Umět se koukat kolem sebe a dostat z lidí přirozené emoce se snaží fotografka Anna Hladká

24. červenec 2019

Ráda se dívá do tváří lidí. „Oči jsou strašně důležité. Žalují, ať už v dobrém nebo špatném,“ říká Anna Hladká, která často fotí v ulicích.

Baví ji reportážní fotografie. Zachytit správný moment je ale dost těžké. Lidé prý většinou ani netuší, že je fotí. „Nepřipravuju se, nečekám, nečíhám. Je to okamžik, kdy se mi podaří něco zaznamenat,“ popisuje mladá fotografka, která pochází ze Samotišek, ale momentálně žije v Praze.

Nikdy ji nezajímaly modelkovské uhlazené typy. Přesto si zkusila, v rámci studia fotografie a audiovize na vysoké škole, focení v ateliéru. „Jsem za to ráda, ale není to moje srdcovka. Je to úplně jiná práce, mnohem techničtější, mě ale více zajímá lidská duše,“ vysvětluje Anna Hladká.

Nenápadná jako myška musí být při focení během zkoušení v divadle. Snaží se nerušit zejména u vypjatých situací. To foťák sklopí a ukládá si scény do paměti. „Pak se na ně soustředím, když dostanu prostor,“ říká talentovaná fotografka, která spolupracuje s divadlem v Mladé Boleslavi, Divadlem na Vinohradech, La Fabrikou nebo na projektu Roztančené jeviště.

Anna Hladká o sobě říká, že se neumí dobře prodat. Nicméně si založila webové stránky a facebook, kde si můžete prohlédnout její fotografie. Nechává všemu volný průběh. A kdyby náhodou neměla žádné zakázky, má v záloze další plán - otevřít si malou kavárnu nebo bistro.

autor: voj
Spustit audio