Vedení Prahy 12 i napodruhé odmítlo zástavbu louky u Modřanské rokle, v září se vyjádří zastupitelé

Louka „Na Hupech“ je ve své východní části ochranným pásmem přiléhajícím k přírodní památce Modřanská rokle. V ochranném pásmu nelze dle zákona realizovat žádnou činnost, která by snižovala ochrannou funkci tohoto pásma. Mimo území ochranného pásma jsou na ploše louky přítomna cenná rostlinná a živočišná společenstva, která by byla dle odborného posudku biologa Jiřího Vávry realizací záměru vážně ohrožena. Vávra se dlouhodobě zabývá tvorbou biologických průzkumů.

„Louka ,Na Hupech´ je přirozenou součástí přírodní památky Modřanská rokle. Zástavbou na louce by došlo k narušení prostředí celé rokle. Celá oblast je hojně využívaným místem pro rekreaci. Tato funkce je velmi významná v době překotného rozvoje obytných souborů vzniklých v nedávné době v bezprostřední blízkosti této lokality,“ přivítala květnové rozhodnutí pražského zastupitelstva místostarostka Prahy 12 Eva Tylová (BEZPP/Piráti s podporou Zelených), která má v kompetenci, mimo jiné, oblast územního rozvoje a životního prostředí.

Podle Jana Bursíka, zástupce Modřanského dvora, by tento záměr mohl přinést tolik potřebnou infrastrukturu obyvatelům Prahy 12. „Krom zábavných a sportovních aktivit i školní a další kapacity. Zamítnutí politickou garniturou nás velmi mrzí a nechápeme jej,“ uvedl Bursík. Dle radního pro školství Petra Prchala (TOP 09) však v Praze 12 chybí veřejné školy a ne soukromé.

Projekt Modřanský dvůr je představen zde: http://modranskydvur.cz/

Proti změně územního plánu se vyjádřili i občané. Petice proti zástavbě louky měla více než 3500 signatářů. Součástí petičního výboru byl i výše uvedený biolog Jiří Vávra. V petici bylo uvedeno, že majitel pozemku chce postavit oplocený školní areál. „Hlavní prioritou je, že na ploše dvou třetin pozemků zde zachovává (Modřanský dvůr, pozn. aut.) dnešní funkce zelené plochy a doplňuje ji i výsadbou nových stromů. Vytváří navíc oddechovou rekreační lokalitu pro širokou veřejnost. Uzavřené oplocení je zde plánováno jen jako dílčí a v malém rozsahu, což je v části školní z bezpečnostních důvod i logické. Záměrem se tedy jedná o prospěšnou věc,“ uvedl Bursík v komentáři k petici.

Tomu oponuje místostarostka Eva Tylová: „Na ploše 1,3 hektaru nelze postavit základní školu, která má v nejjednodušší variantě 9 kmenových tříd, laboratoře, specializované učebny, tělocvičnu, jídelnu, mateřskou školu, která má v nejjednodušší variantě 3 třídy, dále restauraci a bazén a ponechat přitom na dvou třetinách této plochy zeleň. Vizualizace k Modřanskému dvoru, které ukazují pouze park a cestičky, nezobrazují skutečný záměr. Cestičky a lavičky tam může vlastník realizovat již nyní.“ „Zástavbou na louce by došlo k narušení prostředí celé Modřanské rokle a zároveň k zastavení jedné z nejvyužívanějších travnatých ploch v Modřanech,“ uvádí se v petici.

„Časosběrným monitorováním pozemků je doložena skutečnost, že plocha pozemků je v současnosti využívána veřejností za účelem zkrácení si cesty na MHD, či příležitostné vyvenčení psů a plochu občas využívají jedinci. O masové využívání se nejedná. Modřanský dvůr sem chce proto v budoucnu přinést nové využití a nabídnou jeho návštěvníkům možnost aktivního užívání tohoto místa k jejich oddechu, “ reagoval Jan Bursík. Odmítl také informaci z petice, že by projekt nerespektoval hranici ochranného pásma.

Nesouhlasí také s tím, že by realizací projektu zanikla cenná rostlinná a živočišná společenstva. „Je nepřípustné, aby ve velmi exponovaném prostoru, jakým je tento, zanikly poslední zelené enklávy, které jsou ,plícemi města´a plní velmi významnou roli rekreační a sportovní,“ uvádí se v petici. „Rekreační a sportovní role je Modřanským dvorem do budoucna plně podporován a rozvíjena. Jsou zde zachovány veřejnosti přístupné pobytové louky. Argumenty autorů petice neodpovídají pravdě,“ oponoval Bursík.

Místopředseda Výboru pro územní rozvoj pražského zastupitelstva Tomáš Murňák (Piráti) vysvětlil, proč výbor změnu územního plánu v květnu nepodpořil: „Jedná se o rozrůstání zastavitelných ploch na úkor zeleně. Toto území pro své přírodní hodnoty je i v návrhu Metropolitního plánu navrženo jako nezastavitelné.“

„Stromy i travnaté porosty mají velký význam pro vytváření příjemného mikroklimatu ve městě. Produkují kyslík, zachycují prach. Jsou ale i naší ,klimatizací´. Odparem zachycené vody v létě město ochlazují, což je zvlášť významné v suchých a horkých dnech, které v posledních letech zažíváme,“ doplnila Eva Tylová.

Výše popsaný původní podnět na změnu územního plánu z plochy veřejného vybavení na plochu pro sport a rekreaci se týkal plochy o rozloze 1,3 hektaru. V červnu byl podán nový podnět, který se týkal plochy o rozloze jeden hektar. Magistrát požaduje u podání podnětu pouze stanovisko Rady městské části. Ta už v červnu přijala opět nesouhlasné stanovisko k podnětu na změnu plánu. „V Praze 12 je ale zvykem, že se dává i do zastupitelstva. Takže v září to půjde do zastupitelstva,“ sdělila místostarostka Tylová.