Praha aktuálně hostí již devátý ročník festivalu Prague Pride. Ten je nejen pochodem za práva lesbiček, gayů, bisexuálů a transsexuálů (LGBT), ale i ekonomickým impulsem pro metropoli. „Když se před devíti lety uvažovalo o Prague Pride, tak se řešilo hlavně to, že půjde převážně o kulturní a komerční akci. Politickou rovinu festival dostal až později,“ říká Zdeněk Sloboda ze Sociologického ústavu AV ČR.
Jak se změnil přístup k LGBT komunitě v Česku za devět let pořádání Prague Pridu?
Odpověď je asi dvojaká. Pride přinesl velkou viditelnost všem LGBT tématům. Do té doby se v médiích probírala jen při příležitosti registrovaného partnerství. Od té doby, co je Pride, tak se dostávají LGBT témata více do mainstreamových médií sama od sebe. Díky festivalu se navíc řeší i věci, které byly do té doby tabu, například LGBT senioři nebo translidé. Na druhou stranu je nutné uznat, že Prague Pride jako karnevalový průvod přitahuje média z hlediska prezentace LGBT lidí s podpatky, v plavkách a maskách.
Povedlo se Praze díky festivalu posunout to, jak ji vnímá LGBT komunita?
Praha je vnímána jako přátelské město pro LGBT komunitu. Když se před devíti lety uvažovalo o Pridu, tak se řešilo hlavně to, že bude jen kulturní a komerční akce. Politickou rovinu festival dostal až poté, co se do jeho organizace začali zapojovat aktivisti a aktivistky. Někdy v té době navíc Václav Klaus a lidi kolem něj začali mít s průvodem problémy. Původní záměř byl ale spíš komerční.
Praha jako město, které je dlouhodobě turistickou destinací, neměla po vzoru ostatních turistických měst, jako je třeba Berlín nebo Amsterdam, svůj průvod. Byly sice pochody v Brně a v Táboře, ale to bylo spíše o tom, že se zavřela náměstí a aktivisti křičeli nějaká hesla. To chtěla Praha hodit za hlavu a k podpoře LGBT se postavit jinak. Navíc k tomu má úplně jiný ekonomický potenciál.
A Česko je vnímané mezi LGBT komunitou asi nejlépe z postkomunistických zemí…
To určitě. Je to z toho důvodu, že zde nemá tak velkou moc církev a není tady tolik věřících, kteří by s tím měli problém. Jsou tady skupinky, které protestují, ale nejsou naštěstí moc početné.
Jak vnímají LGBT komunitu zaměstnavatelé? K podpoře Prague Pride se letos hlásí řada firem.
Prague Pride už od prvního ročníku dělá Pride Business Forum pro firmy. Je to nejen z toho důvodu, aby měli pořadatelé přístup ke korporátním penězům, ale chtěli to téma coming outu nebo LGBT lidí na pracovišti víc šířit. Od té doby fórum vytvořilo samostatnou akci, kterou pořádá na začátku června. Účastní se jí hlavně zástupci zahraničních firem, jako je Deloitte, IBM, Microsoft nebo hotely.
Tohle se za poslední léta docela změnilo. Velké nadnárodní firmy mají velký zájem na dobrém přístupu k LGBT a podpoře diverzity na pracovišti. Je to téma, které se posouvá celosvětově a Česko není v tomhle ohledu moc pozadu. Samozřejmě tady pak máme rodinné nebo tradiční firmy, takové ty postkomunistické molochy, kde politiky diverzity nejsou nastavené. Je tam často problém i s obtěžováním žen...
U těch nadnárodních korporací to tedy není problém?
Není. Ony na to většinou mají i politiky. Pravidelně se tomu věnuje například Vodafone, který má speciální část vnitřních předpisů určujících, jak se má zacházet s LGBT lidmi na pracovišti. Registrovaným partnerům se tam dostává vlastně stejných benefitů jako manželům. Těch firem je ale poměrně hodně, typické jsou telekomunikační společnosti.
