Na německých a francouzských silnicích už delší dobu probíhá nátlak na naše řidiče, kteří jsou významnou konkurenční silou pro tamní přepravní firmy. A tak se tamní aparát rozhodl dopravcům pomoci a kromě kontroly výplatních pásek přikročil i k hrubším praktikám. Nedávno dostal český řidič kamionu ve Francii dva roky za běžence v nákladním prostoru, i když se hájil, že o nich nevěděl. Němci zase zažádali o vydání řidiče, jenž spáchal přestupek, a také se jim to podařilo.
Naše justice se před Němčoury podělala, tedy konkrétně soudce Martin Vrbík v Brně a řidiče kamionu deportovala před soud do Říše. A je to dobře. Protože jak pravil soudce Vrbík, říšská justice je vyspělá a kamioňák bude souzen spravedlivě.
O vyspělosti a spravedlnosti říšské justice také nepochybuji. Protože pokud by byla situace opačná a soudce Vrbík by zažádal o vydání řidiče německého, jistě by se v celém Německu nenašla podobně podělaná prdel, která by německého občana české justici vydala.
Soudce nás ještě obšťastnil informací, že pokud obdrží evropský zatykač, musí se ohnout do hlubokého úklonu a poskakovat jak Brusel píská.
Soudce Vrbík, kterého si český daňový poplatník platí za ochranu před nespravedlností, vydal našeho občana za provinění, které by u nás mohlo být jen přestupkem nebo, při hodně bujné fantazii obecným ohrožením. Ovšem v Deutschechalifátu už se na řidiče těší s obžalobou za vraždu. S naším občanem se tak můžeme rozloučit, neboť je to již starší muž před důchodem. Za pokus zavraždit autobus a jeho děti, počítám tak deset – patnáct let. Tedy, měj se krásně dědo!
Za zmínku ještě stojí, že děda čekal na verdikt ve vazbě. Vazební důvody musely být jistě zajímavé. Vraždění autobusů s dětmi je zřejmě dědova běžná záliba a ve své činnosti mohl jistě pokračovat.
Nebo se soudce bál, aby děda oproti současným zvyklostem, nezamířil přes Středozemní moře do centrální Afriky, kde by spokojeně dožil na dávkách.
I justiční stráž si byla vědoma nebezpečnosti této osoby a před soud ji přivedla v železech. Snad aby skorodůchodce nezasprintoval a nezmizel za obzorem, nebo aby se cílem jeho vraždících choutek nestala sama justiční stráž. Opatrnosti nikdy nezbývá a bolševické justiční praktiky máme zažrané pěkně pod kůží.
Provolejme sláva naši nezávislé justici. Je třeba ji v této poloze zafixovat na věčné časy tak, jak se o to snaží Milion chvilek.
Psal jsem to už minule, že v Unii už se nikde neschováte a ani to, když před pronásledováním utečete do vlastní země, vás kupodivu neochrání. Státní aparát, potažmo justice, dosud nechápe, zač si ji občané platí – a úspěšně kolaboruje s cizí státní mocí. No dobrá, ale ať soudce Vrbík vrátí českým občanům peníze za svá studia a měsíční výplatu ať mu posílají na účet Genossen z Německa.
Vývoj, kterým se ubírá evropské právo a tím pádem i naše, které jsme povinni bez myšlení přejímat, je děsivý. Zvyšování represe, umlčování kritiků, zvyšování trestů, omezování těch nejzákladnějších práv, která by měla být v demokracii a svobodné společnosti samozřejmostí.
Pokud se podobné vydávací praktiky rozvinou, mohly bychom se dočkat zajímavé budoucnosti. Dovolím si zde popustit uzdu fantazie s drobnou ukázkou.
Vezmete svou rodinu, včetně své osmnáctileté, blonďaté, obdařené dcérky na dovolenou na Sicílii. Tam se do ní zakouká místní mafián, který spřízněnému prokurátorovi podá oznámení na spáchání zločinu. No a vy se pak nebudete stačit divit, až si váš poklad vyžádají tamní karabiniéři, a český stát ji vydá sicilskému prokurátorovi. A to je jen taková rodinná legrácka.
Osoby, místo i důvod si může každý čtenář podle libosti změnit, ale princip už se nám zrodil. Teď jen záleží na tom, jak moc se nám do budoucna rozjede.
Česká justice je přebujelá, nesamostatná, posluhující aparátu. Klidně bude vydávat české občany do zahraničí a bořit tak prazáklad toho, proč si vlastně občané stát a justici zbudovali a proč to ze svých daní platí.
No a z Bruselu pak celou tuhle pakárnu bude koordinovat kolaborující Jourová. I když v současnosti už ji její guru pomáhá dosadit na nějaký ekonomický post. Už se těším, až to společně s fon Lejnovou vezmou pevně do ruky. To bude mrdník.
Vzpomínám, jak jsem v roce 2000 viděl vykřikovat tyhle exoty v europarlamentu, jak do deseti let doženou a předeženou Spojené státy.
Nám pamětníkům to jistě něco připomíná. Přes to, že si Spojené státy od té doby prošly nejhlubší hospodářskou recesí od Velké hospodářské krize ve třicátých letech minulého století, dohnali eurosoudruzi velké kulové. Stejně jako v RVHP. Tam také neustále doháněli a předháněli tak dlouho, až už toho měli dost i samotní komunisté, a celý ten socialistický ráj nechali sesypat.
Bohužel zdroje v Unii jen tak nedojdou a tak si tyhle experimenty s justicismem, feminismem, genderismem, úchylárnami všeho druhu, levičáckým aktivizmem, ekologickým alarmismem budeme užívat ještě dlouho.
Jediným řešením je utéct. Jako Británie. Bohužel je zde rozšířen mýtus eurohujerů, že po odchodu z Unie, Británii zaplaví moře a my bychom se propadli do pekla. Přitom s každou zemí Unie máme podepsané dohody, které mylně spojujeme s oním unijním molochem. Tedy i po opuštění onoho administrativního celku budou tyto smlouvy s každým státem Unie i nadále platit. Tak jako to funguje u Norska či Švýcarska.
Odchod je ale naprosto nepředstavitelný pro všechny ty kolaboranty, kteří z Unie dostávají dotace, výplatu, či dokonce doživotní rentu. Všem by rázem skončily zlaté časy.
Ať žije suverénní, samostatná Česká republika.
11.08.2019 Stanik, drsnej manik.
(331x známkováno, průměr: 1,51 z 5)