Před lety armáda pozemky opustila, teď je chce zpět. Majitelé jsou proti

Je to teprve sedm let, co česká armáda opustila velkou část pozemků v těsném sousedství osady Zahrádka, která leží na západ od Tábora a administrativně pod něj spadá.

O oblast v okolí soustavy čtyř menších rybníků spadajících do chráněné zóny Natura 2000 však vojáci opět projevili zájem. Pozemky by od majitelů chtěli získat zpět a připojit je tak k šesti hektarům, které jim v okolí doposud patří. Místní však na podobné plány pohlížejí skepticky.

„Co vím od ostatních obyvatel, někteří z nich by si uměli představit spíše pronájem svých pozemků. Od první poloviny 90. let si armáda začala pronajímat půdu od místních, což nějakým způsobem fungovalo, a domnívám se, že to by byla pro nás lepší varianta. Samozřejmě ale záleží na každém z nás,“ vysvětluje předseda osadního výboru Zahrádka Miroslav Běhoun s tím, že armáda vlastníky zatím s žádným oficiálním návrhem neoslovila.

Jedná se převážně o podmáčené a bahnité pozemky, na kterých se velmi dobře daří náletovým dřevinám. V roce 2008 navíc v oblasti, jejíž část zasahuje i do plánovaného výcvikového prostoru, ministerstvo životního prostředí vyhlásilo evropsky významnou zónu Natura 2000.

Ta má chránit ohrožené druhy obojživelníků, kteří se na vlhkých místech rádi zdržují. Jedná se zejména o dva druhy žab – kuňku ohnivou a kuňku obecnou.

Ochránci zakazují vlastníkům půdy ji jakkoli obdělávat nebo jiným způsobem zasahovat do přírody. Tím pádem má pozemek menší hodnotu, na což naráží část majitelů.

„Tohle je pro nás možná ještě větší problém. Ochránci přírody se snaží jejich populaci nerušit, proto na těch pozemcích nesmíme dělat téměř nic, natož půdu nějak obdělávat. Jenže my za to nedostáváme vůbec žádné kompenzace,“ říká Běhoun.

Táborští vojáci doposud používají spojující cestu mezi kasárnami a bývalým řidičským cvičištěm. „Teď bychom rádi pozemky podél ní rozšířili ze šesti na nějakých dvacet hektarů. Oslovili jsme všechny vlastníky, kterých se to má týkat, s tím, že máme zájem o jejich pozemky. V tuto chvíli stále jednáme. Území, které by armáda chtěla, navíc ani nespadá do zóny Natura 2000,“ podotýká velitel táborských vojenských policistů Roman Bis.

Těžké techniky se lidé bát nemusí

„Hlavní problém vidím v tom, jaké peníze armáda za pozemky nabízí. To je výsměch. Neumím si představit, že by své pozemky za násobně nižší hodnotu, než mají, někdo ze Zahrádky prodal. Navíc jsme od armády ještě neslyšeli, jaké cíle s nimi má,“ podivuje se Jan Samec, který v okolí osady vlastní dva hektary půdy.

Za pozemky, které jsou vedeny jako ostatní plocha, údajně armáda nabízela jednotky korun za metr čtvereční. Místní by si přitom představovali výrazně vyšší cenu.

Od padesátých let, kdy území armáda spravovala, na místě jezdily tanky. Toho se však nyní místní podle Bise obávat nemusí.

„Nikdo se nemusí strachovat, že by se na místě střílelo nebo by tudy měla jezdit těžká technika. Jednalo by se pouze o taktický výcvik posádky. Místní by tedy ani nezaznamenali, že v budoucím objektu probíhá nějaké cvičení,“ vysvětluje Bis. Podle něho by navíc byla armáda ochotná se s částí majitelů domluvit i na pronájmu.

„To bude záležet hlavně na majitelích. Někteří by snad s prodejem problém neměli, jiní by raději jen pronajímali. Zatím nevíme, jak to dopadne, stejně jako to, jak bude výsledné cvičiště vlastně vypadat,“ dodává Bis.

Ani to však část majitelů, jak se zdá, nezviklá. „Nabízeli nám dokonce i směnu pozemků. To ale pro mě není téma, mám s nimi své vlastní plány. Vím jen to, že by cvičiště mělo být více než třikrát tak větší, než je v tuto chvíli,“ má jasno Samec.