7°C
Složíme se Danče na nohu: Sportovkyně prodělala dvakrát rakovinu, novou protézu musí hradit sama
Osud i novela zákona ji dostaly do úzkých. Daniela Pecinová dvakrát prodělala zákeřnou rakovinu, což ji připravilo o nohu. Bionickou protézu, kterou má zarputilá bojovnice a sportovkyně už pět let, bude muset nyní vyměnit za novou, což ji ale kvůli novému zákonu přijde pěkně draho. V těžké situaci se Daniele rozhodl pomoci spolek Cesta za snem, který pro ni zorganizoval veřejnou sbírku.
Život Daniely Pecinové se postupně začal měnit na přelomu let 2007 a 2008. Tehdy šestnáctileté teenagerce se udělal flek na pravém bérci. „Postupem týdnů mě to začalo bolet a pak to otékalo. Na chirurgii jsem dostala prášky a mast na bolest. Ortoped mě poslal na rentgen a opakovaně dělal punkce,“ popsala Blesku prvotní problémy Daniela. Té dokonce lékaři udělali artroskopii kolene. Po setrvávajících problémech a nulovému řešení od lékařů se rodina naštvala a Danielu převezla do plzeňské nemocnice. Odtamtud putovala rovnou na hematom-onkologické oddělení do pražského Motola. „Byl to šok. Najednou tam byly děti bez vlasů, co za sebou tahají stojany s kapačkami,“ řekla Daniela. Tehdy začala tušit, že má možná v noze nádor.
Lékaři po dvou týdnech sdělili rodině smutnou pravdu. Jejich milovaná Daniela měla chondrosarkom a metastáze téměř všude. Šance na přežití? Malé. To byl pro všechny šok. „Já byla psychicky na dně. Nechtěla jsem se tam (do nemocnice, pozn. red.) vrátit,“ přiznala žena. Maminka jí prý nakonec dala na výběr. Buď cestu, kterou určili lékaři, a nebo alternativu v podobě Breussovy kúry. Zvolila šestitýdenní pití zeleninových šťáv a čajů. A bylo to dobře. „Kdybych striktně poslechla doktory, tak bych to se svým psychickým stavem zabalila, ale tím, že mě nechala svéprávně se rozhodnout, mi zachránila život,“ vysvětlila Daniela.
Poté nastoupila do nemocnice. Nohu se jí tam rozhodli nad kolenem amputovat. Šance na přežití operace ale byly stále malé. „Doktoři řekli, že je to 50 na 50. Když to prý přežiju, dávají mi dva roky života,“ prozradila Blesku statečná Daniela a s úsměvem na tváři dodala: „Dnes si dělám legraci, že podle nich už vlastně devět let přežívám.“
Amputace nakonec pro Danielu dopadla dobře. Léčba trvala sice rok, ale poté se mohla na krátkou chvíli vrátit mezi spolužáky. Na konci roku 2009 se však nemoc ozvala znovu. Další amputace, tentokrát pod kyčlí, pak dopadla na výbornou a i vyšetření ukazovala dobré výsledky. Přes to všechno se ale bojovnice Daniela necítila ve své kůži. V září 2010 nastoupila na svoji poslední chemoterapii. Ta trvala do léta 2011. Rodačka z Mariánských Lázní však přežila.
V současné době osmadvacetiletá Daniela aktivně sportuje, účastní se maratonů na handy kole a je mimo jiné i mistryní světa v para pole dance. Navíc, Danča sama pomáhá. Brzy ji čeká přejezd okolo Česka na handy kole s názvem Metrostav Handy Cyklo Maraton, kterého se účastní se svým osmičlenným týmem Osmikrásky. Vše je organizováno k podpoře spolku Bellis, který pomáhá a sdružuje mladé ženy s rakovinou prsou. „Je to krásná akce, závod, který má úžasnou myšlenku a smysl,“ řekla.
K poměrně normálnímu životu jí pomáhá bionická protéza, která je velmi drahá. Nyní se bude muset navíc vyměnit za nový model. Díky změně legislativy si ji však bude muset Daniela z části hradit sama. A na to v tuto chvíli nemá peníze. Danča na protézu potřebuje přibližně 50 tisíc korun. Pro Danielu se nyní rozhodli nezbytné finance vybrat její přátelé ze spolku Cesta za snem. Sbírka s názvem „Složíme se Danče na nohu“ bude probíhat přibližně do 3. srpna.
Mladá sportovkyně by chtěla poděkovat každému, kdo se jí rozhodne finančně pomoci. „Z celého srdce chci poděkovat všem, co mi přispěli, ani nedokážu vyjádřit, jak moc jsem vděčná nejen za finanční pomoc ale i za krásné komentáře a přání,“ vzkázala přes Blesk Daniela.
Číslo transparentního účtu Cesty za snem je: 111048111/2010
Témata:
Související
My už jsme se složili - na daních. Přestňte vyplácet dávky vyžírkám, co nikdy nepracovali q pracovat nebudou, a posílat peníze neziskovkám na další barevné a starejte se o lidi, kteří to potřebují, jejichž rodiče pracují, a kteří sami nikoho neohrožují a nechovají se paraziticky.