V rámci návštěvy Česka jste byla hostem Léčivého divadla Gabrielly Filippi.
Velmi divoce a nespoutaně jsme s ženami v publiku sdílely a bylo to naprosto nádherné. Doufám, že se to ještě někdy bude opakovat.
Jak to celé probíhalo a jak reagovali diváci?
Diváci byli naprosto neskuteční. Sešla se spousta vědomých duší s otevřeným srdcem a otevřenou myslí. Bylo to úžasné. Dostali jsme se i ke zpívání, tančili jsme. Byla tam také neskutečná hudba. Měla jsem pak problém dávat věci do slov, protože jsem si jen tak všude vibrovala.
Naplňuje mě to proto, že takto potkávám tu svou duševní rodinu a lidi, kteří to mají podobně a cítí věci, které nejsou až tak úplně hmatatelné. Začali jsme tím, že jsme mluvili o andělech a dostali jsme se až k sexu.
To jsou všechno věci, které celoživotně studujete. Vnímáte to tak, že jsou to i poznatky, které jste si přivezla ze zahraničí?
Myslím si, že na planetě Zemi se nyní lidé celkově probouzí do své síly. Už nespíme tak jako dříve a nenecháme se tak lehce zmanipulovat. Každý z nás se vrací do té své podstaty. Do toho, kým opravdu je. Kde je ta síla, kde je to naše poslání a naše dary a talenty, které nosíme v sobě a se kterými už se rodíme.
Říkala jste, že jste se v rámci představení Léčivého divadla dostala i k tématu sex. Jak ho přijímá český divák?
Mám opačný pocit. Myslím si, že Češi jsou tématům posvátné sexuality naopak hodně otevření. Když to srovnám například s Amerikou, mám pocit, že tady je hodně takzvaně probuzených lidí, kteří chtějí vědět a chtějí být lepšími milenci a být více propojeni sami se sebou. Chtějí sexualitu využít nejen k fyzickému výkonu, což je něco, co nás společnost stále učí. Ale už za tím hledají i nějaký hlubší význam.
Jak vychováváte své tři děti? Máte nějaká pravidla, nebo je necháváte, aby právě ony samy našly to své vlastní já?
Tím, že mají domácí vzdělávání, mají také poměrně hodně svobody. Snažím se, aby ta jejich primární energie a divokost byla ochráněna. Aby ji nemusely v životě hledat, jako jsem musela třeba já. A nemusely se vracet sami k sobě. Pravidla však máme. Kdyby nebyly, tak bych se zbláznila, i díky tomu, že jsem na ně sama. Je to náročné. Hodně komunikujeme, ne vždy nám to jde. Je to proces spolužití a propojování se. Děti jsou moji nejlepší učitelé. Nenechají na mně nit suchou, jak se říká. Jakmile v sobě nemám něco vyřešeného, hodí mi to a já nemám na výběr.
Helena Houdová
Jak to mají vše děti s jazyky? Slyšela jsem, že mluví anglicky. Učíte je i češtinu?
Jejich primárním jazykem je angličtina. Ale když jsme byli například na Kostarice, tak se za tři měsíce naučily dobře španělsky. Kluci česky mluví i rozumí, není to úplně čisté, ale myslím si, že to nepotřebují. Když byla dcera malá, měla jsem trochu jiné starosti, abych vůbec přežila to trauma, kterým jsem si procházela. I to, jestli bude bilinguální bylo tehdy někde hluboko na žebříčku hodnot. Teď však začala mít o češtinu zájem. Má české kamarádky, učí se od nich česky a ony od ní anglicky.
Jak strávíte s dětmi letošní léto?
Učím nyní v Chorvatsku posvátnou sexualitu pro teenagery a děti budou se mnou. Mám program i pro děti od šesti let. Je to univerzita, která se vždy jednou za rok objeví někde ve světě. Je to o tom, jak je sexualita přirozená, nádherná a léčivá síla, která je v nás a díky které se můžeme propojit se svou vlastní sílou.
Těší vás osobní předávání zkušeností ostatním lidem?
Základním bodem pro mě bylo to, že mé dítě bylo v poměrně mladém věku vystaveno pornu. Cítila jsem se, jako bych totálně selhala a byla nejhorší matkou na světě. Měla jsem obrovský pocit viny a hledala jsem nějakou variantu, kde bych mu ukázala, že sexualita je i nádherná a není to jen o tom, něco hrát a ukázat a o tom, že nějak vypadám já i moje genitálie. Hledala jsem proto nějakou alternativu a vůbec nic jsem nenašla. Proto jsem ji sama vytvořila.
