Navzdory tomu, že v jižních Čechách už před dvěma týdny naplno začaly žně, v krajině stále převládá zlatohnědá barva nesklizených obilných klasů a řepkových stonků. Květnové chladnější a hlavně deštivější počasí dalo zemědělcům naději, že by se situace mohla oproti loňskému tragickému roku výrazně zlepšit. Červnové sucho a mimořádně silné krupobití ze začátku července jejich optimismus velmi rychle zbrzdily.

Od začátku prázdnin stihli hospodáři v Jihočeském kraji sklidit zatím přibližně pětinu všech obilovin a přibližně stejný podíl řepky. „Ve srovnání s loňskem jsou žně letos o poznání zpožděnější a pomalejší. Některé podniky ještě do polí se sklízecími mlátičkami nevyjely,“ říká ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.

Plošně se začíná se sklizní ozimé pšenice a ve velmi malé míře také jarního ječmene. Naopak téměř hotoví jsou na polích pěstitelé ozimého ječmene, který zbývá sklidit už jen pouze na 240 hektarech z více než 15 tisíc. Sklizený objem se však obec od obce různí.

„Žňové výsledky se velmi liší, někdy i na úrovni jednoho katastru, a to v závislosti na podmínkách a zaznamenaných srážkách,“ komentuje Šťastná dosavadní průběh letošní sklizně.

Rozdíly jsou však i v době, kdy stroje poprvé do polí vyjíždějí. Na některých místech jsou žně v plném proudu, jinde prakticky teprve začínají.

„Momentálně jsme na úplném začátku. Do polí jsme vyjeli teprve v pátek. Teď nám do toho ještě trochu zapršelo, takže nabereme ještě větší zpoždění. Začali jsme sklízet ozimý ječmen, který nám začal teprve dozrávat, což je způsobené hlavně tím, že jsme ve vyšší nadmořské výšce než zbytek kraje,“ vysvětluje předseda Zemědělského družstva Kunžak Zdeněk Zámecký.

Řepka má čtvrtinový propad oproti loňsku

Podle dosavadního vývoje očekává, že by letošní rok měl být na jeho polích, pokud jde o výnosy, spíše průměrný.

„Naštěstí jsme se tolik nepotýkali s velkým suchem jako jinde v kraji. Na jaře jsme zaznamenali poměrně dost srážek, ale mohlo to být ještě o něco lepší. Situace z loňska se však určitě opakovat nebude. To jsme měli ztráty okolo třiceti procent, což se kromě obilí týkalo i kukuřice, krmných plodin a hlavně brambor,“ dodává Zámecký.

Co se týče dalších míst v kraji, prognózy jsou spíše o něco horší. Nadprůměrný výnos se zatím týká jen ozimého ječmene.

„Například u řepky je výtěžnost kolem tří tun z hektaru, což znamená čtvrtinový propad ve srovnání s rokem 2018. Pěstitelé si stěžují na její nerovnoměrné dozrávání a nízkou olejnatost,“ podotýká Šťastná. Podobné zkušenosti mají i v podniku Reprogen, který se kromě zemědělství věnuje i chovu hospodářských zvířat.

„Ozimy jsme měli ještě nějak v normě, ale máme problém s nízkou olejnatostí řepkových semen. Začali jsme sklízet i nějakou tu pšenici a vypadá to, že budeme pod normálním stavem,“ hodnotí začátek žní vedoucí rostlinné výroby Reprogenu Jiří Klíma s tím, že nejvíce se na nižší úrodě podepsalo červnové extrémně suché počasí, které vystřídalo vlahý a studenější květen.

„Mysleli jsme si, že nás deštivá jarní epizoda zachrání, ale už teď je vidět, že zrno je docela drobné, a to se týká i řepky. Zemědělci z okolí, kteří už ji začali sklízet, s výnosy nejsou vůbec spokojení. Špatné je to také s pícninami. Očekávám podobná čísla jako loni, kdy byl velký nedostatek,“ hodnotí situaci předsedkyně Zemědělského družstva Přešťovice na Strakonicku Lenka Procházková. Agropodniky z celého kraje hlásí třetinový objem sklizených otav oproti normálu.

Zloději kradou balíky slámy

Situaci zemědělských podniků navíc komplikují zloději, kteří si pro nabalíkované seno dojíždějí rovnou na louky.

„Letos jsme udělali 125 balíků sena, které jsme na loukách nechali asi týden. Nakonec jsme zjistili, že nám jich asi pět chybělo. Balík se dneska prodává za dva až tři tisíce korun, je to pro zloděje velké lákadlo,“ vysvětluje Procházková. Podobné zkušenosti hlásí zemědělci napříč celým krajem.

„Slyšel jsem, že se v našem okolí balíky ztrácejí docela často. My jsme s tím naštěstí problémy zatím neměli. Všechno na místě lisujeme do velkých hranatých balíků, které se nedají odvalit, a tím pádem se špatně kradou. Do druhého dne je pak odvážíme do areálu družstva. V době nedostatku si každý shání seno, kde se dá,“ potvrzuje špatné zkušenosti zemědělců Zámecký z kunžackého zemědělského družstva.

Zelenina a ovoce jsou letos v normálu

V případě velkého nedostatku pícnin hrozí podnikům snižování stavu hospodářských zvířat.

„Po loňsku máme zásoby prakticky vyčerpané. Kdybychom nějaké pícniny nenakoupili, asi bychom museli sáhnout k vybíjení našeho chovu. Pokud se taková situace bude opakovat i za rok, bude to pro nás všechny opravdu špatné, protože zkrátka nebude čím krmit dobytek,“ popisuje situaci Zámecký.

O trochu více důvodů k radosti mohou mít jihočeští pěstitelé ovoce a zeleniny, kterých se krupobití ani sucho příliš nedotklo.

„Vypadá to, že letos bychom měli mít úrodu v normálu. Žádný výraznější propad neočekáváme. V jarních měsících nám trochu pomrzly rybíz a hrušně, ale s tím se musí každý rok počítat,“ vysvětluje Michal Kortan, vedoucí střediska sadů společnosti Zemcheba z Chelčic na Strakonicku.

Zemědělcům nenahrává ani předpověď počasí. V nejbližších dnech totiž mohou očekávat tropické teploty s minimálním úhrnem srážek, což jen umocní aktuální deficit půdní vláhy. V současné době je situace nejhorší na Táborsku, kde na základě dlouhodobého sledování trápí podstatnou část půdy extrémní sucho. Špatná je situace i na Jindřichohradecku, Strakonicku a Písecku. Naopak téměř bez rizika sucha je většina oblastí na jihu kraje – Českokrumlovsko, Prachaticko a také jižní polovina českobudějovického okresu.