomu, že jsou u nás poměrně levné, distributoři místo toho, aby je dodali do tuzemských lékáren, vezmou a vyvezou do zahraničí. Do Německa, Dánska a jiných zemí. Tam získají zisk na rozdílu v ceně, který je často v řádu několika desítek procent,“ řekl.
Podle odborníků jsou například léky v Německu dražší o cca 40 % než stejné léky v Česku. To samé ale platí například i pro USA, kde před nedávnem vzbudil pozornost prezident Donald Trump. Ten upozornil na to, že stejné léky prodávané v Evropě stojí v USA i sedminásobně více. Jako příklad uvedl léčiva předcházející problémům se zrakem, za které v USA v rámci Obamacare platí američtí daňoví poplatníci jednu miliardu dolarů ročně, což je podle něj o 813 milionů dolarů více, než by za docela stejné léky a ve stejném množství dostali obchodníci s léky v Evropě. Jako příklad zemí s nízkými ceny léků mimo jiné uvedl i Českou republiku nebo Slovensko. [Více zde.]
Podle Trumpa, který navrhl stanovovat ceny léků v USA podle referenčních cen léků v Evropě, to lze vysvětlit tím, že o to, co zaplatí američtí pacienti více za léky, o to mohou za ty samé léky zaplatit méně pacienti v evropských zemích. Podle odborníků by ovšem zlevnění léků v USA vedlo ke zdražení léků v Evropě.
Jak je to v Evropě
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že situaci v USA jeho úřad sleduje, ale prozatím nemá signály, že by případné změny cen v USA měly znamenat změny cen léků v Evropě. I přesto ale potvrzuje to, že rozdílné ceny léků v unijních zemí svádějí mnohé evropské subjekty, včetně těch českých, k přeprodeji léků z domovských trhů na trhy, kde se za dané léky více platí.
„V těchto případech se jedná o snadno vydělané peníze. Toto počínání má za následek, že vyvezené léky nejsou pak k dispozici pro české pacienty,“ řekl.
Také ale dodal, že se bohužel v některých případech přišlo i na to, že takto léky za výhodnější ceny ve velkém přeprodávají nejenom někteří z distributorů, ale i některé lékárny v Česku.
„SÚKL už v této věci udělil nějaké sankce,“ dodal.
To potvrdila i mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL] Barbora Peterová.
„Nejvyšší pokuty uložené podle zákona o léčivech padají obecně u subjektů, které jsou současně provozovateli lékáren a držiteli povolení k distribuci léčivých přípravků. Přestupku dle § 103 odst. 6 písm. g) zákona o léčivech se tyto subjekty dopouštějí, pokud použily k distribuci léčivé přípravky, které nakoupily jako provozovatelé lékáren,” upřesnila.
Emergentní systém řeší problém
Podle ministra Adama Vojtěcha řešením současné situace je chystaný emergentní systém, který má zavést novela zákona o léčivech. Ta již prošla Poslaneckou sněmovnou a nyní jde do Senátu. Tento systém po problémech s reexporty zavedlo například již Slovensko.
„Takzvaný emergentní systém mimo jiné řeší i otázku reexportů. To znamená, že výrobce bude zodpovědný za to, aby jeho lék byl dostupný. A to proto, že je skutečně problém, když výrobce dodá lék distributorovi a distributor místo toho, aby ho dodal do lékárny nebo nemocnice, ho vyveze,“ uvedl ministr pro Zdravezpravy.cz.
Podle něj emergentní systém zajistí dostupnost léků v českých lékárnách prostřednictvím přenesení odpovědnosti na výrobce léků. Dodal, že emergentní systém bude ukládat výrobci povinnost, pokud daný lék nebude v objektivním výpadku právě třeba z důvodu problémů ve výrobě, aby aktuálně nedostupný lék dodal maximálně do dvou pracovních dnů do jakékoli lékárny v ČR. A to pod významnou sankcí.
„Tím chceme donutit výrobce, aby si vytvářeli zásobu těch léčiv a byli schopni tady tu poptávku uspokojit,“ upřesnil ministr.
Dodal, že nová legislativa navíc pracuje i s institutem dočasné úhrady po dobu několika měsíců, která by měla motivovat výrobce k dovezení léků do ČR, byť by byl daný lék v zahraničí dražší než v ČR.
Problém ovšem je, že čelní zástupci ČLnK emergentní systém odmítají. Prezident ČLnK Lubomír Chudoba před nedávnem například uvedl: „Otázka je, jestli má celý ten emergentní systém vůbec smysl.“ Dodal pak, že smysl nedává a zavádět by se neměl.
Tím minimálně překvapil, protože právě Česká lékárnická komora patří k dlouhodobým kritikům nedostupnosti léků, jež jsou zapříčiněny i reexporty léků. Přičemž právě jim má účinně bránit emergentní systém.
Nízké ceny a léky v ČR
Čelní zástupci ČLnK jako příčinu současných výpadků léků z distribuce uvádějí nízké ceny léků v ČR. Obviňují výrobce, že léky kvůli nízkým cenám do ČR nedovážejí.
