Video ze dvou chovů vepřů zveřejnila nezisková organizace Obránci zvířat v lednu. Upozorňovala na žalostné podmínky v klecovém chovu prasnic při inseminaci a porodu či na mrtvá a ušlapaná selata v kleci.
Majitelé vepřínů reagovali tak, že podali trestní oznámení kvůli neoprávněnému vniknutí do chovů (více čtěte v článku Ochránci zvířat natočili prasata v klecích).
Policie nedávno případ odložila, nepodařilo se jí totiž dopátrat, kdo videozáznam skutečně pořídil.
„Do současnosti nebyl v případu nikdo obviněn. Ani ze závěrů Krajské veterinární správy (KVS) nevyplývá, že by došlo k nějakému pochybení ze strany majitelů,“ uvedla policejní mluvčí Magdaléna Vlčková.
Záznamy, které ochránci zvířat vyvěsili na sociální sítě, pocházejí z Převýšova a Mlékosrb.
Mluvčí Obránců zvířat (Obraz) Pavel Buršík MF DNES sdělil, že video v obou chovech natočil jeden z aktivistů. Blíže se k záležitosti nechtěl vyjadřovat, prý i kvůli zachování anonymity autora videa.
Na záznamu jsou vidět mrtvá selata a vylekané prasnice ve stísněném prostoru. Podle ředitele Krajské veterinární správy pro Královéhradecký kraj Aleše Hantsche je ale tento stav v souladu s legislativou.
„Při kontrolách jsme nezjistili žádné pochybení ze strany majitelů. Proto jsme jim neuložili ani pokutu,“ řekl ředitel.
Hantsch největší problém vidí v nepovoleném vstupu cizího člověka do vepřína. Na začátku se spekulovalo, že majitel bude za nedostatečné zabezpečení chovu potrestán, ale nakonec se tak nestalo.
„Každý chov musí být zabezpečen proti vstupu cizích osob tak, jak to přesně popisuje provozní řád KVS. Jeho dodržování je vždy jedním z bodů kontroly,“ vysvětlil Hantsch.
Podle něj mohou cizí lidé pro chov představovat biologické nebezpečí, například by mohli do uzavřeného chovu zavléct nákazu.
„Člověk, který nemá základní návyky, jak vstupovat do objektu se zvířaty, může do uzavřeného chovu zanést nákazu a tím ohrozit celý chov, což by mohlo mít ekonomické dopady na celou Českou republiku,“ podotkl Hantsch.
Že by na videu bylo zachyceno týrání zvířat, vylučuje: „Chov je plně v souladu s platnou legislativou Evropské unie,“ dodal.
Chtěli jsme ukázat, co je u nás legální
Podle Iva Krajce z Obrazu je však takový chov pro vepře vězením. „Nemohou chodit, rýt nebo se otočit a dělat další přirozené potřeby. Všechno je podle legislativy v pořádku, proto jsme se rozhodli publikovat záběry ze dvou velkochovů. Chtěli jsme veřejnosti ukázat, jaké praktiky jsou u nás legální,“ sdělil Krajc.
Podle něj další záznamy Obraz zveřejňovat nebude. „Natočené záběry poskytují obecný obraz toho, jak to ve velkochovech prasat vypadá. Nemyslíme, že by bylo nutné natáčet na dalších místech, protože právě Převýšov bývá považován za jedno z nejmodernějších zařízení u nás. A přesto jsou na záběrech vidět ztrápené a apatické prasnice ležící na tvrdé betonové nebo roštové podlaze. Navíc jsou obklopené mačkajícími se selaty, která bojují o potravu, pokud tedy již nejsou mrtvá,“ popsal ochránce.
Podle Obrazu klece či kotce velmi omezují přirozené chování zvířat. Nemají kontakt s jinými prasaty, nemohou budovat hnízdo pro mladé před porodem, močí a kálí si na místo k odpočinku. To má za následek stresové chování i zdravotní komplikace - oslabení kostí nebo infekce močového ústrojí.
Podle Krajce se veterinární správa o případ nezajímala dostatečně a sama o sobě není schopna s velkochovy něco dělat.
Zákaz klecových chovů jednou provždy?
„Je důležité podpořit evropskou občanskou iniciativu Konec doby klecové a platnou legislativu změnit. Tato iniciativa si klade za cíl dosáhnout zákazu klecových chovů hospodářských zvířat v celé EU. Sběr podpisů končí 11. září a pokud se podaří celoevropsky nasbírat alespoň milion podpisů, je velká šance, že budou klecové chovy zakázány jednou provždy,“ podotkl.
„Klecová forma ustájení je zaměřena čistě na byznys, proto také zástupci velkochovů při vyhodnocování jeho úspěšnosti hovoří o množství vyprodukovaných selat. Klece pak mají zabezpečit co nejvyšší produkci. Vůbec se nebere ohled na životní pohodu zvířat. Jak je ze záběrů patrné, ani klecové ustájení nenabízí záruku, že samice selata nezalehne nebo že se nenarodí mrtvá,“ míní Buršík.
11. ledna 2019 |
Redakce MF DNES se v lednu s videozáznamem obrátila i na profesora Romana Stupka, vedoucího katedry chovu hospodářských zvířat z České zemědělské univerzity v Praze.
Ten rovněž jako KVS viděl největší problém ve vstupu cizích lidí do chovu. Připustil však, že záběry z inseminačních a porodních klecí vypadají strašně, ale zvířata v nich podle něj nijak netrpí.
„Zavřena tam jsou proto, aby se chránila selata. Jestliže jsou prasnice volně, dochází k výrazně větším úhynům, protože selata zabíhají pod prasnici. Kvůli těmto úhynům dochází ke zhoršování ekonomiky, což je vcelku logické. Každé odchované sele znamená nějaký ekonomický výnos,“ komentoval odborník malý prostor, v kterém se prasnice na videu pohybují.
