Po doznění hospodářské krize a oživení letecké dopravy v roce 2017 přitom pražské letiště hlásilo osmnáctiprocentní nárůst a uvádělo, že patří mezi nejrychleji rostoucí letiště v Evropě. O rok později se meziroční nárůst počtu cestujících smrskl na polovinu a nyní se vedení letiště spokojilo s pětiprocentním zvýšením.
„K tak dobrému výsledku přispělo zahájení přímých spojení do celkem devíti nových destinací, příchod tří nových dopravců a navýšení frekvencí na deseti linkách, z toho jedné dálkové,“ uvedl předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř.
Problémy největšího tuzemského dopravce Smartwings se zákazem letů uzemněných letounů Boeing 737 MAX podle něj nakonec měly na přepravní výsledek Letiště Václava Havla jen minimální dopad.
Chybějící lety
Ne všechna tuzemská letiště však výpadek charterů Smartwings přečkala bez úhony. Příkladem může být letiště v Pardubicích nebo ostravské Letiště Leoše Janáčka. Pardubicím za prvních šest měsíců ubylo 36 procent cestujících, celkem tak odbavilo 53 tisíc lidí. Ostravské letiště v pololetí přepravilo zhruba sto tisíc cestujících a zaznamenalo tak patnáctiprocentní pokles. Ten má počátek mnohem dříve než v březnu, kdy úřady uzemnily kvůli dvojici nehod zmiňované boeingy.
Významný odliv cestujících letiště postihl už na začátku letošního roku, kdy ČSA zrušily poslední vnitrostátní linku mezi Prahou a Ostravou. Situaci severomoravského letiště pak komplikuje blízkost dvojice polských letišť, v Katovicích a v Krakově, která jsou od Ostravy vzdálená 60 a 90 minut jízdy autem a čeští cestující je běžně využívají.
Zatímco Krakov od ledna do května přepravil na 2,3 milionu cestujících a zaznamenal šestnáctiprocentní růst, menším Katovicím podle posledních zveřejněných čísel za první letošní čtvrtletí cestujících mírně, o necelých půl procenta, ubylo na 712 tisíc.
Významnější pokles cestujících zaznamenalo v prvních šesti měsících i letiště v Drážďanech. Konkurent pražského letiště, které jako alternativu volí lidé zejména z Ústeckého kraje, za prvních šest měsíců zeštíhlil zhruba o devět procent na necelých 720 tisíc cestujících.
Naopak vídeňskému letišti přibyla v pololetí téměř čtvrtina cestujících (23,9 procenta) ve srovnání s loňskem, což znamená nárůst na 14,7 milionu cestujících. Kromě jiného těží ze širší spádové oblasti, než jakou má pražské letiště, a navíc mu v poslední době pomáhá i brexit.
„Z rakouské metropole pravidelně cestují Češi i Rakušané, Slováci, Maďaři, ale i obyvatelé dalších zemí, protože jejich ‚domácí‘ letiště například nenabízí takový výčet destinací,“ uvedla obchodní ředitelka prodeje letenek ve společnosti Student Agency Věra Janičinová. Odlet z Vídně dlouhodobě využívá zhruba 15 procent klientů české společnosti.
Růst Vídně pak podporují nízkonákladoví dopravci. Nejnověji britské EasyJet posílily kvůli obavám z brexitu svoji evropskou divizi sídlící právě v Rakousku na 130 letounů.
Z velkých tuzemských letišť zaznamenalo v pololetí výrazný růst pouze brněnské letiště v Tuřanech. To oznámilo za pololetí osmnáctiprocentní navýšení počtu cestujících na 170 tisíc, za což mohou zejména nově zavedené linky do Milána a Berlína.
Vysokého navýšení přepravených cestujících letiště dosáhlo i přesto, že počet příletů a přistání se ve srovnání s loňským rokem citelně propadl zhruba o 23 procent.
Výpadek letounů 737 MAX totiž paradoxně přispěl k výrazně vyšší obsazenosti letadel. „Dopravci se snažili právě kvůli krizi s letadly 737 MAX cestující rozdělit tak, aby letadla létala úplně plná,“ řekla MF DNES mluvčí letiště Kateřina Pichalová. To se primárně týkalo společnosti Smartwings, která je největším charterovým dopravcem na letišti, ale nárůst obsazenosti zaznamenaly i lety jiných společností.
22. července 2019 |
