Politická filosofie – 10. díl
Jednoduše bychom mohli říci, že národ je soubor lidí tvořící stát, tedy podléhá jednomu politickému zřízení. V této stručné definici můžeme ale najít určité nedostatky. O těchto a dalších aspektech pojetí národa a národního státu hovoříme s doc. Mgr. Štěpánem Holubem, Ph.D. v našem vzdělávacím cyklu.
Jednak není jasné, proč bychom měli kvůli tomu zavádět nový název národ. Mohli bychom mluvit pouze o občanech. Takto je navíc národ definován existencí státu. To znamená, že nejdříve vzniknul stát a potom národ. Přitom bychom řekli, že je to naopak.
Pojem národa má ve skutečnosti především politickou funkci, kterou se obhajuje právo na existenci určitého státu. Způsob použití vnímání toho, co je národ, jako "zakladatelského mýtu" státu může mít dvojí podobu. Například ve Francii, po velké revoluci, byl založen francouzský stát a deklarovalo se, že lidé uvnitř státu jsou Francouzi. Díky tomu může říci i občan Francie černé pleti, že je Francouz. V České republice by se nám to ale zdálo divné. Je to dáno tím, že jsme mimo jiné museli o existenci našeho státu bojovat s Rakouskem Uherskem, kterému se nepodařilo politickou mocí vytvořit jeden rakouskouherský národ. Za skutečného Čecha považujeme tudíž jen toho, kdo se Čechem narodil.