„Léčivé přípravky jsou u nás v současnosti velmi levné. Cena, respektive úhrada ze zdravotního pojištění, mnoha z nich na jeden den je pro obraznější porovnání nižší než cena rohlíku. Dovoz většího množství za těchto podmínek se pak výrobcům nemusí vyplatit,“ tvrdí například tisková mluvčí ČLnK Michaela Bažantová.
To, že ceny léků jsou v ČR oproti jiným zemím nízké, potvrzuje i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. I zde však není situace podle jeho názoru zcela černobílá. Na nízké ceny léků v ČR oproti například Německu nebo Dánsku je nutné hledět optikou tuzemských pacientů i nákladů na systém veřejného zdravotního pojištění.
„Na jednu stranu chceme, aby v ČR byly léky co nejlevnější. Což je logické z toho důvodu, aby dopady na pacienty, ale i do systému veřejného zdravotního pojištění byly co nejmenší. Na straně druhé to zase vede k tomu, že se ty léky vyváží. Je tam ten reexport z důvodu nízké ceny léků u nás. Tedy je to o nějakém vyvážení. Ten cíl je, aby ty léky byly co nejlevnější, ale nelze uměle navyšovat jejich ceny. My se musíme držet v nějakém evropském kontextu. A to se i děje. SÚKL běžně pracuje s referenčními cenami z jiných států,“ říká.
Podle něj na současnou problematiku navíc nelze hledět pouze národní optikou.
„Otázka nedostupnosti léků je evropské téma. My to určitě chceme řešit v rámci našeho předsednictví V4, které začalo teď v červenci. Máme to naplánováno na jednání. Je to skutečně otázka toho, aby výrobci léků byli skutečně odpovědní za to, že léky zajistí pro všechny evropské státy a jejich trhy. A to nelze řešit z pozice malé České republiky, ale musí se to řešit v rámci celé Evropské unie,“ uvedl.
Problém s léky hlásí i jejich výrobci
K současné situaci se přitom aktuálně vyjádřili i zástupci výrobců léků. Ti upozornili na to, že emergentní systém, který by mohl být řešením současných problémů, znehodnocuje problematický pozměňovací návrh novely zákona o léčivech od komunistického poslance Daniela Pawlase. Návrh se dotýká nově zaváděného lékového záznamu pacienta.
„Přes nesouhlasné stanovisko Ministerstva zdravotnictví ČR se do textu dostala ustanovení, podle nichž by výrobci léků museli povinně zásobit kteréhokoliv distributora léčiv jakýmkoliv lékem jen na základě písemné žádosti a nahlášení průměrné 14denní poptávky odběratelů daného distributora. Tedy lékáren, do nichž dodává,“ říká výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] Jakub Dvořáček.
Distributor podle novely nesmí takto získané léky vyvážet do zahraničí, avšak není stanovena žádná sankce za porušení tohoto zákazu. Podle něj tak úprava skrývá obrovské nebezpečí pro dostupnost léčiv. Kritizuje, že novela v aktuální podobě počítá s povinností dodávek na základě průměrné poptávky lékáren u distributora po dobu dvou týdnů.
„To je v praxi nepředstavitelné. Vždyť deset pacientů, kteří při hledání léku obejdou pět lékáren, by vytvořilo poptávku za padesát pacientů! Není jasné, jak by lékárny a distributoři reálnou poptávku sledovali a vyhodnocovali. Otevírá se tu i obrovský prostor pro falšování údajů o skutečné poptávce. A to ve snaze zajistit si dodání léčiva, které distributor pro české pacienty vůbec nepotřebuje,“ upozorňuje.
Bezpracné zisky na úkor českých pacientů
Přitom dodává, že je známé, že někteří distributoři vyvážejí léčiva za relativně nízké ceny nakoupené v ČR přes hranice do zemí s vyšší hladinou cen léků. Čímž dle jeho slov realizují bezpracné zisky na úkor dostupnosti léků pro české pacienty. Vyvezená léčiva tak dle jeho slov mohou v lékárnách chybět i nadále.
„V případě vstupu zmíněné úpravy v platnost by nic nezabránilo tomu, aby si distributoři zajišťovali léky určené jen pro centra vysoce specializované péče pomocí fiktivních dotazů na tyto léky u pultů běžných lékáren. Výrobce by na základě zákona musel i přes naprostou nelogičnost situace lék distributorovi dodat ve stanoveném množství,“ upozorňuje.
On sám jako zástupce výrobců léčiv zavedení emergentního systému podporuje.
„Stačilo by novelu upravit tak, aby se povinnost dodávek provázala s reálnou poptávkou. V době, kdy máme elektronické recepty, by to bylo snadné. Evidovalo by se, kolik léků se kde skutečně vydalo. Distributoři by podle toho lékárny zásobovali. Pouze není možné souhlasit s možností, aby čísla o poptávce mohla být libovolně nafukovaná,“ uzavírá.
