Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy v Ústeckém kraji
České uhelné regiony – Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj – ekonomicky zaostávají za svými sousedy. Všímá si toho nejen česká vláda, ale i Evropská unie, a v budoucnu by se proto mohly oblasti těšit ze zvláštní finanční podpory.
Chudoba, sociální vyloučení, nízká kvalita vzdělávání nebo odliv obyvatelstva. Právě s takovými problémy se potýkají oblasti, které byly v minulosti centrem těžby uhlí. Vláda proto před čtyřmi lety přišla s programem RE:START. Ten má směřovat dostupné finance na potřebné projekty v uhelných regionech, a zastavit tak jejich úpadek a nastartovat rozvoj. Doba uhelná totiž pomalu končí a místní lidé se musí připravit na změny, které se s uzavíráním uhelných dolů pojí.
Díky programu RE:START nyní do postižených regionů míří více peněz, a to jak ze státní kasy, tak i z evropských strukturálních fondů. „Za dobu realizace programu RE:START, tedy od roku 2017, již byly zrealizovány desítky projektů. Jde například o demolice vybydlených domů v Mostě, Chomutově, Litvínově – Janově nebo na Šluknovsku,“ uvedla mluvčí Ústeckého kraje Lucie Dosedělová.
Finance mířily také na obnovu starých průmyslových areálů (tzv. brownfieldů) a více než 800 milionů korun získala Univerzita Jana Evangelisty Purkyně (UJEP). „V Jirkově pak byla podpořena modernizace základní školy, Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova získal nové tramvaje, 64 milionů korun také získaly různé firmy na snižování emisí a 150 milionů bylo zatím využito na obnovu Krušných hor a více než 300 milionů bylo investováno do zdravotnictví na nové přístrojové vybavení či opravu areálů,“ jmenovala další projekty Dosedělová.
Vzor pro celou Evropu
Uhlí se těží celkem ve dvanácti státech Evropské unie. Problémy, kterým čelí tři české uhelné regiony, jsou tak důvěrně známé i v zahraničí. Své zkušenosti a příklady dobré praxe mohou sdílet v rámci celoevropské platformy, která dnes spolu s českými zástupci čítá již 20 uhelných regionů.
Platforma se nyní mimo jiné zabývá tím, jak by se měly v budoucnu přerozdělovat evropské fondy tak, aby z nich mohly více těžit právě postižené regiony. Nyní se totiž v celé Evropě diskutuje o dlouhodobém rozpočtu Evropské unie pro období po roce 2020. Uhelné regiony tak mají šanci zabojovat o více finančních zdrojů pro naplňování svých potřeb.
Již nyní je v plánu vznik nového celoevropského fondu pro uhelné regiony, který by měl mít k dispozici až 5 miliard eur. Upozornila na to manažerka programu RE:START Gabriela Nekolová. Otázkou podle ní zůstává, jak se budou peníze z nového evropského fondu rozdělovat – zda to bude přímo z Bruselu, zda je bude rozdělovat stát nebo zda se vymyslí zcela jiný způsob.
Zaostalé regiony se tak dostávají do centra pozornosti institucí Evropské unie. Svědčí o tom i nedávná návštěva z Evropské komise, která uznala, že vládní program RE:START může být vzorem pro další uhelné regiony v Evropě.
Do budoucna více financí
RE:START nemá vlastní rozpočet a většinu financí směřuje do uhelných regionů prostřednictvím již zavedených operačních programů. I ty se však budou po roce 2020 měnit, uhelné regiony tak mají další šanci vyjednat si více peněz.
S novým programovým obdobím se totiž budou měnit i kritéria, na základě kterých se dotace z fondů Evropské unie vyplácejí. Dosud platné podmínky přitom uhelným regionům mnohdy způsobovaly nesnáze.
„V uplynulém období nás trápil nikoli nedostatek peněz, ale procesní problémy, kvůli kterým na restrukturalizace nemůžeme čerpat. Potřebujeme například rozvíjet školství, pokud je ale podmínkou navyšování kapacit škol, tak to nejsme schopni splnit, a na podporu tak nedosáhneme,“ upozornila během debaty pořádané portálem EURACTIV.cz Nekolová. Při rozdělování dotací navíc musí uhelné regiony „soutěžit“ s ostatními kraji, kvůli svým specifickým problémům jsou ale v souboji o peníze znevýhodněny. Nekolová chce proto jednat s Evropskou komisí o podpoře zcela konkrétních projektů v českých uhelných regionech.
Peníze by mohly zlepšit dopravu i vzdělávání
Vzhledem k plánovaným změnám si musí kraje ujasnit, jak by peníze z fondů mohly využít. Nabízí se vzdělávání nebo vybudování kvalitní dopravní infrastruktury, které by mohly zabránit odlivu lidí z regionu. Do budoucna by mohly finance směřovat také na budování jezer a přečerpávacích elektráren na místech bývalých hnědouhelných lomů. Potřebné budou i ve zdravotnictví.
Konkrétní projekty však musí být součástí akčních plánů, které se každý rok aktualizují. Ten nejnovější, v pořadí již třetí akční plán, schválila česká vláda letos v červnu. Zahrnuje celkem 16 opatření, které se týkají podnikání, životního prostředí, veřejné správy a dalších oblastí.
„Nová opatření znamenají specifickou pomoc pro strukturálně postižené kraje, kterou skutečně potřebují. Jedná se například o rozvoj středních, ale také veřejných vysokých škol, či výzkumu,“ vysvětlila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, jejíž resort má program pro uhelné regiony na starost.
„Tyto regiony dlouhodobě bojují s vylidňováním a zajištění vysoce kvalifikovaných pracovníků, kteří v těchto regionech vystudují, najdou si práci a založí rodinu, je velmi žádoucí. Taktéž ve všech třech regionech vnímám jako velmi důležitou podporu kvalitního bydlení či infrastruktury,“ uvedla při přijetí nových opatření ministryně.
Podle odborníků na životní prostředí a energetiku ale nová opatření zapomínají na environmentální otázky a nenabízí alternativy k těžbě uhlí. „Je zapotřebí, aby se RE:START k odklonu od uhlí postavil čelem a hledal sociálně ohleduplné cesty pro řešení tohoto problému. Všechny národní strategie, tedy i RE:START, musí konečně uznat potřebu razantního snižování emisí skleníkových plynů a zasadit se o koncepční řešení,“ uvedla k tomu Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.
Článek původně vyšel v Ústeckém deníku v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.