Hvězda seriálu Modrý kód Renata Prokopová: Neuvěříte, čím se živila!
8 fotografií
Když se v roce 2005 objevil na obrazovkách seriál Rodinná pouta, těšili se hlavní představitelé velké oblibě. Mezi nimi i Renata Prokopová (38), která si zahrála Marii Boháčkovou, a jako její partner se představil Saša Rašilov. Pak ale na řadu let z televizních obrazovek zmizela. Naplno se věnovala péči o své dva syny. Ve větší roli se vrátila až před rokem jako zdravotní sestřička Šárka v seriálu Modrý kód.
Renato, jak moc náročné bylo vrátit se zpět po letech, kdy jste téměř nehrála? „Vždycky jsem věděla, že to bude těžké, ale že je to až tak těžké, to jsem netušila... Přísloví: Sejde z očí, sejde z mysli tady funguje. Je nás moc a já jsem, díky tomu, jak »dětsky« vypadám, navíc trochu věkově nezařaditelná. I když už hraju i matky! (směje se) Takže jsem šťastná, že jsem se mohla vůbec vrátit, začít točit a hrát divadlo. Dlouho jsem byla doma s dětmi, a pak se živila jinými věcmi.“
Jakými?
„Několik let jsem pracovala pro svou kamarádku, designérku Annu Marešovou, která má mimo jiné obchod se zdravotními a erotickými pomůckami. Dělala jsem jí skladnici! Dokonce jsem si vysloužila označení »vrchní kontrolor kvality«. (směje se) Jezdila jsem do továrny a hlídala, jestli vše vypadá, jak má, produkty jsem balila... Přišlo to ve správný čas. Ve chvíli, kdy jsem potřebovala něco začít dělat, kamarádka řekla: Tak pojď. A já byla ráda, že se zase dostanu mezi lidi.“
Chodily vám v době, kdy jste byla doma s dětmi, nabídky na natáčení?
„Když se narodil František, to byla ještě vlna práce. Přicházelo hodně nabídek, které jsem odmítala, protože jsem chtěla, a vzhledem k jeho zdravotnímu stavu i musela, být s ním. Pak přišel totální útlum, jen občas mě někdo pozval a natočila jsem malou roličku. Ale já ani neměla potřebu někam odcházet. Užívala jsem si děti. Od první chvíle, co jsem se je rozhodla mít, jsem věděla, že s nimi být chci. A to se mi podařilo.“
Kolik už je klukům roků?
„Dvanáct a devět. František půjde do šesté třídy, nastupuje na osmileté gymnázium. Vybojoval si to. Mladší Eda jde do třetí třídy. Oba jsou narozeni na konci srpna, tak jsme jim dali odklad a myslím, že to prospělo nám všem. Dneska jsou kluci zcela samostatní, a dokonce s námi hrají v jednom divadelním představení.“
V jakém?
„Jmenuje se Společenstvo vlastníků. Byly do něj potřeba děti, a protože tam s manželem hrajeme oba, řekli jsme si, že vezmeme ty naše. Myslím, že si to dost užívají. Františka baví i práce kolem, pomáhá s organizačními věcmi, Eda si spíš užívá pozornost. Je to výhoda, aspoň se vidíme a nemusíme shánět hlídání.“
V Modrém kódu hrajete sestřičku Šárku. Lákalo vás někdy toto povolání? „Chvilku jsem o tom i uvažovala! Když jsem se hlásila na střední, tak mě lákala farmacie. Chtěla jsem pracovat v lékárně. Jako magistra, anebo laborantka. A tu úchylku, že mě baví lékárny, mám dodnes. Když se pak narodili kluci a trávila jsem s nimi nějaký čas v nemocnici, přemýšlela jsem, jestli se nevrhnout tímto směrem. Pak jsem si zjistila, kolik by to stálo času, a řekla jsem si, že se raději budu věnovat dětem.“
Měli jste v rodině nějaké zdravotníky?
„Ne. Táta pracoval jako ekonom a personalista a mamka působila ve škole, a pak chvilku šila. Ani zdravotníci, ani herci u nás nebyli. Oba rodiče ale tančili ve sboru lidových tanců a písní, a to mě hodně ovlivnilo. Se sestrou jsme tam pak taky docházely. Lidovky a cimbálovky mám ráda doteď, to mi zůstalo.“
Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném vydání nedělního deníku Aha!
8 fotografií
