Lidé vyjadřující nespokojenost s polistopadovým vývojem k tomu mají důvod, říká filozof Hauser
Letos uplyne 30 let od sametové revoluce, kterou mnozí považují za největší a nejšťastnější historickou událost svého života. Průzkumy ale zároveň naznačují, že část společnosti je přesvědčena, že předlistopadový režim nebyl zase tak špatný. „Je důvod slavit. Ale pokud chceme provést reflexi posledních 30 let, tak náš vztah k listopadu '89 nemůže být zcela jednoznačný,“ říká filozof Michael Hauser.
„Snažím se o pohled, který není pouze oslavný, ale zároveň se zamýšlí nad děním posledních 30 let,“ říká levicový filozof Michael Hauser. Události roku 1989 prožíval s nadšením a považuje je za důkaz toho, že společnost se může proměnit ze dne na den.
Poslechněte si celý rozhovor o české společnosti a zklamání z polistopadového vývoje
„Dnešní společnost není příkazová, ale rozvíjí určité vyprávění či diskurz, který se předkládá tak, že kdo se s ním ztotožní, tak má pocit, že patří do lepší společnosti. Není to příkaz – že by si musel myslet, že žijeme v nejlepší společnosti. Ale polovina lidí si to nemyslí,“ tvrdí filozof.
„Když řekneme, že nikdy nebylo lépe, vyvolává to představu uskutečněné utopie, že žijeme v nejlepším z možných světů,“ dodává.
Důvod pro nespokojenost
Hauser uvádí, že podle průzkumů z prosince 1989 bylo zhruba 40 % lidí pro skandinávskou cestu socialismu, stejný počet pro socialismus v duchu myšlenek roku 1968 a jen asi 2 % lidí byla pro kapitalismus.
Ekonomická transformace prý negativně postihla miliony lidí, zejména například v severních Čechách, a dramaticky vzrostly náklady na bydlení.
„Lze najít několik oblastí, kvůli kterým část společnosti říká, že v minulém režimu měla práci a neměla sociální problémy, byť třeba byla nespokojena s politickou reprezentací,“ míní Hauser.
„Nikdo nebagatelizuje osudy mnoha lidí za minulého režimu, zvlášť těch, kdo byli pronásledováni, neprávem věznění nebo přišli o majetek. Ale když se podíváme na čistě ekonomické ukazatele, tak v regionech došlo k uzavření podniků a růstu nezaměstnanosti,“ dodává.
Pokles příjmů
„Lidé, kteří vyjadřují nespokojenost s polistopadovým vývojem, k tomu mají důvody – ztrátu kvalitního zaměstnání, pokles příjmů. 40 procent lidí například letos nejelo na dovolenou,“ popisuje.
Průměrný senior musí vyjít se 110 korunami na jídlo denně, za potraviny utratí čtvrtinu své penze
Číst článek
Hauser se odvolává na knihu Revoluce s lidskou tváří kanadského historika Jamese Krapfla, v níž tvrdí, že listopadová revoluce byla ukradena a některé její ideály, například sociální spravedlnost nebo rovnost, byly nahrazeny jinými podle vzoru západní Evropy.
Intelektuálové a ekonomové kritičtí vůči převládajícímu diskurzu dostávají podle Hausera menší prostor: „Téma chudoby se v médiích více objevilo až s reportážemi Saši Uhlové a Apoleny Rychlíkové. Vždycky musí přijít někdo, kdo to téma otevře,“ upozorňuje současný člen Rady České televize.
Hauser mluví o tzv. druhém Česku, tedy těch, kdo jsou neprivilegovaní a kteří třeba mají práci, ale neuživí z ní rodinu. „Jsou to lidé čelící exekuci s existenčními problémy. A není jich tak málo. Odhaduji, že to může být zhruba polovina společnosti,“ uzavírá.
Spěje česká společnost k další velké změně? Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby
