Zločiny na hranicích vyšetřuje společný česko-německý tým. V hledáčku má vojáky i Jakeše či Štrougala
Zločiny na československých hranicích z doby komunismu vyšetřuje společný česko-bavorský tým policistů a státních zástupců. Ve čtvrtek měl první schůzku v Bavorsku a za dva týdny by se vyšetřovatelé měli znovu sejít v Praze. Informoval o tom bavorský zemský kriminální úřad a tamní média.
Společný vyšetřovací tým vede Česká republika. Vyšetřování se týká 41 osob, od pohraničníků až po dosud žijící špičky KSČ, tedy zejména Miloše Jakeše a Lubomíra Štrougala.
Další bývalý komunistický politik, někdejší slovenský premiér Peter Colotka, letos na jaře zemřel.
Snáze do archivů
Bavorská média citovala vrchního státního zástupce z Norimberku Christiana Härtla, který má případ na německé straně na starosti. Podle něj vytvořením společného týmu odpadá nutnost žádat v sousední zemi o právní pomoc, například při výsleších svědků. Ulehčuje se tím také přístup do archivů.
Trestní oznámení kvůli zabíjení na hranicích v éře železné opony podala v obou státech Platforma evropské paměti a svědomí. Oznámení podané v Německu v roce 2016 mířilo proti 67 někdejším představitelům komunistického režimu v ČSSR.
Němci, které kdysi na československých hranicích chytili a vrátili do východního Německa, se mezitím začali úspěšně domáhat rehabilitace u tuzemských soudů a následně odškodného u českého ministerstva spravedlnosti. Do dnešního dne je takových uzavřených případů 21.
Platforma německým vyšetřovatelům v rámci trestního oznámení předala pět pečlivě zdokumentovaných případů zabití uprchlíků na hranicích, jejich zranění nebo uvěznění v ČSSR a následně i NDR.
Kámen by ustrnul
Bývalá ředitelka platformy Neela Winkelmannová považuje za klíčový případ ze všech kauzu východoněmeckého mladíka Hartmuta Tautze, jehož v polovině 80. let nechali českoslovenští pohraničníci roztrhat psy nedaleko Bratislavy. Tautz na následky zranění za několik hodin zemřel.
Související články
Spravedlnost pro oběti pohraničníků: Štrougal i Jakeš vědí, že jsou v Německu vyšetřováni
„Věřím, že Hartmut Tautz nám otevře dveře k souzení pachatelů zabíjení na hranicích. V jeho případě nemůže žádný komunistický pohrobek nebo demagog tvrdit, že ten chlapec si to jakýmkoli způsobem zasloužil. Nebyl politicky aktivní, nebyl ozbrojen, byl to padesátikilový droboučký maturant, který utíkal na Západ, protože se chtěl stát klarinetistou. Kámen by se ustrnul,“ vysvětluje Winkelmannová.
Druhé trestní oznámení podala platforma v roce 2017 v České republice a případ dosud ležel na Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV).
Vytvoření společného vyšetřovacího týmu má koordinaci vyšetřování v Česku a v Německu zlepšit. Vznik týmu umožnila mezistátní dohoda Česka s Německem, prozatím s platností na dva roky.
Možná se objeví tisíce dalších
HlídacíPes.org už letos v květnu zjišťoval, kolik zatím Česká republika dosud obětem vyplatila zmiňovaným Němcům rehabilitovaným u českých soudů na odškodném. Vláda to ale neví.
„Naše statistiky soudních rehabilitací nesledují důvod toho, proč je občan rehabilitován, nejsme tedy schopni odlišit osoby rehabilitované kvůli tomu, či onomu zásahu minulého režimu,“ odpověděl tiskový odbor ministerstva spravedlnosti.
U českých soudů se ale v dohledné době můžou o rehabilitaci a odškodné hlásit další stovky, možná tisíce někdejších východoněmeckých občanů.
„Víme, že těch lidí byly tisíce, podle některých údajů jde dokonce až o 18 tisíc východních Němců, kteří byli chyceni na československých hranicích a vráceni. Několik tisíc jich může ještě žít,“ odhaduje Neela Winkelmannová.
To vše je přitom teprve začátek hledání spravedlnosti pro oběti zločinů na hranicích v rámci celého bývalého východního bloku.
„V současnosti projekt rozšiřujeme o dokumentační část, shromažďujeme v rámci mezinárodní spolupráce také oběti železné opony z Albánie, Rumunska, Bulharska, Maďarska, Polska, NDR atp,“ popisuje další plány současný ředitel Platformy evropské paměti a svědomí Peter Rendek.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Od Čurdy až ke hlášení špatného parkování aneb Stručná historie udávání
Od populisty ke xenofobovi. Tomio Okamura ve zprávách o českém extremismu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
51 komentářů
To ten kluk v NDR hrát na klarinet nemohl ? Celé je to nesmysl , suverenní stát si může hranice chránit jak chce ! Hranice byla jasně označená , bylo tam všude varování , každý z těch lidí přesně věděl, co riskuje ! Západní státy vraždí v půlce světa , je miliony mrtvých a uprchlíků a soudí někdo jejich politiky ?
Jasně. A suverénní stát si podle takové logiky může třeba svobodně zvoleným parlamentem odhlasovat i Norimberské zákony.
Dnes je ta hranice taky jasně označená. Je tam cedule „max. rychlost 60 km“.
Ti kluci, co stříleli, jednali na rozkaz. Ale ten, kdo tam ty cedule dal a je navlékl do uniformy PS, měl stát 1989 před soudem. Na té západní straně občas přešli po cestičce 2 kluci německé pohraniční stráže, samopaly neměli, na nic nepotřebovali, no tak se jen dívali, jak se na poli pasou srnky. Kdo chtěl na východ, mohl si kdykoli sednou do klimatizovaného autobusu a jet se podívat do Prahy. Třeba si tam něco za své DM koupit v TUZEXu.
Zločiny komunistů by neměly být promlčeny.
Asi si pletete hranici a hraniční přechod. Jenomže, to je dost velký rozdíl.
Na hraničním přechodu v rámci EU může být cedule „omezená rychlost“, jenomže ta platí stejně pouze pro občany EU v rámci dohodnutého Schengenu, pro které je tento přechod volný.
Zatímco hranice, tety rozumějme „zelená hranice“ mimo přechod je dodnes uzavřená (kromě pár diplomaticky dohodnutých úseků pouze pro místní s doklady). jestli se přes ní někdo vydá načerno, riskuje tím i dnes střet s policií. I to riziko, že nějaký „svědomitý“ policajt proti němu použije silové prostředky, nebo i zbraň. Tehdy byla situace horší v tom, že PS podléhala vojenskému režimu, tudíž její členové si nemohli říct že budou „hodní celníci“, za to by je čekal vojenský prokurátor..
Mimochodem, zase bych neidealizoval tu pohodu (zápádo)německých pohraničníků, protože zuřila studená válka a Západ se obával sovětské agrese . Ti museli mít oči na stopkách a hlásit vše podezřelé,. pár desítek kilometrů za nimi stály americké tankové divize připravené k boji…
Tudíž, abych to ukončil, sice se dá diskutovat o tom, že jak píšete „.t.en, kdo tam ty cedule dal a je navlékl do uniformy PS, měl stát 1989 před soudem“, jenomže on už právě není rok 1989, jsme o 30 let později, a díky tomu že meziitím uplynuly lhůty promlčení, (a ta vina je nepřímá), nemůže mít toto takzvané stíhání žádný reálný právní výsledek.. V podstatě by měla být povinnost každého státního zástupce s minimální znalostí práva, ho zastavit.
Soudruhu Valo, proč se nepřestěhujete do Severní Koreje? Nemusel byste se trápit frustrací z porážky vašeho komunistického režimu a měl byste se tam jakožto věřící stalinista určitě dobře. Určitě nejste normální, když považujete za normální stát, který zadrátoval všechny své hranice jako jeden velký koncentrák, všem svým občanům zakázal cestovat za hranice a donutil držet hubu a krok a pokud se někdo chtěl mít líp a ten komunistický koncentrák opustit, tak ho šel zastřelit. Chyba je, že ty bolševiky nesoudili a nezavírali hned v 1990, kdy jich většina byla ještě živých a poměrně mladých.
Vážený pane Miroslave K. – nevím o tom, že by stát zakázal VŠEM občanům cestovat za hranice. Stačilo si zažádat, a člověk mohl cestovat. A prosím, pokuste se někde zjistit, co to znamená slovo koncentrák. Hezký den
My jsme byli tehdy suverénní stát? To jsou mi věci. V Moskvě se rozhodovalo o složení nevyšších stranických a státních orgánů, o tom, kdo bude naším prezidentem a dvakrát nebo i vícekrát týdně mi před okny projížděly kolony sovětské okupační armády, po ulicích mého města chodili důstojníci okupační armády s paničkami a vykupovali obchody.
Abych pravdu řekl, dost dobře nechápu účel a smysl tohoto, dokonce mezinárodního vyšetřování
Jistě, z hlediska morálního odsouzení tehdejšího jednání těchto lidí může být situace jednoznačná A mnohokrát již morálně odsouzeno bylo. Jenomže, přece morální odsouzení není a nesmí být činností, policie, resp, orgánů v trestních řízení, jakožto represivních složek s vysokými pravomocemi vůči občanům.
Protože, je nutné taky říct, právě po zkušenostech z justičních procesů proti komunistům z předešlých dekád, že šance, že tito lidé budou pravomocně odsouzeni a potrestáni, je nulová.. Takže proč?
Mimochodem, už závěrečné vysvětlování že „(Vláda), a nikdo to ale neví a nesledují se statisticky důvody , proč je občan rehabilitován, atd.. (ono se toho asi nesleduje víc),…ukazuje absurditu tohoto,, skoro 30 let trvajícího boje proti již dávno neexistujícímu totalitnímu komunismu…
Vždycky se najde pár vyčuránků kteří otevřou kde jakou kauzu hlavně proti předešlému režimu, aby se zakryla skutečnost současného stavu kterou již „budujem“ již 30 let a velice dobře na tom profituje. Hlavni na co se poukazuje byl nedostatek banánů ale že jsme neměli úřady práce, že byla 100% zaměstnanost a to makali i vězni a cikáni, že fungovalo zemědělství, školství, zdravotnictví, kultura …….. kdo to zažil tak je rád že v té době žil, kdo ne tak jenom papouškuje nesmysly některých politiků
Kolik mladých kluků každoročně v rámci ZVS nastupovalo k PS? A kolik se jich muselo vyrovnat s tím, když jim od rána do večera pořád lili do hlavy, jak se mají na čáře zachovat? Vybírat jste si nemohli a armáda vás zařadila kam potřebovala, zvláště co nejdál od domova.
