„Za osm let mého pobytu v Sokolově je to snad největší pohyb kádru, co pamatuji. Za pět týdnů letní přípravy přišlo deset lidí. Kluci přicházeli postupně, takže se dobře zapracovávali do týmu. Mára Červenka, který přišel jako poslední, tady už byl, ten se s prostředím nemusí seznamovat,“ připomíná velký letní průvan v kabině.
Ani samotná příprava nebyla standardní, na jejím začátku neměli v Sokolově hlavního trenéra. „První týden jsme trénovali jenom s asistentem trenéra Davidem Vaněčkem normálně, něco jsme odběhali,“ vzpomíná Jakub Dvořák.
Následně se k týmu připojil trenér František Šturma a už to taková pohoda nebyla.
„Ten nám dal trochu do těla, aby, jak sám říkal, poznal náš morál, a že ho za to budeme nenávidět. Je to částečně pravda, ale bylo to zapotřebí,“ přiznává nový kapitán týmu.
Na řadu přišly i přípravné zápasy, první pod trenérem Šturmou byl s Teplicemi ve Spořicích u Chomutova a naoko krutá porážka 0:5.
„Byli jsme hodně unavení, ale gól jsme měli dát, odehráli jsme docela dobrý druhý poločas. Bylo znát, že máme nohy zavařené,“ vysvětluje Dvořák.
Potom se tempo tréninku uvolnilo a další přípravná utkání už Sokolov zvládl lépe, s Mladou Boleslaví prohrál 0:2 a v generálce Domažlice porazil 1:0. „Pokaždé to vypadalo ještě líp.“
Na začátku nové sezony je už zapomenuto, jak to dopadlo naposledy. „S minulou sezonou nemůže být spokojený nikdo, zachránili jsme se v předposledním kole. To je špatná vizitka, nedařilo se. Pro mě to skončilo, je to uzavřená kapitola, teď budeme koukat všichni jenom dopředu. Měli jsme sezení s vedením klubu a všichni se ztotožnili s tím, že skončíme do osmého místa. Pro to uděláme všechno,“ burcuje sokolovský kapitán Jakub Dvořák. K tomu pomůže i celá kabina.
„Jádro zůstalo pospolu. Zůstal Vojta Machek, Kuba Dvořák brankář, Péťa Glaser, já i Standa Vávra. Jsme tu spolu už dlouho a půjde o to, jak se do toho zapojí ostatní. Myslím, že v tom problém nebude, jsou to mladí, snaživí kluci. Řekl bych, že je to na dobré cestě.“