V pondělí do práce, teď letí s Jabloncem na EL. Musel jsem si zařídit pas, směje se Váňa. Jaké bude zápisné?

Když jsme se vrátili z Prahy, tak hodně špatně. Přítelkyně mi do dvou do rána četla diskuze, až jsem jí musel říci, ať už mě nechá být. (usměje se) Usnul jsem až kolem druhý ráno. Dopoledne jsme se pak sešli na pozápasovém tréninku a teprve až po něm jsem si pořádně odpočinul.

Doufám, že jsem se z toho všeho už vyspal. (uculí se) Ne, je to v pohodě. V pondělí jsem byl ještě v práci. Domlouvalo se, abych mohl s týmem vůbec odletět.

Řešilo se to celé pondělí. Musel jsem si zařídit pas, který jsem měl propadlý, řešilo se to přes FAČR a UEFA jako dodatečnou nominaci na soupisku. Zatím počítám s tím, že asi budu na tribuně, ale šlo o to, abych byl platný pro případ, kdyby se někomu něco stalo a mohl jít na lavičku, případně zasáhnout do zápasu. Ovšem moc s tím nepočítám. Jsem za to ale rád, chci si užít atmosféru, chci to nasát, zjistit, co to obnáší. Zápas na Spartě byl asi vrcholem, co se dá v české lize zažít, ještě se Slavií a Plzní.

Trénink jsem nestihnul. Byl jsem takhle domluvený, že přijdu normálně do práce. Vyřídil jsem nějaký emaily, domluvil, co bylo potřeba, zjistil, jestli někde nehoří termíny na nějakých projektech. Víceméně jsme se teď domluvili, že můžu přijít až příští týden, dostal jsem volno.

Byli samozřejmě nadšení. Už tam měli na nástěnce mou fotku, že ji pak budou chtít podepsat. Říkal jsem, že jí nebudu kazit podpisem. (směje se) A šéf byl v pohodě. Novináři se mě po utkání ptali, jestli byl někdo z práce na zápase, tak jsem to dodatečně zjišťoval a asi tam nikdo nebyl, šéf to nestihnul, většina koukala v televizi.

Vesměs pozitivní. Kamarádi mi posílají nějaké články, snažím se je sice nečíst, ale všechno je v pohodě. V pozápasových rozhovorech jsem zapomněl říci, že to bylo o celém týmu. Taktika Sparty byla jasná, bylo vidět, že mě jako nezkušeného hráče budou chtít nějakým způsobem zavírat. A kluci hráli tak, že mi moc často balon nedávali, víceméně jsem se do žádných složitých situací nedostal. Jen jednou sám, když jsem Kozákovi namazal. Jinak tým hrál tak jednoduše, abych nebyl pod tlakem a zbytečně nemusel vymýšlet. Je to zásluha celého týmu, že se mi zápas povedl a lidi mě vesměs chválil a líbilo se jim, co jsem předvedl.

Už mi několik úplně neznámých lidí psalo o dres, na ně bohužel nereaguji. Dresy prostě nejsou. (směje se) Pár lidí mi psalo i o kartičku, ty asi taky nebudou. Možná pak uděláme nějakou výroční edici. (směje se) Celkově mě to těší, jak to lidi vzali. Nečekal jsem, že to bude takhle vlídný. Je to obrovský skok, ale hrozně mi to opravdu celý tým usnadnil. Bylo vidět, že Hübscha (Hübschman) se tam hodně zatahoval, aby mě tam pohlídal. Břéča (Břečka) hrál skvěle až do té chyby, kdy mu tam vypíchli balon a dostali jsme druhý gól. Hlavně všichni okolo to zvládli a podrželi mě.

Ještě ne. Chtěl jsem, ale ještě na to nebyl čas. A abych upřímně řekl, vlastně ani nevím, jestli na to chci koukat...

Zatím nevím. Ptal jsem se Hübschy, jak to budeme řešit a říkal, že to pak nějak vymyslíme. Asi nějakou vtipnou formou. Nabízel jsem dort, tak možná tímto způsobem.