Mladí nezkušení záklaďáci pod vlivem událostí a politiky konaly v rámci rozkazů. Ano, rozkazy se musí splnit ihned, to platí i v dnes v Armádě, jenom dnešní doba je celá zhýčkaná, proto civilisti jsou tak vzdálení fyzicky i myšlenkově od naprosté disciplíny, kde není prostor pro vlastní názor.
Viz včerejší zásah proti 601, kdy se už rok táhne podezření od toho, co byl umlácen Afghánec podezřelý z vraždy našeho vojáka. Ubili, nebo neubili, ho naši vojáci? Nevím, ale nikdo neví, jak by se v takové chvíli zachoval….
Poslední věc. To budete soudit PSáky tak dlouhou po převratě? A i záklaďáky? No, to se budou dnešní mladí divit, kolik se jejich otců stane podezřelými……
100 pro pravda to co jste napsal. Tohle může ,myslím to vyšetřování vymyslet jenom nějakej tupej bezmozek,kterej nebyl na vojně a neví co je to dostat rozkaz. Za neuposlechnutí v době míru vyfasovali vojáci Sabinov a pototom museli stejně tu vojnu dosloužit a v době války to byla kulka. A ať je to jak chce,tak všichni hrdinové nebyli.
Rozkaz je rozkaz. Příslušnící TOTEN komand na Ukrajině a v Rusku skutečně nemohli uhnout. Když uhnuli tak skončili na druhe straně flinty. ALE ten Franta co chodil kolem těch drátů mohl vystřeli do vzduchu a ne trefit toho Jozífka, proč to neudělal ?Proč toho Jozífka musel zastřelit ?
Bude také česko-německý tým vyšetřovat kolik vojáků Pohraniční stráže bylo zavražděno tzv. bojovníky za svobodu, kteří k nám přicházeli vraždit naše občany proto, že byli buď komunisty nebo funkcionáři národních výborů. Toto nebyli bojovníci za svobodu, ale sprostí vrazi, kteří vraždili zezadu a nedali možnost oběti se bránit. I Bavorsko mělo tehdy Grenz policii, ale ta spíše umožňovala přechody oněch bojovníků. Jak by se asi zachovala, kdyby chtěl někdo přejít od nich k nám. Samozřejmě by to byl zrádce.
Takže podle vás dávali pohraničníci svým obětem možnost „se bránit“?
Samozřejmě ta možnost byla. Nikdo na hranicích nestřílel jak pomatenej.
1. Dle daného zákona tehdejší ČSSR, byl omezen vstup do hraničního pásma.
2. před vstupem do hraničního pásma byly pomalu na každém stromě výstražné tabule, upozorňující na hraniční pásmo.
3. pokud někdo do hraničního pásma vstoupil a potkal hlídku či obráceně, byl vyzván k předložení dokladů, pokud to bylo na kraji pásma, musel uposlechnout výzvě a vrátit se zpět mimo dané území.
4. pokud by dotyčný objeven už hluboko v pásmu, existovaly 3 výzvy. Stůj, stůj nebo střelím a varovný výstřel do vzduchu. Neexistovalo toto porušit.
5. většina jich chodila ozbrojena, výzvy neuposlechla a byli odhodláni se prostřílet i za cenu, že zabijí vojáka.
Vše kolem toho je jen vyvolávání zla proti klukům, co byli povinně na vojně. Věk vojáka 19 – 21 let. Ani jeden neprošel výcvikem zabijáků. Pouze základní výcvik vojáka, stejně jako u armaďáků, a mnohem menší než u paragánů.
No a jako poslední? Kdo odškodní rydiny zabitých vojáků doslova a do písmene vrahy? Kdo?
Záměrně se tvrdí, že ti vojáci tam, byli cvičení zabijáci, ale na druhou stranu smrt těch vojáků se hází na neumění zacházet se svěřenou zbraní. Jsou to v 99% všechno lži.
Popisujete to naprosto přesně. Bylo to svobodné rozhodnutí a riziko každého. Navíc Němci měli dost dlouhou společnou hranici, aby mohli přecházet tam a nelézt z Německa do Německa přes hranice sousedního státu. Jezdil jsem pár let do NDR služebně (do Thale a Sangerhausenu) a vím, že opatření proti překročení hranic se nijak nelišily od českých, aspoň podle toho, jak to místní popisovali – tabule se zákazy, ostnaté dráty a ozbrjené hlídky pohraničníků.
Dovolím si s Vámi částečně nesouhlasit, a to na základě osobní zkušenosti. V letech 1986 až 1989 jsem navštěvoval oblasti jižní Moravy v oblasti Znojmo až Břeclav. Ani jednou jsem nevstoupil do hraničního pásma. Přesto jsem byl celkem 23x zadržen, 8x předveden na služebnu PS z toho ve dvou případech na dobu delší než 24 hodin a 2x prohledán. Takže výzvu stůj či stůj nebo střelím jsem si užil několikrát, aniž bych Vámi zmiňované hraniční pásmo jakkoliv narušil.
