Petr Nováček má na zahradě u svého rodinného domu na okraji Zlína zhruba dvacet nepříliš starých švestkových stromů. Loni byly úplně obsypané plody. Letos je to jinak. Dozrávajících plodů je mnohem méně, přičemž stále více padají. Navíc Nováčkovi tři stromy uschly.
„Minulý rok byly jejich větve přetížené plody, dnes na nich není ani list. Zřejmě se natolik vyčerpaly, že zimu nedokázaly přečkat. Budu je muset bohužel pokácet,“ konstatoval Nováček.
Zásoby pálenky z loňska proto považuje za takřka nedotknutelné.
To, že stromy uschly, je spíše výjimka. Ovšem většina pěstitelů ve Zlínském kraji potvrzuje to, co se dalo v případě úrody švestek čekat: po dobrém roce přišel špatný.
„Polovina švestek pomrzla při jarních mrazících, sežehl je mráz. Stromy zrovna dokvétaly. A když jsou na nich mladé plůdky, jsou vůči nízkým teplotám nejcitlivější,“ přiblížil sadař Aleš Marčík ze Žlutavy.
A nešlo jen o to, že nad ránem bylo pod nulou. Potíže dělal také studený severní vítr, který v dubnu foukal téměř celý týden.
„Proto jsem nemohl použít vyvíječ mlhy, která by stromy mohla ochránit. Vítr by ji odnesl pryč,“ podotkl Marčík.
Největší škody v kraji jsou na Kroměřížsku
„Letošní úroda bude o 20 až 30 procent horší než loňská. Můžou za to jarní mrazíky, které přišly ve špatnou dobu,“ řekla ovocnářka Denisa Mezníková ze Semetína.
„Navíc letos stromy vykvetly velmi rychle, zhruba do deseti dnů, takže nebyly dostatečně opylované. Běžně to trvá tak tři týdny. Mohly za to výkyvy počasí,“ nastínila.
Chladné deštivé počasí střídalo suché s vysokými teplotami, což nebylo ideální. „Stromy měly pocit, že za tepla musí hned vykvést,“ míní Mezníková.
Ve Zlínském kraji napáchaly mrazíky největší škodu na Kroměřížsku, kde poničily až 60 procent úrody ovoce, nejvíce jablek.
„Z posledních čtyř let úrodu třikrát poničil mráz. Výjimkou byl loňský rok, který byl výjimečný na úrodu,“ posteskl si sadař Pavel Ivánek z Jarohněvic.
Kvůli suchu začíná ovoce padat
Co neponičily mrazy, dokonává teď sucho, přestože není tak velké jako v minulém roce. Plody švestek ale žloutnou a začínají padat.
„Pokud bude takové počasí pokračovat, spadne jich ještě hodně. Stromy se snaží zachránit si život, takže pouští, co je pro ně zátěží. Ti, kdo mají zavlažování, jsou na tom lépe,“ nastínil jednatel společnosti Jadrnička ze Slušovic Milan Rak.
Zavlažování je ale stejně jako další metody proti mrazíkům poměrně drahá záležitost a většina sadařů se do takových investic nepouští. Zvláště letos ne, když jejich výdělky budou slabší.
Špatná úroda švestek také znamená, že bude méně slivovice. Pokud lidé nemají zásoby z loňského roku, budou letos vděční za pár litrů. Pálenice jsou většinou ještě zavřené, některé už ale přijímají objednávky a chtějí otevřít v září.
„Sezona bude výrazně slabší. V okolí vidím, že spodní vody je málo, panuje sucho. Loni jsme pálili od srpna do března, letos to asi bude jiné,“ odhaduje páleničář Michal Kovář z Hovězí. „Nějaká jablka budou, ale švestky jsou vždycky základ,“ doplnil.
Slivovice podraží
Pro konzumenty to znamená, že budou muset se slivovicí šetřit, pro některé páleničáře i ekonomické potíže. „Budu na hranici ztrátovosti, ale zatím jsem to vždycky přežil. Doufám, že to tak bude i letos,“ podotkl Kovář.
Méně není jenom švestek a jablek, ale i třešní a meruněk. Moc ovoce k pálení zkrátka letos nebude.
„Zatím nevím, kdy otevřu. Je to všelijaké. Hodně švestek popadalo. Uvidíme, co se ještě udrží na stromech,“ řekl páleničář Miroslav Mikel z Březůvek.
Pro něho to ale neznamená existenční ohrožení, protože pálení není hlavní zdroj jeho příjmů. Na druhou stranu si páleničáři po minulém náročném roce letos budou moci více odpočinout.
Kvůli nedostatku ovoce by ale mohla podražit slivovice, dnes se na černém trhu prodává litr za 300 až 350 korun. Cena zřejmě vzroste také u švestek. Ovocnáři loni prodávali kilo za 12 korun, letos to bude velmi pravděpodobně více. „Kolik přesně se ale ještě nedá říct,“ řekl Rak.
