Studie: Většina uživatelů sítí by za ně byla ochotná platit

Foto: Shutterstock

Kolik prostředků by lidé byli ochotni vynakládat za používání Facebooku, YouTube a dalších populárních digitálních platforem? Zdánlivě banální otázka získala v souvislosti se skandály kolem nakládání s uživatelskými daty v rámci největší sociální sítě světa na naléhavosti. Odpověď se pokusila přinést americká agentura McGuffin Group, který prostřednictvím on-line dotazníků u více než dvou tisícovek respondentů zjišťovala, zda by byli ochotni za používání vybraných služeb platit, respektive kolik. Oslovení uživatelé si podle studie nejvíce cení videoportálu YouTube, přičemž za přístup k jeho obsahu by byli průměrně ochotně vynakládat přes čtyři dolary. Následují další služby společnosti Alphabet, a to konkrétně Google Maps a Drive.

Nejrozšířenější sociální síť Facebook se umístila na čtvrté pozici, přičemž by si ji byl v rámci šetření ochoten „předplácet“ vůbec nejnižší podíl dotazovaných – 64 procent.  Naopak největší části z nich, 89 procentům, se jeví jako přirozené platit za používání WhatsAppu. Server SocialMediaToday v této souvislosti upozorňuje na skutečnost, že zjištěné údaje mj. odrážejí užitečnost konkrétních aplikací. Provozovatel profesní sociální sítě LinkedIn by si tak mohl účtovat více než tvůrci Snapchatu, Instagramu nebo Twitteru, konkrétně 2,84 dolaru. Čísla se ale mohou lišit při zohlednění cílových skupin jednotlivých platforem. Za Google Mapy, Facebook či Pinterest jsou ženy ochotny vydávat zhruba o pětinu více prostředků než muži. Podobně by generace takzvaných miléniálů, tedy lidí dospívajících kolem přelomu století, provozovateli Instagramu měsíčně posílala klidně téměř dvojnásobné množství peněz v porovnání s generací svých rodičů.

Procento lidí, kteří by byli ochotni platit za jednotlivé sociální sítě, zdroj: McGuffin

Tvůrci průzkumu se nicméně pustili i do dalších zajímavých hypotéz. Na základě sesbíraných dat se pokusili dopočítat, jestli by se platformám vyplatilo opustit dosavadní freemium obchodní modely a snažit se vyjít čistě s příjmy od předplatitelů namísto zadavatelů reklamy. Zjištění vypadají na první pohled výjimečně lákavě: roční příjmy YouTube by se podle studie zdvacetinásobily a finančně by si polepšil i Facebook, konkrétně o 16 procent. Je ale nutné nezapomínat na limity takových úvah. Agentura McGuffin Group, která sídlí v americkém Chicagu, sotva mohla mít k dispozici globálně reprezentativní vzorek uživatelů popsaných platforem. Co pro obyvatele Spojených států amerických představuje pár dolarů měsíčně, v chudších státech může znamenat výrazně vyšší zátěž rodinných rozpočtů. Tím spíše, pokud by své služby zpoplatnilo více síťových médií naráz a uživatelé by si museli vybírat, komu své peníze věnují.

Kolik by vydělaly sociální sítě v případě předplatného, zdroj: McGuffin

Mimo jiné proto se snaží zachovat svůj obchodní model dominantní síťové médium současnosti, Facebook, přestože se de facto kvůli němu musí vyrovnávat s kritikou. Korporace velmi dobře vydělává na tom, že zadavatelům dává možnost propracovaně personalizovat reklamní sdělení podle typologie a preferencí uživatelů. A právě způsob využívání facebookových uživatelských dat firmou Cambridge Analytica stal předmětem skandálu, který musel Mark Zuckerberg vysvětlovat až v Kongresu USA.

I po vypjatém slyšení ale Facebook počítá s tím, že reklama bude pilířem jeho byznysu. A to i za situace, kdy firma připravuje vlastní digitální měnu Libra, kterou by si případně mohla nechat za své využívání platit. Jak ale nedávno uvedl pro CNBC šéf projektu Libra David Marcus, její zavedení má naopak ještě posílit příjmy Facebooku z reklamy. „Umožní mnoha z 90 milionů malých a středních firem s profily na Facebooku přímější transakce s uživateli. Doufáme, že to povede k ještě většímu využívání této sociální sítě, které by se zřejmě stalo základem pro nárůst příjmů z reklamy,“ vysvětlil Marcus. Ostatně heslo na přihlašovací stránce Facebooku momentálně jasně hovoří o tom, že tato služba „byla, je a bude zdarma.“

-riv-