Petr
V padesátých letech jsem jel se závodem, kde pracovali rodiče, na nějaký výlet z jihu Čech na východ. Chtěli ušetřit kilometry a vzali to podél hranic. Najednou před námi dráty. Vraceli jsme se po houkání a čekání. Teprve když jsme míjeli služebnu PS, tak nás zadrželi a několik hodin prověřovali.
Kdo nezažil, neuvěří. Kdykoliv jsem sedl do vlaku, byl jsem kontrolován hlídkou PS, ačkoliv jsem vystupoval 20 km před hraničním pásmem. Kdo neměl občanku byl zadržen, kdo měl fotoaparát také. Vojáci PS byli pod ministerstvem vnitra, považovali se za elitní armádu (jako kdysi SS) a dávali to civilistům všude najevo, přestože k nezákonným zásahům nebyli oprávněni ani podle tehdejších zákonů a předpisů.
Pohraničníci narušitelům na vybranou nedali, museli splnit rozkaz k OSH. Ty co označujete za „oběti“ nebyli žádní beránkové, věděli že je to pro ně poslední byť nebezpečná možnost jak utéct před trestem a proto riskovali. Většinou to byli zločinci, kteří utíkali před zákonem nebo děti, kterým někdo nakukal, že na západě létají pečení holubi do huby. Rád si přečtu články jak si dnešní pohraniční policie s nelegálními uprchlíky a ekonomickými migranty. Směju se těm co na jedné straně mluví o zločinech komunismu a sami páchají zločiny protilidskosti tím, že chtějí převychovat nepřizpůsobivé .
Pane Hruška a jak se mohla bránit Milada Horáková,generál Píka a další.Jak se mohli bránit desetitisíce našich lidí zavřených v komunistických koncentračních táborech.A ještě mi napište kolik občanů se rozhodlo emigrovat do východního bloku ?
Nic proti Pikovi a Horákové. Ale proč oslavovat či obhajovat vrahy typu Mašínů toužící po „bezpracném“ blahobytu?
„Západní blok“ byl líčen jako ráj. Východní blok zejména v západní propagandě jako něco děsného.
Ideály komoušů nebyly od věci, ale komouše vedli kreténi. Zrovna tak, jako dnes. Zrovna? To jsem přehnal. Teď jsou taky ideály kamufláží, ale transformátoři jsou darebáci extra první třídy. Kam se komouši hrabou.
Jenom by mně zajímalo, čeho může těch 18 000 Němců dosáhnout. Podle Trestního zákoníku bylo „opuštění republiky“ trestné (zák. 140/1961 sb. §109) se sazbou do 5 let a vydání občana NDR páchajícího trestnou činnost v ČSSR do jeho vlasti se obávám, že taky nebylo protiprávní. Můžeme tedy diskutovat, jestli ty zákony byly správné, ale diskuse to bude čistě akademická…
Přečtěte si související rozhovor, je to tam vysvětlené. Jde o nárok na rehabilitaci pro každého, proti komu bylo v ČSSR za komunismu vedeno trestní řízení, což lidé zachycení a vrácení do NDR byli
https://hlidacipes.org/spravedlnost-pro-obeti-pohranicniku-strougal-i-jakes-vedi-ze-jsou-v-nemecku-vysetrovani/
Jestli bych se mohl vmísit, nelíbí se mi to a radši tomu nerozumím. Protože, i v tom odkazovaném článku je napsáno, že kromě „nároků na rehabilitace“, „..platforma podala kvůli zabíjení na hranicích během komunismu dvě trestní oznámení“. A rovněž i zde v článku se píše hned v titulce „Zločiny na československých hranicích z doby komunismu vyšetřuje společný česko-bavorský tým policistů a státních zástupců. „.
A to jistě sám, s právní erudicí, chápete naprosto rozdílné postavení strany v případě jakéhokoliv právního požadavku či sporu (i té rehabilitace) a na straně druhé vyšetřovaného v případě oznámení trestného činu. Že v tom je vyšetřovaný v mnohem horším právním postavení, a justice smí ze zákona vůči němu využívat mnohem tvrdším způsobem svou represivní moc (od vynucených výslechů, přes sledování, odposlechy, zatčení až ke dlouhé vazbě.) Mimochodem, a to jistě rovněž chápete, nezávisle na tom, zda na konci bude ten člověk odsouzen nebo osvobozen.. (a jak jsem napsal výše, tak v minulých dekádách od sametu se prakticky s pár vyjímkami nepodařilo soudně odsoudit a potrestat komunistické zločince – soudy je obvykle, z ryze formálních právních důvodů osvobodily)..
Tudíž, abych použil slova klasika, takový způsob „vyřizování si účtů“ (i kdyby šlo jen o ty prachy za rehabilitace“, se mi zdá poněkud nevhodný…
V každé době platily zákony a musely být dodržované. Ať už to bylo ve středověku nebo nyní. Nechápu jak dnes může někdo zpochybňovat tehdy platné zákony a chce odsoudit ty co hlídali jejich dodržování a rehabilitovat ty co zákony porušovali. Je to stejné jako by chtěl někdo odsoudit inkvizitora, za to že poslal Jana Husa mu uložil trest upálení.
