Škody spojené s bouřkou šplhají každoročně do stovek milionů. Zejména střechám umějí silné letní bouřky pořádně zatopit. Pozor by si měli dát hlavně majitelé laciné a nestabilní krytiny.
Vichřice, krupobití, údery blesku a silný déšť. Živelní pohromy spojené s bouřkou patří k vůbec nejčastějším v České republice. Vyplývá to z údajů České asociace pojišťoven. Např. v loňském roce přesáhly škody z vichřice půl miliardy korun, o rok dříve dokonce atakovaly hranici dvou miliard korun. V týchž letech se škody z krupobití pohybovaly vždy kolem půlmiliardové hranice a škody z úderu bleskem, stejně jako z atmosférických srážek, kolem částky sto milionů za rok. Silná bouřka s vichřicí a případným krupobitím přitom znamená ohrožení pro méně stabilní střechy, na kterých je použitá krytina z levnějšího plechu. Zvlášť ohrožené jsou ty, které imitují střešní tašky. Úplně bez rizika nejsou ale ani majitelé skládaných střech z klasických tašek.
Tašky mohou popadat
Klasická skládaná střecha, tedy z pálených nebo betonových tašek, dokáže vichřici odolávat mnohem lépe, i když i zde může bouřka nadělat problémy. Nejedná se však o celkovou devastaci. „Střecha z pálených nebo betonových tašek je mnohem odolnější, a i v případě, že ji vichřice poškodí, jedná se o lokální problém, který lze velmi snadno vyřešit,“ uvádí Jiří Frídl. Poškozené tašky lze většinou nahradit svépomocí a náklady na takto malou renovaci jsou ve srovnání s plechovými imitacemi skládané krytiny mnohem nižší.
Velké kusy plechu může vichr utrhnout
„Střecha z nekvalitního plechu, který napodobuje skládanou krytinu, je bez diskuze riziková,“ vysvětluje Jiří Frídl, specialista v oblasti pokrývačství. Nejde přitom o plechovou krytinou jako takovou, neboť některé kovové materiály, například titanzinek, mají vůči silnému větru i kroupám vysokou rezistenci a stabilitu. „Obrovský problém však vichřice představuje pro velkoplošné formáty z levného plechu. Pokud se vítr dostane pod plochu, která má třeba sedm čtverečních metrů, tak ji utrhne celou.„
Dobré kotvení a kvalita podkladu jsou nejlepší prevencí
U plechových krytin rozhoduje nejen odolnost materiálu, ale také kvalita podkladu a ukotvení. Co to znamená? Použít odolný materiál a upřednostnit krytí na dvojitou stojatou drážku, které se provádí na plné bednění. Kotvení je skryté v drážce a mělo by být navrženo podle předem daných parametrů stavby. Šířka a tloušťka krytinových pásů je dána normativně deklarovanými hodnotami podle ČSN 73 36 10. „Pokud tvoří plech celistvý pás, podpořený kvalitně provedenými detaily, vítr po něm klouže a střeše neuškodí. Důležité je dodržení všech technických doporučení, hlavně rozvržení a montáž jednotlivých typů příponek,“ vysvětluje Markéta Martinková z českého zastoupení společnosti Rheinzink. V případě odolnosti vůči kroupám jsou přirozeně odolnější materiály s vyšším modulem pružnosti v kombinaci s vyšší měrnou hmotností, protože mají lepší schopnost oddalovat vytvoření trvalé deformace na svém povrchu. U nejběžnějších klempířských materiálů lze provést rychlé srovnání mezi titanzinkem a hliníkem. Hustota čili měrná hmotnost hliníku je pouhých 2700 kg/m3, kdežto titanzinku skoro trojnásobná, a to 7200 kg/m3.
Kvalitu krytiny rozlišují i pojišťovny
Že není materiál jako materiál, dokladuje švýcarský registr Sdružení kantonů protipožárního pojištění (Vereinigung Kantonaler Feuerversicherungen), což je organizace, která poskytuje pojišťovací služby pro prevenci živelních pohrom. Tento registr klasifikuje stavební výrobky a materiály s ohledem na odolnost proti krupobití. Zjednodušeně řečeno, rozlišuje vysoce rizikové materiály od těch méně rizikových. Z údajů je patrné, že například kvalitní slitině neublíží ani několikacentimetrové kroupy. „Obecně platí, že střechu nejlépe ochráníte právě použitím kvalitních materiálů a při její montáži dodržíte všechna technická doporučení výrobce. Tak předejdete nejen funkčnímu poškození krytiny, ale také minimalizujete nevratné vizuální poškození kroupami,“ upřesňuje Markéta Martinková.
Zdroj: Česká asociace pojišťoven, http://www.cap.cz/images/statisticke-udaje/zivelni_skody/STAT-2018Q4-MAJETEK-CZ-2019-01-28.pdf
