Hana S. z jižních Čech dlužila necelých sto tisíc. V exekuci přišla o dům za tři miliony. Pražští muslimové dlužili 166 tisíc. Exekutor jim vzal modlitebnu za více než deset milionů. A Tomáš K. dlužil na výživném necelých 400 tisíc, stálo ho to dům za devět milionů.
Ve všech případech hrála roli nedbalost či přímo vychytralost dlužníků. Přesto je zjevné, že zabavený majetek převyšuje dluh mnohonásobně.
Exekuční lavina za bilion korun. Vláda chce bezútěšnou situaci řešit |
Soudy totiž vydaly jasné stanovisko: exekutor může zabavit daleko cennější věc, než kolik je dluh, a to aniž by se snažil nejprve rozprodat levnější majetek. Vláda nyní chystá novelu exekučního řádu, která by zavedla povinnost věřitelů zaplatit před exekucí zálohu na náklady, aby si rozmysleli takzvané zbytečné exekuce proti lidem, kteří oficiálně nic nemají a exekutor žádné peníze nevymůže.
Modlitebna pražských muslimů v Libni, která patřila firmě kuvajtských investorů, se do exekuce dostala poté, co muslimové nezaplatili za dodávku plynu Pražské plynárenské 22,3 tisíce korun. Následně se přihlásili další čtyři dlužníci a dohromady tak nasčítali firmě Manbel Alkear, která dům v ulici Na Košince vlastnila, dluh přesně 166 899 korun. A ten začal vymáhat exekutor.
Firmě psal do datové schránky, pokusil se peníze zablokovat na účtu firmy, kde však nebyla ani koruna, posílal proto varovné dopisy a do datové schránky i odhad ceny domu odborníkem, podrobnosti o chystané dražbě a kromě toho se díky citlivosti otázky i veřejně řešilo, že na katastru je na modlitebnu vyznačená plomba. Tedy zákaz pro majitele dům kupříkladu rychle prodat.
O exekuci nevěděli
Majitel firmy, která funguje jako jazyková škola, Bader Mea Ekanaifith tvrdí, že o dražbě domu muslimové nevěděli, protože datovou schránku nekontrolovali a sídlo firmy mají fakticky napsané do Brna. „Uznáváme, že jsme se dopustili pochybení, nicméně jednání vůči nám bylo zcela neadekvátní,“ uvedl Ekanaifith.
„Dospíváme k závěru, že se buď jednalo o hrubé pochybení exekutorky, nebo o záměr připravit nás o naše centrum a modlitebnu,“ pokračoval Ekanaifith v dopise, který poslal několika ministrům a premiérovi a v němž hrozí, že se z domu nevystěhují a budou proti exekuci protestovat.
Exekutoři naopak vidí celý spor obráceně – firma měla podle nich dostatek času před dražbou dluhy uhradit a odvrátit ji. „Na exekuční příkazy ani na výzvy k úhradě či splátkám nikterak nereagovala. Exekutor přistoupil k provedení exekuce tímto způsobem až po 2,5 letech od zahájení. Firma mohla svou pohledávku kdykoliv zcela uhradit nebo exekutorovi označit jiný majetek,“ argumentuje ve svém vyjádření soudu, na který se muslimové obrátili, pražská exekutorka Martina Havlová.
Bankrotáři se diví, že nestačí splácet 2200 Kč. Do oddlužení se nehrnou |
Na hodnotě nezáleží
Soud její postup následně stvrdil a stížnost zamítl. Muslimové neuspěli zejména proto, že už existuje judikát Nejvyššího soudu, který říká, že ani mnohonásobně vyšší hodnota zabavované věci oproti dluhu není důvodem k tomu, aby exekuci soud zamítl jako nevhodnou, pokud se věřitelé ke svým penězům nemohou dostat jiným způsobem či v přiměřené době. „V žádném případě se nevyžaduje, aby rozhodnutí o provedení exekuce prodejem nemovitosti předcházela neúspěšná či jen částečně neúspěšná exekuce,“ vysvětlil soudce Zbyněk Poledna v judikátu.