Jo, tak kámen by se ustrnul?! A co kdyby to zkusil doma, na německo-německé hranici? Zastřelili by jej také! Tak naivní snad nebyl, aby nevěděl, že mu při pokusu přejít střeženou hranici jde o život! A co si tenkrát všichni ti Dederoni mysleli? Že jim naši pohraničníci přátelsky pokynou a na cestu snad ještě přibalí svačinu?! Koho chtějí soudit? Ti lidé jednali podle tehdy platných zákonů!
Trochu si to načtěte, než začnete obhajovat pohraničníky. „Obrana“ státní hranice byla jedna věc, druhá byl neodůvodněný sadismus, který třeba vyústil ve smrt právě Hartmuta Tautze (a řady dalších), neposkytnutí první pomoci, atd.
Co chcete vyšetřovat, když lidovečtí kolaboranti pod laskavým dohledem lidoveckého STBáka ministra Sachera všechny dokumenty spálili v lesích. Ted po 30 letech si vzpomenete, že se budete vozit po záklaďákách, kteří tam ani nechtěli být, ale byli tam v rámci povinné základní vojenské služby přiděleni.
https://whttps://www.youtube.com/watch?v=qQhvzuSmYlc&list=FLZe4Tqj39Gz53HDPeH_YB0Q&index=8&t=0sww.youtube.com/watch?v=qQhvzuSmYlc&list=FLZe4Tqj39Gz53HDPeH_YB0Q&index=8&t=0s
Podle svědectví Františka Stárka uvedeného v rozhlasovém pořadu Příběhy 20. století na stanici Český rozhlas 2, bývalého disidenta, který byl na základě Husákovy milosti propuštěn z vězení 25. listopadu 1989 a poté nastoupil do nově se tvořící bezpečnostní služby a vyslýchal estébáky, měly být živé svazky, vedené StB, po předběžném telefonátu s ředitelem věznice spáleny začátkem prosince 1989 v kotelně ve věznici Valdice. Estébáci tedy nastoupili, brali jeden svazek po druhém, vyjímali je z desek a vkládali je do pytlů. Pytle pak nakládali na nákladní auta. Byly těch pytlů se svazky plné dvě Avie. Jenže když Avie se svazky dorazily k branám věznice, tak se ukázalo, že si to mezi tím pan ředitel věznice rozmyslel s tím, že v kotelně pracují vězni a že by zcela jistě vytahovali svazky z pytlů, četli jejich obsah a vynášeli jej ven. Svazky tedy pan ředitel spálit odmítl. I nastal tedy problém, co s tím obrovským množstvím svazků a jak je zničit. Kohosi napadlo požádat o pomoc sovětské soudruhy z nedaleké sovětské vojenské posádky v Mimoni. Estébáci tedy zatelefonovali do Mimoně sovětským soudruhům, zda by byli ochotni svazky spálit. Sovětští soudruzi odpověděli, že „da“. Avie tedy byly přesměrovány do Mimoně. Když Avie do Mimoně dorazily, okamžitě nastoupila četa vojáků a svazky z Avií vyložila. Když se osádky Avií dožadovaly spálení svazků, bylo jim řečeno, že „éto patóm“. Svazky už nikdo nikdy neviděl. S největší pravděpodobností rovnající se jistotě byly převezeny do Ruska a dnes slouží k vydírání osob ve svazcích uvedených. Tak že žádní lidovečtí kolaboranti nepálili svazky někde v lese, protože nebylo už co pálit. A pan Sacher se stal ministrem v době, kdy se už svazky s největší pravděpodobností na území republiky nenacházely.
1) Diskutujicim, kteri stoji na strane tehdejsi komunisticke hruzovlady, chybi empatie. Kdyby se podobna tragedie stala v jejich rodine/nejblizsim okoli, meli by uplne jiny nazor. 2) Je skvele, ze se po 30 letech od zmeny rezimu rysuje aspon moznost moralniho odsouzeni tehdejsich pohlavaru. Obhajoba, ze pouze konali podle tehdejsich zakonu, je moralne neprijatelna.
Ona tu za Husáka byla nějaká hrůzovláda ? Dnes je tu 70 tisíc bezdomovců , 800 tisíc exekucí , 90 tisíc obstavených penzí , stát má dluh kolik bilionů , skoro nic tu už Čechům nepatří , muslimové přibývají , chybí doktoři , sestry a další profese ,zemědělství nás neuživí , jsme jen německá kolonie !!
Víte, i v tom je vidět absurdnost dnešního jednostranného výkladu té doby Totiž, bylo to naopak, Husák byl sám obětí bolševických represí v padesátých letech, hrozil mu trest smrti, a dlouho seděl v base. V šedesátých letech, po propuštění a rehabilitaci byl dokonce členem reformního vedení KSČ participujícím na Pražskému jaru.. A až po sovětské okupaci se stal pro Rusy jakýmsi přijatelným prostředníkem, který z vedení strany vedl okupovaný národ do potupné, leč již nevyhnutelné normalizace. Tím ho neomlouvám, leč historie je dosti složitá, aby pro její výklad stačily jednoduché morální soudy..
Vážený pane, naprosto se mýlíte
1) Nejen že nám nechybí empatie, dokonce v řadě starších z nás (včetně mne) prožili část života za komunismu, takže často i naše rodiny nebo známí tímto režimem rovněž – na různé úrovni perzekuovány či ohrožovány byly.. A rovněž jsme čekali těch skoro 30 lt,e zda tento demo režim ty bolševické zločince potrestá. Nepotrestal, nedočkali jsme se, a nedočkáme se toho ani nyní.
