Realita však byla úplně, ale úplně jiná. Byla to skutečná Rally.

Jiří Kalista

Jak mám jenom začít… Kdybych měl napsat všechno, co se mi od té doby honí hlavou, asi bych to psal týden a stejně by to nikdo nečetl. Pokusil jsem si promítnout veškeré zkušenosti ze Šumavy a z Krumlova. Absolvoval jsem test s Filipem Marešem a na Radouňské rally. Také jsem se hodně věnoval ježdění na okruhu. Výsledek byl, že jsem našel klid a porozuměl si s Rudolfem. Hodně mi v tom právě pomohl Filip, který mě něžně upozornil na to, že největší problém toho auta jsem já. Měl samozřejmě pravdu. Prostě jsem po něm chtěl strašně moc a především jsem v hlavě zrychlil víc, než ve skutečnosti. Na Bohemii jsme tedy nehledali čas, hledali jsme důležité propojení jezdce, spolujezdce a auta. Trať na to byla dokonalá, měnil se povrch, rytmus i počasí a jelo se čistě na rozpis. Přizpůsobili jsme se špatné volbě pneumatik i změnám na trati. Učili jsme se projíždět zatáčky tak, jak to vyhovuje Rudolfovi a ne tak, jak bych to chtěl já. Učili jsme se opravdu hodně. Našli jsme oba svoje chyby a nebylo jich málo.

Teď bych strašně rád pokračoval, rád bych se pověnoval Rudolfovi, vylepšil bych rozpis a fungování teamu. Prostě bych strašně rád závodil. Je to svět, kde jsem doma, tam na druhé straně pásky, tam tomu rozumím, vím co mám dělat, kdy to mám dělat a jak. Dává mi to smysl a cítím se tam dobře. Bohužel musím zase na nějaký čas do reality běžných starostí. Nedá se vyjádřit dík za to, že jsem tam mohl zase chvilku být. Byla to po všech stránkách úžasná rally. Sosnová, město, suché rz, mokré rz. Prostě všechno správně. Bohemka byla plná odpovědí. Shodli jsme se na tom, že Rudolf nám v tuhle chvíli naprosto stačí. Až se naučíme s ním a odstraníme své chyby, pak můžeme třeba pohlížet výš. Také se nám opět potvrdilo, že rally se vyhrává v garáži. Děkujeme za vzorovou přípravu auta. Potvrdilo se i to, že rally končí až na rampě. Přes špatnou volbu pneumatik a prasklou poloosu, jsme se dokázali vrátit do boje s našimi soupeři. A hlavně, a to především se potvrdilo, že bez podpory opravdových přátel a rodiny, se tento sport dělat prostě nedá…..

Na závěr bych chtěl poděkovat našim fanouškům: vidíme vás, vnímáme vás, a vaše přízeň je pro nás mnohem důležitější, než si vůbec dokážete představit!

Martin Neumann

Účast na Rally Bohemia byla splněním mého dětského snu. Byla to první rally, kterou jsem jako dítě viděl a kde mne motorsport uchvátil. Po cca 30 letech jsem stál na jejím startu a nemohl tomu uvěřit. V autě jsem se po Šumavě a Radouni cítil už o poznání jistěji a složení rychlostních zkoušek se mi moc líbilo, tedy až na pár míst, na která jsem se svými zkušenostmi koukal doslova s hubou dokořán a nevěděl, co tam budu dělat. Do toho přibylo nepředvídatelné počasí a bylo o velmi náročnou soutěž postaráno. Řekl bych, že i přes tyto náročné podmínky, můj zkušenostní handicap a občas ne úplně vhodné obutí, jsme předváděli moc hezký sport a cítil jsem, že jsme na správně cestě a zase o kousek dál. Na prvním Radostíně nás ale dohnala má chyba z najíždění, kterou jsme odnesli prasklou poloosou a ztrátou jednoho místa v celkovém pořadí. Za tuto chybu se Jirkovi i celému týmu moc omlouvám, byl to takový ten pohlavek, abych si znovu uvědomil, že soustředit se na 99% nestačí a je přede mnou ještě dlouhá a náročná cesta, která je ale úžasná a krásná. Děkuju Jirkovi za úžasný výkon za volantem, za pochytání mých chyb a nezapomenutelné svezení. Děkuju i celému týmu Sportgarage za další úžasný zážitek a pořádný kus odvedené práce. Velké díky patří také všem ostatním, kteří pomohli náš start proměnit ve skutečnost a v neposlední řadě mé rodině a fanouškům za ohromnou dávku podpory. Díky moc Vám všem, bez Vás by to nikdy nešlo!