Šlo přitom o totožný příběh: Tomáš K. dlužil na výživném na děti 386 tisíc korun, ale exekutor mu zabavil dům v Praze v ceně přes devět milionů korun. I on tvrdil, že exekutor zabavuje majetek třiadvacetinásobné hodnoty namísto toho, aby se mu snažil vzít a prodat jiný majetek. Nutno dodat, že Tomáš K. žádný jiný majetek, peníze na účtu ani příjem, ze kterého by mohl exekutor postupně na dluhy brát, oficiálně neměl.
„Je primárně na povinném (dlužníkovi), aby prokázal, že způsob exekuce je nevhodný a že existuje jiný movitý majetek, jehož postižení bude účinnější,“ zdůvodnil soudce Ústavního soudu Tomáš Lichovník.
Úhybné manévry
A spor prohrála i paní Hana S. z jižních Čech. Ta kvůli dluhu bance 98 tisíc korun přišla o dům v ceně přes tři miliony korun. Její příběh je zase ukázkou toho, jak se lidé snaží různými úhybnými manévry skrýt majetek v době hrozící exekuce před úřady. „Bydliště jsem měla v té době kvůli exekuci na radnici, nic jsem nevlastnila, všechno, co jsem měla, jsem darovala dceři. Zůstal mi jen dům po rodičích na vsi a říkala jsem si, že kvůli sto tisícům mi nemůže exekutor sebrat statek, který má větší hodnotu,“ vysvětluje Hana S.
Exekutoři po těchto příbězích varují, že pokud exekutor nenajde peníze na účtech, nemůže strhávat peníze dlužníkovi z příjmu nebo nemá dlužník věci v takové hodnotě, aby to stačilo na pokrytí dluhu, prodá mu exekutor dům klidně kvůli banálnímu dluhu. „Způsoby provedení exekuce jsou si navzájem naroveň postavené a je na soudním exekutorovi, jaký způsob určí,“ vysvětluje mluvčí exekutorské komory Lenka Desatová.
Trvalé bydliště na radnici
Lidé se před exekutory snaží skrýt třeba na radnicích, kam si přihlásí oficiálně trvalý pobyt. Exekutoři pak posílají dopisy, které si však dlužník mnohdy ani nepřečte. „Formální změnou bydliště dlužník pouze trochu znesnadní práci soudního exekutora. Neznamená to však, že by tím uchránil své movité věci před exekucí, naopak exekutor zjistí, kde dlužník skutečně bydlí a na jakou adresu mu reálně chodí písemnosti. V důsledku tak narostou dlužníkovi náklady exekuce,“ dodává Desatová.
S tím souhlasí i Tomáš Pospíšil z webu exekutormasmulu.cz, který ale tvrdí, že k prodeji nemovitosti by měl exekutor přistoupit až v nejzazším případě. „Prodej nemovitosti je drastický přístup, který by měl přijít, až když ostatní způsoby selžou,“ řekl.
Vláda nyní chystá novelu exekučního řádu, kterou chce snížit počty takzvaných zbytečných exekucí. Tedy těch, kdy se věřitelé domáhají svých peněz na lidech, kteří nic nevlastní, nemají příjmy, a exekuce jsou tak marné. „A proto bude věřitel nucen předem zvážit, zda jsou majetkové poměry povinného takové, aby pohledávka mohla být úspěšně vymožena,“ píše se ve zprávě k předkládané novele.
Změny navrhují i Piráti, kteří se nyní chtějí zabývat i hodnotou zabaveného majetku oproti dluhu, který dlužník má. „Je to téma k diskusi, o kterém bychom měli mluvit, protože zabavit a prodat dům kvůli marginálnímu dluhu je nelogické,“ říká poslanec Lukáš Kolářík, který pracuje na návrhu zjednodušení exekucí.
