Jan Kuf, Ondřej Polívka, Martin Vlach, Marek Grycz, Martin Bilko, David Kindl, Ondřej Svěchota, Eliška Přibylová, Karolína Křenková, Barbora Ciprová. Tak vypadá schválená nominace českých pětibojařů, kteří v příštím týdnu zasáhnou do bojů na mistrovství Evropy.

„Předběžně máme závodníky nominované samozřejmě i do jednotlivých soutěží, ale jejich nasazení se může ještě změnit,“ upozornil reprezentační trenér Jakub Kučera, který by do nejsledovanější individuální soutěže mužů rád nasadil Kufa, Polívku, Vlacha a Grycze.

Do ženského závodu by pak měly nastoupit všechny české závodnice, tedy Přibylová, Křenková a Ciprová. Netradičně budou individuálním soutěžím v Bathu předcházet štafety. V mixu bude Česko reprezentovat Přibylová s Kindlem, do štafety mužů nastoupí Bilko se Svěchotou. Především s ohledem na velmi netradiční pořadí soutěží se na startu závodu ženských štafet česká dvojice neobjeví.

Osm postupových míst 

Po finále Světového poháru v Tokiu je evropský šampionát dalším podnikem s možností přímé kvalifikace na olympijské hry 2020. Na rozdíl od Tokia, kde si vstupenku na olympiádu zajistili pouze vítězové, tedy Brit Choong a Litevka Asadauskaiteová, v Bathu bude postupových míst k mání hned osm.

Novinkou pro aktuální olympijský cyklus je navíc možnost kvalifikace pouze jednoho závodníka za danou zemi, kvalifikovat napřímo se tak nemusí pouze “papírová“ top osmička. Umístí-li se mezi prvními osmi navíc vítěz Světového poháru Choong, přibude další postupové místo.

 „Může to být jen těch prvních osm, ale klidně i patnáct, to se zatím nedá odhadnout,“ přemítá reprezentační kouč Kučera a zdůrazňuje, že příležitostí ke kvalifikaci je daleko více a není třeba se upínat na jeden závod. S tím souhlasí i momentálně nejlepší český pětibojař Jan Kuf: „Bylo by příjemné získat postupové místo už v Bathu, ale stresovat se tím rozhodně nebudu.“

Kvalifikační perioda končí až 31. 5. 2020 a kromě postupu na základě umístění na mistrovství světa 2019 a 2020 je další možností umístění ve světovém, respektive olympijském žebříčku.

„Ve světovém žebříčku je ta šance pravděpodobně největší především proto, že zohledňuje dlouhodobou výkonnost. Počítají se tři nejlépe hodnocené závody v průběhu celé dvanáctiměsíční periody. Pokud se někdo například před některou vrcholnou akcí zraní nebo onemocní, ale má reálně odpovídající výkonnost, může stále nominační kritéria splnit,“ říká Kučera. „Takže světový žebříček je určitou pojistkou. Ten kvalifikační systém by měl vygenerovat téměř kompletní špičku. Pak tam samozřejmě některé kontinenty dodají i několik závodníků, kteří na to výkonnostně objektivně nemají, ale z hlediska zastoupení světadílů a zastoupení zemí je to nevyhnutelné.“

Olympijský žebříček kopíruje žebříček světový jen s tím rozdílem, že obsahuje pouze předem vytipovaných dvanáct nejprestižnějších závodů se statusem olympijské kvalifikace.

„Je to vlastně ochrana, aby se nestalo, že si někdo vymyslí závod, který záměrně postaví třeba proti mistrovství Evropy, aby tam nebyla konkurence a on si mohl vyzávodit potřebné body,“ vysvětluje Kučera.

Maximem jsou dva z jedné země

Právě z olympijského žebříčku se na olympiádu nominuje minimálně dalších šest dosud nekvalifikovaných závodníků. Oproti minulým olympijským cyklům mohou v olympijském žebříčku přibýt ještě další postupová místa, která nebudou obsazena na světových šampionátech 2019 a 2020.

„První tři z mistrovství světa postupují napřímo. Když ale bude mezi prvními třemi závodník, který už kvalifikační kritéria splnil na některé z předchozích soutěží, nepřipadne jeho postupové místo dalšímu v pořadí v daném závodě, ale spadne zase právě do olympijského žebříčku,“ vysvětluje Kučera a doplňuje, že podobná situace by mohla nastat i se dvěma udělovanými divokými kartami.

Do olympijského závodu může každý stát nominovat maximálně dva své závodníky v kategorii mužů a dvě závodnice v kategorii žen. V případě splnění mezinárodních nominačních kritérií více závodníky rozhodují interní kvalifikační kritéria každé národní federace, respektive národního olympijského výboru.