USA si uzavřely cestu k obnovení rozhovorů, hodnotí sankce vůči šéfovi íránské diplomacie New York Times
Za nezvyklý krok označil list The New York Times středeční uvalení sankcí na íránského nejvyššího diplomata Mohammada Džaváda Zarífa. Podle listu si Spojené státem postihem muže, který pomohl vyjednat dohodu o íránském jaderném programu, odstřihly cestu k obnovení rozhovorů. List připomíná, že po odklizení Zarífa, který v USA studoval a má tam mnoho kontaktů, není jasné, kde se najde jiný zkušený prostředník potenciálních rozhovorů.
Nikdo z americké administrativy zatím nevyjasnil, zda Spojené státy hodlají Zarífovi bránit v cestách i do institucí OSN sídlících v USA. Sankcemi proti němu hrozil Bílý dům už v červnu a Zaríf při svém nedávném pobytu v USA poskytl několik rozhovorů a nad těmito dohady se pousmál.
Válka nervů mezi Íránem a USA, zadržené tankery i zničené drony. Co se děje v Hormuzském průlivu?
Číst článek
Americkému ministru zahraničí Mikeovi Pompeovi se to podle newyorského listu nelíbilo, protože prohlásil, že Zaríf zneužívá podmínky víza, které ho omezovalo jen na pohyb ve třech budovách OSN a na kontakty související s agendou OSN.
Zaríf cestuje na jednání OSN do USA často a podle The New York Times tam šikovně brání postoj Teheránu. Při minulé návštěvě řekl, že USA musejí jadernou dohodu z roku 2015 dodržovat z čestných důvodů, protože žádná mezinárodní organizace nedospěla k závěru, že ji Írán porušuje.
Zaríf je schopen vyjadřovat se hovorovou angličtinou a vtipně jí komentovat americkou politickou scénu. V Teheránu mu to škodí a jeho kritici mu přezdívají Zaríf Američan. Podle nich Zaríf dohodou z roku 2015 prodal Teherán a nechal se napálit svým tehdejším americkým protějškem Johnem Kerrym.
Nová dohoda
Americká administrativa podle amerického deníku ztratila se Zarífem trpělivost, protože podle ní nemá pravomoc činit důležitá rozhodnutí. Zaríf byl ale dost vlivný, když dokázal v roce 2015 prosadit dohodu u vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který jí moc nakloněn nebyl.
Trump se pasuje do pozice silného vyjednavače, Írán ale k jednacímu stolu nedostane, míní politolog
Číst článek
Washington tvrdí, že jim jde o novou dohodu, která zahrne všechny složky destruktivního chování Íránu. „Jediná cesta vpřed je široká dohoda zahrnující všechny hrozby Íránu. Do té doby bude naše kampaň diplomatické izolace a maximálního ekonomického tlaku na Írán pokračovat,“ řekl Pompeo.
Wendy Shermanová strávila při vyjednávání dohody se Zarífem mnoho hodin. Sankce proti němu označila za „nebezpečné vyhrocování, které škodí prezidentovu záměru jednat s Íránem bez podmínek“.
Pozastavila se nad tím, že na jedné straně USA trestají Zarífa, na druhé prodlužují výjimku ze sankcí na jadernou spolupráci s Íránem. Podle Shermanové je do doklad toho, že se v administrativě nemohou shodnout, zda s Íránem jednat, nebo válčit.
Unie lituje amerického rozhodnutí
Evropská unie ve čtvrtek uvedla, že lituje rozhodnutí Spojených států a podle mluvčího šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové bude unie se Zarífem nadále spolupracovat.
„Litujeme tohoto rozhodnutí. My budeme s panem Zarífem nadále spolupracovat jako s nejvýše postaveným íránským diplomatem a vzhledem k významu udržení diplomatických vztahů s Teheránem,“ řekl mluvčí Mogheriniové.
Íránské revoluční gardy
Íránské revoluční gardy jsou velice vlivnou složkou íránské armády. Mají na starosti národní bezpečnost. Tedy vlastně skoro vše, včetně pořádku uvnitř země. Jsou také zodpovědné za raketovou výzbroj.
Gardy poskytují peníze i výbavu spřáteleným militantním organizacím na Blízkém východě. Spojené státy je v dubnu zařadily na seznam zahraničních teroristických organizací. Nejde pouze o vojenskou organizaci, gardy jsou také ekonomicky významné. Podle amerického deníku The New York Times mají vazby na společnosti, které vydělávají ročně asi 20 miliard dolarů (kolem 457 miliard korun). O část peněz by přitom mohly přijít kvůli sankcím.
Britský server BBC připomíná, že mají vliv na výstavbu domů, přehrad i dopravní infrastruktury, i na projekty týkající se ropy nebo zemního plynu. Neméně vlivné jsou také politicky; kromě domácí mají podstatný vliv i na zahraniční politiku.
USA rozšiřováním sankcí chtějí vytvořit maximální tlak na Írán a přinutit ho vyjednávat. Podle představ Washingtonu je třeba vyjednat nový dokument se širším záběrem. Unie tuto politiku americké administrativy neschvaluje.
V Íránu kromě Rúháního na sankce proti Zarífovi reagovaly i tamní elitní revoluční gardy. Podle jejich prohlášení jde o nelegální a nemoudrý krok. „Revoluční gardy odsuzují tento čin jako směšný, nelegální a nemoudrý,“ stojí v prohlášení.
Zaríf ve čtvrtek upozornil na rozpory americké politiky s poukazem na spojenectví USA a Saúdské Arábie.