2) Není pravda, že „, ze se po 30 letech od zmeny rezimu rysuje aspon moznost moralniho odsouzeni tehdejsich pohlavaru“ – protože morálně odsouzeni byli už na začátku. Předpokládám že často citovaný zákon „198/1993 o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu znáte dobře a víte co v něm stojí „(tento) režim byl zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný. „Nelze předpokládat, v dnešní době politického korektivismu, že bylo možné veřejně použít tvrdší morální odsouzení.
3) S tím že „jejich obhajoba..je morálně nepřijatelná“, se dá jistě i souhlasit. I s ohledem na výše uvedený zákon 198/1993.
Jenomže a opakuji to zde po několikráte, není účelem policie a justice, aby někoho pronásledovala vyšetřovala z morálních důvodů. Když si přečtete něco podrobněji o totalitních režimech zjistíte že právě toto byl v počátcích jejich styl, za nadšeného hýkání měštáckých elit..
Dobrý den. Jsem rad že komunistická zvěrstva budou potrestána nebo alespon diskutována . Nikdo neměl právo nás izolovat od zbytku světa .Bez izolace občanu by komunisti vládnout nemohli
Tyhle bláboly o trestání pohraničníků může napsat někdo z Milionu chvilek a podobných debilit.Na Šumavě kolem roku 1960,když jste byl jako pohraničník ve směně na čáře a zjistil jste,že někdo jde ke drátúm a podle předpisů by jste chtěl 3x vyzvat k zastavení,tak by jste to ve většině případů nedokončil.Dostal by jste po prvním zvolání kulku.Nikdy nešel takovýto člověk sám.Kus za ním,nebo stranou šel další a ten se s vámi nepáral.
A když budou vyšetřovat,tak by bylo záhodno aby ve spolupráci z DE vyšetřili,kdo postřílel asi v roce 1960 téměř celou strážnici na muničáku v Chrastavicích u Domažlic.Tam záklaďáci nikoho neohrožovali,ani si nemohli vybrat,jestli tam půjdou nebo ne.Najděte si na mapě kde to je. a nesvádějte to na Putina a pod.
Tak ze vy jste Honzo namísto trojí výzvy, aby vás ten druhý, jdoucí za tím prvním nebo jdoucí stranou jak tvrdíte, nezastřelil, pro jistotu zastřelil hned toho prvního bez trojí výzvy? A jak to, že pak ten druhý, jdoucí vždy za tím prvním nebo jdoucí stranou, okamžitě nezastřelil vás? Vždyť tím svým výstřelem po tom prvním jste se musel přece okamžitě prozradit stejně, jako tou případnou trojí výzvou. Ani vy Honzo tuto slabomyslnou kombinaci na nikoho nesvádějte.
Myslím si,a je to škoda.Ale ti kteří byli a jsou odpovědní za vraždění na hranicích,byli amnestováni prezidentem Václavem Havlem,výměnou za jeho předchozí jednohlasné zvolení prezidentem Československé republiky.
Amnestie Václava Havla po jeho zvolení prezidentem v prosinci 1989 se vztahovala na lidi odsouzené. Ti odpovědní za vraždění na hranicích do té doby nikdy nikdo neodsoudil, tudíž se na ně ani žádná amnestie nevztahovala a vztahovat nemohla, Slámo.
Chcete, pane Kaminsky, tvrdit, že dosud neexistovala možnost „morálního odsouzení tehdejších pohlavárů“?Domníval jsem se, že když byli v roce 1989 zbaveni funkcí, bylo to proto, že je národ – nebo alespoň větčina elektorátu – morálně odsoudila. Když budou dnes “ morálně odsouzeni, co se změní? Něco jíného je ten Tautzův případ, tam nejde o to, že tu existovaly určité nelidské předpisy nutící PS používat zbraní proti utíkajícím občanům. Tam jde o konkrétní jednání konkrétních osob, které bylo zcela určitě i v rozporu s tehdejšími zákony.
Víte, jak se říká, ďabel se skrývá v detailu, a v právu to platí dvojnásob. Ve skutečnosti totiž právě Tautzův případ, je o tom, že tu existovaly určité- nelidské předpisy. Protože, jak se dá dohledat, Tautze roztrhali strážní psi. Tedy – někdo v rámci těch nelidských předpisů rozhodl že budou na hranicích nasazeni, že budou vycvičeni autonomně napadat a trhat lidi, někdo dal pohraničníkům předem obecně vojenské příkazy, že je mají vypouštět pronásledovat unikající narušitele hranice. I proto je právě v tomto případu prakticky nemožné, že by se dnes (resp. za x let až to bude projednávat soud) dokázal soud označit přímého viníka a pravomocně ho odsoudit. (Když navíc případ už je dávno promlčen). Jistě – lze jistě mluvit o morální vině mnohých, leč o zločinnosti a zrůdnosti toho režimu se pokud vím mluvilo 30 let, takže tím se skutečně nic nezmění..
jenže, asi je v tom něco jiného. Že patrně vůbec nejde o potrestání konkrétních viníků, Ale že právě o to finanční odškodnění .Protože, o tom že „viníkem byl komunistický režim“ rozhodne nějaký soudce snadno /to ho nic nestojí/. A kdo je právním nástupcem toho režimu? No přece náš dnešní demo stát. A z jakých peněz to finanční odškodnění za komunisty zaplatí? No přece z dnes (či zítra) vybíraných daní od nás.
