Kliknutím zvětšíteOblastní muzeum a galerie v Mostě chystá další výstavní hit. Po Austrálii, Egyptu na Nilu a čínské terakotové armádě to je tentokrát výprava do Afriky. Výstavu pod názvem Bílý kanibal připraví cestovatel, muzikant, fotograf z Kadaně Martin Šíl. Interaktivní expozice bude věnována zapomenutému cestovateli a filmaři českého původu Johnu L. Bromovi.
„Afrika, to je moje velká záliba, moc rád se tam vracím,“ říká Martin Šíl s tím, že k osobě Johna Broma se dostal díky tomu, že si náhodou koupil knížku Africká oddysea. Jejím autorem byl John L. Brom, podle jména se zdálo, že se jedná o amerického autora. „Když jsem ji četl, tak jsem zjistil, že píše spíš jako Evropan. Navíc se zmiňoval i o českých osobnostech. To mě bylo trochu podezřelé, až jsem se v doslovu jsem dočetl, že autor má české kořeny,“ přiblížil osobnost, které bude výstava věnována Šíl.
Zapomenutý český umělec
Po přečtení knihy začal pátrat a zjistil, že se jedná o zapomenutého českého filmaře, producenta, tanečníka a herce a následně i cestovatele Ladislava Kořínka z Chocně, mimochodem podepsaného pod slavnými filmy s Vlastou Burianem, Lídou Baarovou a dalšími hvězdami první republiky. „Pro českou veřejnost dodnes tento člověk zůstává neznámou osobností. Výstavou Bílý kanibal bych ji chtěl lidem více přiblížit,“ doplňuje Šíl.
Ladislav Kořínek alias John L. Brom se narodil v roce 1908, vystudoval stavební inženýrství a později studoval herectví na pražské konzervatoři ve stejné době jako Lída Baarová nebo Jiřina Štěpničková. Získal angažmá v tanečním sboru Nového německého divadla, kde tančil i jako sólista. S Jiřinou Štěpničkovou se často účastnil soutěží v tanci v pražských klubech. Později hrál v operetě v divadle v Českých Budějovicích a v divadle v Ostravě. V roce 1935 pobýval jako stipendista ministerstva zahraničí v Sovětském svazu, kde byl asistentem režie. Publikoval básně pod pseudonymem Rimon.
Jeho filmovým debutem byla v roce 1937 režie filmu Harmonika. Byl společníkem filmového producenta Reitera a později jeho firmu koupil a založil vlastní společnost Bromfilm. Za II. sv. války byl zatčen, čtyři měsíce vězněn a vyslýchán. Z vězení mu pomohla Lída Baarová. Po válce mu zase disciplinární komise zastavila uměleckou činnost kvůli tomu, že v březnu 1939 vezl tchána Zdeňka Zástěru (člena Národní obce fašistické) a další osoby včetně režiséra Binovce na Barrandov k převzetí filmových ateliérů.
Nesměl filmovat, živil se jako obchodník s broušeným sklem a byl pod dozorem StB. V roce 1948 pomohl se svou manželkou Lídě Baarové k emigraci do Rakouska a sám emigroval stejnou cestou v roce 1949. Žil ve Švédsku, Paříži, Německu, ve Vídni, v USA a v Kanadě. Působil pod jménem John L. Brom. Proslul jako cestovatel, spisovatel a dokumentarista. O cestě po Africe natočil film Nelítostná džungle nebo sérii dokumentů Africká odysea.
Uznání od Hemingwaye
Spisovatel Ernest Hemingway o Bromovi řekl: „Brom z každé cesty do Afriky přiveze něco nového a neznámého. Jeho dokumentární dílo ho umisťuje mezi přední velké mezinárodní spisovatele.“
V roce 1967 požádal o vízum k návštěvě rodného Československa, avšak těsně před odletem předčasně ve věku 60 let zemřel. Z jeho knih vyšla v češtině jen jediná - Africká odysea, vydaná v roce 1972 (tři roky po Bromově smrti), která k zapometutému filmaři přivedla i Šíla.
„Výstavu začne Martin Šíl instalovat v září. Vernisáž se uskuteční 1. listopadu. Součástí výstavy budou autorem komentované prohlídky a přednášky a edukační program s muzejním pedagogem,“ řekla Mosteckému deníku Jitka Klímová z Oblastního muzea a galerie v Mostě. Afrika na vlastní kůži pak bude k vidění do konce ledna 2020.
"Měla by přiblížit nejen život výjimečného filmaře, ale i Afriku doby, kdy podnikal své cesty. Doby, kdy bylo možné potkat domorodé krále, zažít obřady a poznat národy, které bohužel už z černého kontinentu zmizely a které John L. Brom zdokumentoval ve svých filmech a knihách," dodává k tomu Martin Šíl.
Výstavě se věnují webové stránky www.bilykanibal.cz.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
