Nikdo nikdy už nebude moci ukrást Michaelu "Miki" Volkovi (†53) titul Král rokenrolu. Jeho zájem o rokec prý vzbudil článek v tehdejším Dikobrazu, zesměšňující tuto úpadkovou "zápaďáckou" hudbu. Milovanému hudebnímu stylu zůstal věrný od roku 1961 až do své smrti.

Mikiho vizáž i projev byly na začátku šedesátých let něčím nevídaným. Blonďák v černých brýlích, křiklavé košili, přiléhavých černých kalhotách, s řetězem na krku a s masivním zlatým prstenem. Z populárního Olympiku, kde patřil k pěveckým hvězdám, odešel sám v roce 1966. Bigbítová muzika se začala ubírat jiným směrem. "Nenávidím Beatles, protože mi vzali chleba," říkával.

Nastalo dlouhé období, kdy zpíval sám s různými kapelami. Ale jen občas. První vlastní dlouhohrající deska mu dokonce vyšla až v roce 1984. Druhé album už natočit nestačil. Začal dokonce studovat na Filozofické fakultě UK, studia ale nedokončil. Manželství se mu začátkem osmdesátých let rozpadlo. Začal pomalu rozprodávat svůj byt.

Počátkem 90. let se jeho idolem stal vůdce republikánů Sládek. Celý život trpěl trémou. Sebevědomí posiloval kombinací alkoholu s prášky - levným vermutem zapíjel fenmetrazin. Alkohol s prášky proti depresím se staly nakonec jeho každodenním dopingem.

Tělo Mikiho Volka našli bez života v jeho ubohém žižkovském bytě až po deseti dnech. Nejdivočejší představitel domácího rokenrolu a idol šedesátých let, jak se o něm psalo 15. srpna 1996 v nekrologu, zemřel pravděpodobně na krvácení do jícnu.

Fotogalerie
10 fotografií