No, ale proč to tedy neříct naplno, a odpustit si tu morální omáčku? Třeba by ty soudy ani nebyly potřeba a nějaká naše vláda by jim ty peníze dala stejně. Fiala a spol se na to jistě celí třesou, až porazí Babiše :))
Stačí nemít v hlavě nasráno. Když jdu minovým polem, mám šanci , že vyletim do vzduchu. Když jdu přes železnou oponu, počítám s kulkou a psem na noze. Klarinestistou, jako Hartmut. Že by ty svině v NDR nenáviděli klarinety ? Mě to nedojímá.
Každý suverénní stát má právo chránit své hranice. Kdyby tomu tak bylo i dnes, nemuseli bychom se ve svém vlastním domově bát vyjít večer z domu. Po našem rodném městě se toulají tisíce nebezpečných šmejdů, kteří jsou tu většinou ilegálně a živí se trestnou činností. Kdyby byli na hranicích ti chlapci, kteří nás kdysi dokázali ochránit, žilo by se nám mnohem klidněji. Havloidní kecy o demokracii a svobodě jsou dobré tak na Václavák. V reálném životě je tomu úplně jinak.
Nemyslím, že by u PS sloužilo větší procento idiotů, než jaké procento idiotů dnes nesnáší jiné rasy, národnosti a jiné názory. Idea vnějších nepřátel se stále ochraňuje a šlechtí,
S panem Valou v zásadě souhlasím. Hranice jsme bránili i v 1939 a jak jsme dopdadli. Dnes nejsme schopny ubránit díky neznalosti naší mladé generace ani Benešovi dekrety. Dnes se vůbec necítím svobodný, když všady jsou závory, všady jsou cedule ,,nevstupova, soukromý pozem“. Nic už nám nepatří, vše je rozdáno a rozkradeno. Je nutné už hledat viníky , kdo za toto vše může. Já sloužil jako zákldák u PS a když tady čtu některé nesmysli co se tu píšou, tak mi nezbývá než se pousmát MJůj osobní pocit, stále vzpomínám na moje vojenská léta, byli jsme mladý a užili jsme si to.
Já mám dojem, že výše uvedený článek (a jiné podobného ducha) a na něj navázaná diskuze je jen lakmusovým papírkem smýšlení a pevnosti názorů běžné populace na někdejší odpornou bolševickou dobu. Myslím, že si Filip a jeho parta mohou mnout ruce. Jen mi není jasné, kam se chceme ( i když diskutéři jsou jen vzorkem) posunout ve vývoji positivního myšlení bez odložení zkostnatělého mudrování. Myslím, že spoléhat se na řešení (jako u Filipa) evolucí je ztrátou času a tempa, život je krátký a je dobré použít více hlavu i srdce.
No jo, názory i na toto mohou mít lidé různé a podle různých hledisek, čistě morální, formálně právní, i třeba realistické. Tudíž, jen bez pochopení oněch hledisek, není nutné je odsuzovat.
Co mne ale překvapuje, je to spojení „ve vývoji positivního myšlení „.. Jestli snad za pozitivní myšlení považujete udávání lidí za půl století staré křivdy – a schvalování takového udávání tak to je opravdu ,ale opravdu tragické..
No,jo, co s Vámi? Já vím, rád mudrujete nejen písemně, ale určitě také verbálně s těmi, kteří jsou z různých důvodů ochotni poslouchat, ale proč jakési ty jedovaté podpásovky ve stylu : positivní myšlení – udávání lidí? Člověče, kde na to chodíte? Na tu jedovatost? Když je něco positivního, tak je to kladné, prospěšné atd. Positivní by bylo, kdyby se již tolik neblábolilo, nešířily různé (negativní) „pohádky“ ze života, lidé by byli smířlivější a přátelštější vzájemně bez dokazování nadřazenosti, včetně údajné informovanosti (vzdělanosti), v čemž rád excelujete. Tak zkuste positivní formát a moc “ nemluvte“ ztrácíte se v tom!
Už to je nepřesné tvrzení, že pozitivní by bylo, kdyby se tolik neblábolilo . Protože, určitá míra blábolení (když člověk někomu nerozumí,nebo dojde k nepochopení jeho názoru) patří k pluralitní diskuzi . A pluralitní diskuze jsou potřeba, protože problémy se mají řešit, i to je součást pozitivního myšlení.
Patří ke kultuře té diskuze zda mu další oponenti věcně a slušně vysvětlí jeho omyl a diskutující ho uzná. Prosím, pokud považujete můj výrok za jedovatý vůči Vašemu příspěvku , tak se za to omlouvám, neměl jsem v úmyslu Vás urazit.
V čem je problém, že by se neměly tak moc hodnotit samostatné příspěvky v diskuzi – protože to je ta největší chyba, hádat se a napadat se mezi sebou), leč samotný předmět diskuze. A pokud se podíváte do článku (i odkazovaného článku v minulosti), tak zjistíte že se zde jedním z opatření je skutečně „udání lidí za půl století staré křivdy „. Sice by se to dalo právnicky označit jako legitimní ohlášení trestných činu – jenomže, už dávno promlčených a navíc naším právním systémem legitimovaných . (protože, dle předešlých právních předpisů, které nebyly zpětně zrušeny).
