Několik nových studií ukazuje, že v USA postupně klesá podnikatelská dynamika. Je to patrné například z poklesu podílu nově vznikajících firem na celkovém počtu společností, zhoršuje se i jejich podíl na tvorbě pracovních míst. Fredrik Heyman, Pehr-Johan Norbäck a Lars Persson k tomu na stránkách VoxEU dodávají, že ve Švédsku je trend rozdílný, a popisují, co je důvodem.
Ve Švédsku podíl nových firem roste a nyní se u společností mladších pěti let dokonce pohybuje na více než polovině. Nejvíce nových firem pak podle ekonomů vzniká ve službách. I zde se situace liší od USA, protože tam počet mladých firem klesá. Příčinou lepšící se podnikatelské dynamiky v severské zemi je pak podle ekonomů soubor reforem, které proběhly v osmdesátých a devadesátých letech. Často se přitom v této souvislosti zmiňují změny na makroekonomické úrovni – přechod na systém plovoucího měnového kurzu, zavedení inflačního cíle a nezávislé centrální banky. Heyman a jeho kolegové ale hovoří zejména o vlivu mikroekonomických reforem.
Tyto reformy vedly zejména k tomu, že byly sníženy bariéry vstupu do řady odvětví a zvýšila se flexibilita trhu práce a vlastnictví korporací. To se mimo jiné projevilo na produktivitě, protože její zlepšování bylo z velké části taženo právě vznikem nových dynamických firem. Právě v tom se Švédsko také liší od USA, jejichž ekonomika naopak procházela změnami, které nahrávaly spíše existujícím firmám s pevnou pozicí na trhu.
Alternativní vysvětlení popsaného vývoje tvrdí, že do Švédska dorazila později informační a technologická revoluce a tudíž současný vývoj odpovídá tomu, co probíhalo dříve v USA, které si již revolucí prošly. Ekonomové k tomu dodávají, že pokud by se nakonec ukázalo, že hlavní roli hrály skutečně technologie, ukazovalo by to na menší nutnost reforem. Na závěr pak podotýkají, že i ve Švédsku se začínají objevovat první známky obratu k horšímu, a to zejména ohledně tvorby pracovních míst mladými společnostmi. A i v této zemi se množí obavy z toho, jaký bude dopad nových technologií na trh práce, zaměstnanost a příjmovou nerovnost.
Zdroj: VoxEU