Příliš mnoho vody tělu škodí: Kolik denně vypít a co už je moc?

Kdo dostatečně pije, je zdravější, štíhlejší, krásnější, méně stresovaný a unavený. Jako minimální množství tekutin, které bychom měli denně přijmout, se často uvádí 2,5 litru. To ovšem neznamená, že tento objem musíme vypít. „Vypít 2,5 litru denně je podle mého názoru příliš. Klasicky se doporučovalo vypít denně 1,5 litru tekutin. Další zhruba 1,5 litru vody totiž člověk přijme z potravy,“ říká fyziolog Miloslav Franěk a dodává: "Ani tyto hodnoty však nelze brát jako ty, které je nutné striktně splňovat. Záleží také na aktuálním i dlouhodobém nastavení organismu, na výšce a váze konkrétního člověka a především na vnějších vlivech, jako jsou například venkovní teplota nebo fyzická námaha."

Základní informaci o tom, kolik vody máte vypít právě vy, můžete vypočítat podle následujícího vzorce:

Váha (kg) x 0,035 = denní potřeba tekutin (v litrech)

- Za každých jedenáct kilogramů nadváhy si připočtěte 0,25 litru vody.

- Za jeden šálek kávy si připočtěte 0,3 litru vody.

Podle Miloslava Fraňka se často stačí řídit vlastním tělem. Zdravý člověk se může spolehnout na to, že žízeň ho upozorní na to, že by se měl napít. „Problém ovšem může nastat u všech ostatních, pokud se rozhodnou této poučky striktně držet. Je prokázané, že pocit žízně je oslaben u starších lidí, neadekvátní pocity žízně se objevují rovněž u dětí, a to i u dětí školního věku. Na pocit žízně se také nedá stoprocentně spolehnout po intenzivní fyzické zátěži spojené s velkými ztrátami tekutin pocením,“ vysvětluje.

Při sportu přidejte

Při sportu nebo například těžké práci totiž naše tělo začne vyplavovat pot, který má za úkol ochladit organismus, aby nedocházelo k jeho přehřívání. Vodu, která se potem ztrácí, je však potřeba tělu opět dodat. „Doplňování tekutin po fyzické aktivitě, případně během ní, je velmi důležité. Pokud se tak neděje, dochází k dehydrataci organismu, která se projevuje svalovými křečemi, pocitem sucha v ústech, závratěmi, zvracením, bolestí hlavy, poruchami termoregulace, při extrémní dehydrataci i psychickými poruchami (zmatenost) a kómatem,“ jmenuje některá z rizik nedostatečné hydratace Miloslav Franěk.

U krátkodobějších aktivit postačí k doplnění tekutin obyčejná voda. U dlouhodobějších, které trvají 30 minut a déle, bychom však měli myslet také na dodání minerálních látek, jako jsou sodík, draslík nebo hořčík. Ty totiž z těla odcházejí společně s potem. To je také důvod, proč se po tréninku doporučují pít iontové nápoje. Obsahují totiž tyto látky, které se během aktivity z našeho těla vyplavily.

Příliš mnoho vody může vést i k otravě

Bolesti hlavy, únava, malátnost, pokles fyzické a duševní síly, poruchy koncentrace, poruchy funkce ledvin nebo například infekce močových cest. O rizicích spojených s nedostatečným příjmem tekutin je toho napsána všude spousta. Avšak co přílišné pití vody, může našemu tělu nějak uškodit? Podle doktora Fraňka se nadměrného příjmu tekutin není potřeba příliš obávat.

„V případech, kdy správně funguje glomerulární filtrace v ledvinách, je organismus schopen se při pomalejším pití rozloženém do celého dne vypořádat i s obrovským objemem. Například při poruchách koncentrační schopnosti ledvin musí člověk vypít někdy i dvacet litrů denně a nepřináší mu to žádné akutní zdravotní komplikace. Pokud je však větší objem vody vypitý rychle, považuje se šest litrů za život ohrožující stav, protože může nastat otrava vodou,“ varuje před možným rizikem Franěk.

Pokud se tedy snažíte vypít čtyři nebo i pět litrů tekutin denně a neběháte při tom maratony, je to špatně. Aquaholismus neboli přepíjení je totiž podobná závislost jako na drogách nebo alkoholu. Jsou při něm nadměrně zatížené ledviny a hrozí taková ztráta minerálů z těla, že jde o život. I v případě pitného režimu tedy platí poučka o zlaté střední cestě.

Více o sportu a zdravém životním stylu čtěte na iSportLife. Můžete například začít běhat podle plánu od Šárky Strachové, zúčastnit se závodů nebo zjistit, jak dopadly v testu běhací boty, silniční kola a další.