Ergo, to je ten důvod, proč – ze svého pohledu označuji toto jednání za „..udávání lidí za půl století staré křivdy“.. A toto – opravdu k pozitivnímu myšlení nepatří. Jestli by něco bylo pozitivní myšlení, tak už sakra zapomenout, na nacismus i komunismus, a už vůbec se k nim nevracet, ani podle nich nálepkovat, hodnotit, natož udávat lidi..
Jednalo se o takzvanou signálku, jejíž použití na státní hranici bylo po uvedeném incidentu ukončeno a zůstaly v muničních skladech atd. Princip byla automatická detekce narušitele dotykem signálních drátů při jejich překonávání. Kolem detekčních drátů bylo oboustranné oplocení bez elektřiny a po určité vzdálenosti automaticky otevírané kotce se strážným psem cvičeným na zadržení, nikoliv na zadávení. Současně s otevřením kotce musela vyběhnout ze strážnice hlídka, která po doběhu psa odvolala a narušitele zadržela (musel překonat dvojí oplocení). V Bratislavě to časově neklaplo a mladý Němec to nepřežil. U muničáků to fungovalo nadále bez incidentů.
Můj otec byl psovod u „péesáků“. Na vojně a pak i na mnoha cvičeních… a i když asi u psů nebyl vždy, pokaždé byl na cvičení u PS. Nikdy neříkal, ani jsem na něm při jeho vzpomínání nepozoroval, že by své psy měl vést k tomu, aby na čáře někoho trhali, čímž samozřejmě neříkám, že se takové věci někdy neděly. Nikdy na nikoho naštěstí nemusel střílet. Pamatuji si ale, že býval na západoněmecké hranici a vzpomínal na „dederony“ přijíždějící těsně k pásmu a snažící se proklouznout, někdy prý vojákům nabízeli jako úplatek cigarety apod. Samozřejmě marně. Téměř jistě museli přitom tito východní Němci, ale také Poláci, minout nejméně jednu velkou plechovou tabuli, která už daleko před pásmem v jejich jazycích upozorňovala, že se blíží k hranici.
Já sám jsem byl v blízkosti pásma i přímo v něm v mládí zadržen tak 10-15krát. Zajímal jsem se o železnice, už to, že jsem se vlakem blížil k pohraniční stanici, někdy budilo pozornost a podezření „orgánů“ – ať už péesáků pročesávajících rizikové vlaky, členů Pomocné stráže VB, nebo „osožáků“ – železniční policie, Ozbrojeného sboru ochrany železnic. Někdy se na mě nalepil a hovor zapřádal vrstevník oblečený v džísce popsané názvy západních kapel jako KISS nebo AC/DC…. moji důvěru měl vzbudit jeho výzor nespoutaného metalisty, problém byl jen ten, že i tihle kluci sloužící v civilu bývali ostříhaní nakrátko. V Českých Velenicích jsem po zastavení jakýmsi civilem řekl, že mě zajímají tamní železniční strojírny – došli jsme k nim, on na vrátnici jen familiérně mávl jakýmsi průkazem a už jsem měl exkurzi. Někdy jsem pěšky procházel dávno zrušené úseky tratí vedoucích kdysi přes hranici… Byl jsem tedy velmi podezřelý, mladík (cca 16-19) s batohem a foťákem, mapami, nezvyklým koníčkem. Přicházelo samozřejmě zadržení. Chovali se ke mě korektně, když jsem třeba řekl, že už mám hlad, donesli mi polévku nebo chleba s paštikou a čaj. Po zadržení ozbrojenými péesáky přijížděli obvykle estébák (jednou, v září 1989 u Slapan u Chebu, jsem na něj a jeho výslech čekal několik hodin, protože se s rodinou vracel z chaty a asi ho nechtěli vyrušovat.) Kontrola totožnosti, věcí v batohu – jednou náramně zaujala zapomenuté mosazná součástka z funkčního modelu parní lokomotivy. Pak otázky: „Co studuješ? Máš někoho na Západě? Co umíš za jazyky? Máš holku – nemáš s ní nějaké problémy, nedala ti kopačky? Jak vycházíš s rodiči – dostáváš kapesné? Proč si vlastně projíždíš železnice? Taky mi vyjmenuj stanice na vnitrostátní trati X-Y…“ Nakonec propuštění, někdy nabídka odvozu dál od hranice (asi, aby už ode mě měli pokoj).
Samozřejmě, tehdy mě to pobuřovalo, dotýkalo se to mé svobodomyslné cti, vždyť jsem ilegálně nepřelézal hranice, ale jen jsem pátral ho železniční historii na území své ČSSR, jen jsem přitom drze někdy vlezl i do pásma na západní hranici. Zároveň jsem věděl, že o pár let dříve mě takto klidně mohl se samopalem a německým ovčákem zadržet můj táta.
O to absurdnější mi přijde, že si někdo počká 30 let a teď by chtěl dnešní sedmdesátníky, osmdesátníky i starší tahat po soudech za to, že plnili tehdejší rozkazy a hlídali dodržování tehdejších zákonů. Vadilo by mi to nejen v případě mého (už nežijícího) táty, ale i toho arogantního estébáka, kterému jsem málem pokazil nedělní odpoledne.