„Zabijte tři tisíce a více Američanů, ale zůstanete spojenci USA a můžete mít jaderné zbraně a dokonce i pomoc, jak je získat. Odmítněte se podřídit rozmarům B-týmu, a nemůžete mít ani mírovou jadernou technologii,“ napsal Zaríf s poukazem na teroristické útoky na USA z 11. září 2001, při nichž teroristé hlavně ze Saúdské Arábie pozabíjeli v USA na 3000 lidí.
‚B-tým‘
Zaríf ve své twitterové reakci dodal, že „zjevně nezáleží na tom, že Írán zabíjí členy Islámského státu, zatímco spojenci USA jej vyzbrojují,“ což je narážka znovu na Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, které Teherán označuje za sponzory terorismu v regionu.
Jako B-tým Zaríf označuje politiky, kteří jsou podle něj za protiíránskou politikou – bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona, izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána a korunního prince emirátu Abú Zabí Muhammada bin Zajda.
Jaderná dohoda s Íránem
Dohoda z roku 2015 se připravovala deset let a omezila íránský jaderný program. Teherán dříve tvrdil, že jeho jaderný program je civilní a slouží k energetickým účelům, jaderný materiál ale obohacoval na úroveň využitelnou jen k vojenským účelům. Dohoda tuto fázi íránského jaderného programu omezila a Teherán výměnou za zrušení části protiíránských sankcí zároveň souhlasil s pravidelnými kontrolami Mezinárodní agentury pro jadernou energetiku. Izraeli a části amerických politiků ale tato dohoda nestačila a prezident Donald Trump ji loni jednostranně vypověděl a sankce obnovil a zpřísnil. Letos pak prohlásil, že sankce se dotknou každé země i firmy, která bude nakupovat íránskou ropu a nově i další průmyslové výrobky.
Současné sankce přichází v období zhoršení vztahů mezi Spojenými státy a Íránem, ke kterému dochází od loňského květnového oznámení Washingtonu, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody.
Problematické vztahy se zatím promítly zejména v oblasti Perského zálivu a Hormuzského průlivu. Tamní bezpečnostní situace se zhoršila v posledních několika týdnech, kdy došlo k útokům na několik tankerů. Spojené státy uvedly, že v červnu zaútočily íránské revoluční gardy minimálně na dva tankery, k čemuž využili přísavné miny.
Sestřelení dronu
Ve čtvrtek 4. července navíc britské námořnictvo zadrželo u Gibraltaru íránský supertanker. Ten vezl 2,1 milionů barelů lehké ropy, uvedla americká stanice CNN. Dosud je zadržován do Gibraltaru, tamní soud prodloužil zákonný termín do 15. srpna.
V pátek večer Írán zadržel tanker plující pod britskou vlajkou a donutil ho odplout do íránského přístavu. Došlo tak k dalšímu incidentu ve strategicky důležité oblasti Hormuzského průlivu.
Dosavadním nejvážnějším vojenským incidentem byl íránský sestřel amerického bezpilotní průzkumného letounu MQ-4C Triton v hodnotě 130 milionů dolarů (téměř tři miliardy korun) 20. června. Spojené státy zase ve čtvrtek oznámily, že sestřelily íránský dron, který se přiblížil na 900 metrů k americké výsadkové lodi USS Boxer.
The US' reason for designating me is that I am Iran's "primary spokesperson around the world"
Is the truth really that painful?
It has no effect on me or my family, as I have no property or interests outside of Iran.
Thank you for considering me such a huge threat to your agenda.
22:33 – 31. 07. 2019
Zhoršení vztahů mezi USA a Íránem
8. května 2018 - Americký prezident Donald Trump oznámil, že USA odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Podle něj je neúčinná, neboť nezabránila tomu, aby Teherán pokračoval v úsilí o vyrobení jaderné zbraně. Trump zároveň řekl, že obnoví sankce, a to na „nejvyšší úrovni“.
6. srpna 2018 - Trump podepsal exekutivní příkaz k obnovení protiíránských sankcí ve dvou etapách. První vlna sankcí se zaměřila především na automobilový průmysl a obchody se zlatem a dalšími kovy.
5. listopadu 2018- USA začaly uplatňovat další sankce vůči Íránu. Kromě energetického sektoru se týkají lodní dopravy či bankovního sektoru. Osmi státům Washington umožnil dál dovážet z Íránu ropu.
14. února 2019 - Americký viceprezident Mike Pence označil Írán za největší hrozbu Blízkého východu a požádal evropské partnery, aby také odstoupili od dohody o jaderném programu.
8. dubna 2019 - USA zařadily íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací. Teherán v odvetném kroku označil americké ozbrojené síly za teroristickou organizaci.
20. června 2019 - Íránské revoluční gardy sestřelily, údajně nad íránským územím, americký bezpilotní stroj RQ-4 Global Hawk. Podle Washingtonu se ale incident odehrál v mezinárodním vzdušném prostoru. Americký Federální úřad pro letectví (FAA) po incidentu vydal zákaz přeletů civilních letadel nad Hormuzským průlivem a Ománským zálivem, přelety nad oblastí zrušily aerolinky i z dalších zemí.
21. června 2019- Trump na poslední chvíli zrušil odvetu za sestřelený dron. Následky včetně obětí by podle něj byly neúměrné. Údery měly směřovat na tři cíle včetně radaru či raketové baterie.
24. června 2019 - Trump oznámil zavedení nových, údajně tvrdých sankcí proti Íránu v reakci na nedávné sestřelení amerického dronu. Podle agentur bude jejich terčem i íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí.
