Mnohem volnější léto než v minulých sezonách si užívá hokejový talent Martin Nečas. Kromě obvyklé dřiny stíhá hráč Caroliny Hurricanes také cestovat. „Před týdnem jsem byl v Itálii, teď se chystám naživo na dva zápasy Premier League,“ těšil se před víkendem jeden z největších talentů českého hokeje na výlet na Britské ostrovy.
Zatímco romantické Benátky objevoval se svou přítelkyní, do Londýna vyrazil se spoluhráčem a kamarádem Petrem Mrázkem.
Po nezbytném odpočinku – vždyť v sezoně odehrál 102 zápasů: za reprezentační dvacítku, v NHL a hlavně na farmě, kde získal Calder Cup pro vítěze AHL – se zase naplno pustil do přípravy.
Od července dře, aby byl v nové sezoně ještě silnější. „Zatím jde všechno dobře a podle plánu. Trénuji už pět týdnů v Brně s Milošem Pecou, kondičním trenérem Komety,“ prozradil Nečas.
S brněnským klubem vyhrál dva extraligové tituly a vazba na osvědčeného kouče přetrvává.
„Jsem rád za ty zkušenosti na farmě. I když ne všechno šlo podle představ, nakonec to dopadlo dobře, protože jsme vyhráli AHL.“ |
„Nejhorší je vždycky začátek, první týden. Jedou se menší váhy a víc opakování, je to zdlouhavé. Ale každý hráč to dělá pro sebe, aby se cítil dobře na ledě. Já se postupně cítím líp a líp,“ těší Nečase.
Už to není ten drobný dorostenec. Při výšce 188 centimetrů váží aktuálně kolem 88 kilogramů. Tedy o nějakých sedm kilogramů více než při draftu před dvěma roky, kdy si ho jako dvanáctého v prvním kole vybrala Carolina.
„Vždycky je co zlepšovat, teď nejvíc makáme na síle a výbušnosti,“ popisuje.
K dřině na suchu přidal už i přípravu na ledě. „Třikrát týdně chodím bruslit na Kometě, budu chodit i doma ve Žďáře,“ prozradil.
V Brně se hecuje s dalšími krajánky. „Máme tam dobrou tréninkovou skupinu, ve které je například i Michal Kempný a další hráči, co působí v zahraničí,“ líčí.
Cíl? Pevně zakotvit v NHL
Meta, kterou má před sebou, je jasná. Připravit se co nejlépe, aby se prosadil v nejprestižnější soutěži světa.
Loni jej totiž Carolina poslala po sedmi zápasech do svého farmářského týmu Charlotte Checkers.
„Jsem rád za ty zkušenosti. I když ne všechno šlo podle představ, nakonec to dopadlo dobře, protože jsme vyhráli AHL a získali Calder Cup,“ vrací se k vítězné tečce za dlouhou sezonou.
Martin Nečas
|
Dalo mu to hodně. „I když jsem si to na začátku minulé sezony tolik nepřipouštěl, skok mezi Evropou a Amerikou je velký. První dva měsíce jsem se s tím trošku potýkal. Doufám, že ty zkušenosti z minulé sezony uplatním a v NHL zůstanu celý rok,“ přeje si.
Možná trošku překvapivě chyběl na reprezentačním kempu, který tento týden vedl kouč národního týmu Miloš Říha v Jihlavě. Zaměřil se právě na mladé hráče, na nichž by měl nároďák v příštích letech stavět. Přes média pak zkritizoval chybějící naděje českého hokeje.
„Já jsem reprezentaci neodmítl, loni jsem na tomto letním kempu byl, ale došlo k nedorozumění. Už jsme si to s manažerem nároďáku Petrem Nedvědem všechno vyjasnili,“ vysvětluje dvacetiletý mladík, proč v tomto týdnu chyběl na Horáckém zimním stadionu.
Za moře odletí o něco dříve, než by musel. „S gólmanem Petrem Mrázkem (který podepsal s Carolinou novou dvouletou smlouvu – pozn. red.) letíme do Ameriky společně 2. září. Je to deset dní před startem kempu, abych si zvykl a byl stoprocentní. Navíc Petr si zařizuje dům,“ prozradil.
Už na kempu se rychle ukáže, jestli Martin Nečas v létě něco nepodcenil. „Po sezoně jsme měli výstupní pohovory. Přes léto jsme mluvil jen s rozvojovým koučem, který se stará o mladé hráče. Ptal se mě, jak se mám a kdy letím zpět. Přes léto nechávají na nás, jak trénujeme. Sejdeme se až na kempu,“ líčí Nečas.
Na ryby se ještě nedostal
Jak tedy trávil léto, pokud se zrovna nepotil v posilovně?
Se spoluhráči z Komety dříve chodíval na ryby. Vysedává u vody i nyní? „Kdepak, na ryby jsem se ještě nedostal. Na chatu jsem se jen párkrát stavil pozdravit babičku s dědou.“
Častěji byl k zastižení na golfovém greenu, hlavně po příletu z Ameriky, ale nejvíc běhá s raketou na žďárských tenisových kurtech. „Chodím hrát třikrát až čtyřikrát týdně. Baví mě to a je to dobré doplnění tréninku,“ má jasno.
A našel i svého oblíbeného protihráče – starého známého ze Žďáru nad Sázavou a nyní útočníka Coloroda Avalanche Martina Kauta.
„Občas spolu hrajeme čtyřhru, někdy i proti sobě dvouhru. Ještě jsem s Kaulim neprohrál, musí potrénovat,“ hecuje svého o tři čtvrtě roku mladšího kamaráda. „Doufám, že to nezakřiknu,“ dodává jedním dechem.
