Vzdát hold jednomu z posledních československých příslušníků britské RAF přišli rodinní příslušníci, váleční veteráni i zástupci armády. Poslední rozloučení se uskutečnilo s vojenskými poctami.
Rozloučit se se svým přítelem přišel i stíhací pilot RAF z druhé světové války Emil Boček. Pátek označil za smutný den, protože odešel kamarád, partyzán, člen rodiny RAF a především voják.
„Bojoval do poslední chvíle, protože byl bojovník a voják, který se nevzdával,“ řekl Boček. Dubec byl podle něj zábavný, vtipný, kamarádský, každému pomáhal a ctil své životní postoje.
„Všichni jsme tě měli rádi a budeme na tebe vzpomínat. Odpočívej v pokoji, čest tvojí památce,“ dodal.
Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jan Kaše připomněl, že Dubec byl před třemi lety vyznamenán Řádem bílého lva. Zároveň poukázal na jeho životní cestu. „Byla plná peripetií, které si dnes dokáže představit málokdo,“ zdůraznil.
Alois Dubec se narodil 28. června roku 1923. Aby se za války vyhnul totálnímu nasazení, vstoupil v roce 1941 do protektorátního vládního vojska.
V roce 1944 v Itálii s několika dalšími vojáky zběhl – nejdříve do hor k italským partyzánům a pak do Švýcarska, kde se přihlásil do československé zahraniční armády.
Zemřel válečný veterán Fedor Komár, bojoval u Sokolova |
Přes Francii se dostal do Británie, kde byl vybrán pro pilotní výcvik v RAF. Protože válka v Evropě se chýlila ke konci, byli letci školeni speciálně pro boj na Dálném východě, uvádí o něm web ministerstva obrany.
Po válce se Dubec vrátil do vlasti, kde byl ale perzekuován, nakonec tedy emigroval do Švýcarska, kde žil dlouhá léta. Po listopadu 1989 začal navštěvovat Českou republiku, koncem 90. let se vrátil natrvalo a žil v Luhačovicích.
Dubcovy vzpomínky nedávno zaznamenal projekt Paměť národa a loni vyšla o jeho osudech kniha s názvem Divoký kluk Alois Dubec: Z Vlachovy Lhoty do RAF a zpět.
„Odešel skromný a slušný člověk,“ poděkoval Dubcovi za vše, co pro svou zemi udělal, náčelník Kaše.
