Farmáři v kraji smutní nad sklizní, obilí ničily myši a sucho

  16:02
Ještě v květnu vyhlíželi zemědělci v Moravskoslezském kraji úrodu s nadějemi. Po horkém červnu bez deště však mají jasno. Sklizeň obilovin bude stejně špatná jako loni.

Konec sklizně neznamená pro zemědělce odpočinek. Kromě příprav na podzimní práce se musejí postarat i o půdu. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Obilí se letos v regionu urodilo průměrně, v některých lokalitách dokonce podprůměrně. A například u okopanin nebo kukuřice je situace v tomto roce ještě podstatně horší. Zemědělci poukazují na dva hlavní viníky: sucho a hlodavce.

„Obiloviny máme s výjimkou ovsa už takřka sklizené,“ hlásí Petr Klečka z farmy Luční dvůr v Bartošovicích na Novojičínsku.

Výnosy podle něj nejsou moc dobré. „Ve srovnání s loňskem je řepky o třicet procent méně, pšenice o patnáct procent a snad jen ječmene je přibližně tolik jako minulý rok,“ zhodnotil.

Současně upozornil, že přitom už loni zemědělci v celé republice žehrali nad neúrodou. „V kraji jsou lokality, kde nepršelo sedm týdnů. A to se prostě musí projevit,“ řekl.

Když má Klečka zhodnotit stav polí v Poodří, kde hospodařil už jeho otec, tak zmiňuje zejména nebývalý počet hlodavců.

„Nebyla žádná pořádná zima. Půda nepromrzla, čtvrtý rok po sobě je sucho a myši jsou přemnožené jako snad nikdy,“ uvedl Klečka. S likvidací myší si neví moc rady. Plošné chemické hubení je zakázáno a také obsah účinné látky v deratizačních přípravcích se nuceně snížil na polovinu. „Proto zabírají velmi málo,“ poznamenal.

Farmář: Ještě jedna teplá zima a bude zle

Jestli se proti hlodavcům nezasáhne, tak se Klečka obává podobných myších nájezdů, jako už trápí zemědělce na Hané a na jižní Moravě. „Ještě jedna teplá zima a bude zle. Už by se tím měl někdo vážně zabývat,“ přeje si Klečka.

Optimistický není ani při odhadu výnosů podzimních plodin. „Kukuřice je malá, ani sója není žádná hitparáda. Prostě sucho plodinám nesvědčí. Úplná katastrofa je u okopanin, tedy třeba u brambor nebo u cukrové řepy. A zelenina? To už snad ani nebudu komentovat,“ pokračuje Klečka.

Výkupní ceny se zatím nezvyšují, takže pokud někdo musí obilí prodat v době sklizně, tratí na tom. „Kdo třeba obilí může nějakou dobu uschovat a počkat, až se ceny trochu zvýší, tak na tom bude znatelně lépe,“ zhodnotil Klečka.

Mírně pozitivněji hovoří předsedkyně agrární komory na Bruntálsku Miloslava Nováková. „Možná to je proto, že u nás jsou letošní žně teprve na začátku,“ odtuší.

Obiloviny sklízejí zejména na Krnovsku a Osoblažsku. „Pomalu začínají i pod horami, ale zatím jsou sklizeny maximálně čtyři procenta ploch s obilninami,“ popsala.

Na rozdíl od Novojičínska na Bruntálsku trochu více pršelo, což pomohlo i polím. „Výnosy snad nebudou horší než v minulém roce, zatím to úplně špatně nevypadá,“ řekla šéfka okresní komory.

I v nejzápadnější části kraje způsobují problémy myši, podle Novákové dělají potíže i hraboši. „Situace sice není tak zlá jako na jižní Moravě, ale ani ne dobrá.“

Nadějný květen, strašný červen

Když se o hlodavcích zmiňuje agronom Vojtěch Holuša ze Zemědělského družstva Stěbořice na Opavsku, jen stěží nachází slušná slova. „Hlavně pícniny žerou ‚jak o duši‘. I v obilovinách jsou vyžraná kola, opravdu to nelze brát na lehkou váhu,“ zůstává přesvědčený o tom, že problémem by se mělo zabývat ministerstvo zemědělství.

Ještě v květnu, který z větší části propršel, si Holuša liboval, že úroda na polích bude znatelně vyšší než uplynulý rok.

„Opravdu to vypadalo velmi nadějně. Jenže červen už byl strašný. Dlouhotrvající horko bez deště, to byl hřebík do sklizňové rakve. Pšenice zaschla a ječmen jakbysmet. Výnosy jsou značně nižší, než jsme tehdy očekávali,“ popsal své zklamání stěbořický agronom.

Neočekává, že by se neúroda nějak výrazněji projevila ve výkupních cenách. „Ty se tvoří celosvětově, takže u nás se to nějak nezmění,“ posteskl si.

Ani on se nedomnívá, že další měsíce budou pro moravskoslezské zemědělce příznivější. „Kukuřice vypadá hodně špatně a cukrovka ještě hůře,“ potvrdil Holuša, že na letošek farmáři rozhodně nebudou vzpomínat rádi.

Autor: