Proč tedy útok na limit nevyšel?
Neřekl bych, že to byl nějak extra náročný závod co se týče konkurence. Musel jsem se ale do něj strašně nutit. Skákal jsem ve čtyři, na stadionu jsem byl od jedenácti, kdy už bylo 32 stupňů. Moc stínu tady není, i když se člověk samozřejmě snaží schovat. Mrzí mě, že jsem ani zdaleka neprodal to, na co jsem měl. Jel jsem do Brna s cílem, že pokud budou podmínky vůči nám alespoň trochu shovívavé, tak se o ten limit pokusím.
ZPRAVODAJSTVÍz pátečního programu atletického MČR |
Ztroskotal jste na výšce 560, což je vaše sezonní maximum.
Je to moje chyba, že jsem alespoň tohle neskočil. Dva pokusy byly nadějné, jeden nevyšel trochu smolně. Ale bylo to velmi náročné. Je rozdíl, jestli člověk běží deset vteřin a dvacet minut předtím se rozcvičuje nebo když čeká čtyři hodiny ve vedru.
Budete mít příležitost limit ještě atakovat?
Trochu jsme s tím počítali, takže ještě dneska se přesouvám do Opavy a zítra mířím do Varšavy, kde budu závodit v neděli, takže budu mít takový dvojblok. V Brně jsem se cítil dobře a věřím, že se nějakým způsobem nastartuji a bude to výrazně lepší než dneska.
Jak vnímáte zisk svého jedenáctého republikového titulu?
Skoro jako povinnost. Jedenáct titulů samozřejmě něco naznačuje a přiznám se, že jsem nikdy mistrovství nepodcenil, vždycky jsem se na něj chtěl připravit, protože je to nejprestižnější akce v republice. Takže super, mám další připsaný titul, ale výkon byl nic moc.
