Za minulé století roztála polovina alpských ledovců, z toho 70 procent za posledních 30 let, říká glaciolog

Ledovce, které se nacházejí niže než 3500 metrů nad mořem, podle italského glaciologa Renata Colucciho zmizí do 20 až 30 let. „Průměrné teploty za posledních patnáct let jejich přetrvání pod touto hranicí neumožní,“ řekl v rozhovoru s agenturou ANSA.

Tento článek je více než rok starý.

Řím Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mezinárodní tým vědců z osmi institucí, včetně Univerzity Karlovy, tábořil v roce 2015 u ledovcové řeky

Rozpuštění ledovců na pólech by mohlo vést k zatopení ostrovů a pobřežních oblastí. | Foto: Marie Bulínová | Zdroj: Přírodovědecká fakulta UK

„Sondy do ledovců v Grónsku a v Antarktidě prozrazují, že za posledních sto let přibýval oxid uhličitý v atmosféře stokrát rychleji než v jakémkoli jiném období za posledních 800 000 let,“ uvedl glaciolog. „Odpovědnost lze přisoudit pouze činnosti člověka,“ myslí si.

Ledovce kolem Everestu tají, napadaný sníh vydrží jen několik hodin

Číst článek

„Od poloviny 80. let se zvyšují teploty. Až do té doby zůstával v létě, a to i ve výškách pod 3000 metry, na ledovci sníh, který led chránil a zároveň se z něj utvářela další (ledová) vrstva,“ vysvětluje Colucci. „Dnes ovšem v létě často vidíme, že sněhová pokrývka mizí. Led zůstává odkrytý slunci a taje,“ dodává.

Italský vědec má za to, že pokud se globální oteplování do několika desetiletí nezastaví, mohly by jednou provždy zmizet ledovce ve východních a středních Alpách. Vzestup teplot by podle něj přestály jen ledovce v Alpách západních, které jsou nejvyšší.

Tání ledovců se netýká pouze Alp, nýbrž všech horských pásem světa, od And po Himálaj, obou pólů i arktické tundry, připomíná Colucci. „Země jako Peru, Chile a Indie se ohledně zásobování vodou spoléhají na horské ledovce a mohly by se dočkat problémů,“ upozornil.

„Rozpuštění ledovců na pólech by mohlo vést k zatopení ostrovů a pobřežních oblastí. Jen samotné Grónsko - bez uvážení všech dalších zdrojů - by přispělo ke zvednutí hladiny moře o pět až 30 centimetrů,“ uvádí příklad italský vědec. „Tání permafrostu (zmrzlé půdy v polárních oblastech) může uvolnit nezměrné množství metanu, který výrazně přispívá ke skleníkovému efektu,“ řekl Colucci.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme