‚Oko za oko.‘ Hongkongem opět poklidně prošli protestující, podle pořadatelů jich bylo 1,7 milionu
V Hongkongu přoběhla další z řady protivládních demonstrací. Desítky tisíc lidí nejprve zaplnily Victoria Park, poté se vydaly na pochod městem. V ulicích byly také postaveny zdravotnické stany, což vzbuzovalo obavy o dosud mírový průběh protestu. Podle odhadů pořadatelů nakone přišlo 1,7 milionu lidí.
Victoria Park se zcela zaplnil, informoval dopoledne server Sky News. Pod deštníky se tam nacházelo na 100 tisíc lidí, další protestující se shromažďovali v přilehlých ulicích.
„Jak procházíte městem, lidé křičí na podporu demokracie,“ uvedla korespondentka. „V ulicích musí být víc jak milion lidí,“ dodala.
Protestující oblečení v černém a s deštníky, symbolem demonstrací, celý týden upozorňovali, že to bude oko za oko, řekla Magnayová. Odkazovali tak na incident, kdy policisté střelili mladou ženu projektilem do oka.
Protesty bývalou britskou kolonií, která se roku 1997 vrátila pod správu Číny, zmítají už 11 týdnů.
‚Co bude po roce 2047?‘
Odstartoval je nesouhlas se zákonem o vydávání trestně stíhaných do pevninské Číny, časem ale přerostly v požadavek na větší demokratičnost politického systému a odchod propekingské správkyně poloautomního města Carrie Lamové.
„Obyvatele Hongkongu už protesty unavují, je to skutečně to poslední, co si přejí. Je hrozné vedro a prší. Přijít sem se upřímně rovná podstoupení mučení,“ řekl agentuře Reuters 24letý student Jonathan.
„Musíme tu ale být, protože nemáme na výběr. Musíme pokračovat, dokud nám vláda neprokáže patřičný respekt,“ dodává.
„Když jsme byli mladí, nepřemýšleli jsme o tom. Ale teď se mě můj syn ptá, co s ním bude po roce 2047,“ říká učitelka dějepisu. Naráží přitom na společnou deklaraci Číny a Británie z roku 1984, která zakotvuje princip „jedné země, dvou systémů“ a jejímž cílem je do roku 2047 uchovat kapitalistické zřízení Hongkongu a jeho způsob života.
„Přijdu znovu a znovu. Netušíme, jak to dopadne. Ale budeme pořád bojovat,“ říká odhodlaně.
V sobotu se na provládní manifestaci sešlo podle organizátorů 476 tisíc lidí. Policie jejich počet nicméně odhaduje na 108 tisíc. Zároveň se konaly i dva protivládní protesty.
Protivládní protesty v Hongkongu patří k nejpalčivějším problémům, s nimiž se musí čínský prezident Si Ťin-pching potýkat od nástupu k moci v roce 2012. Neklidu v bývalé britské kolonii komunistická strana čelí v atmosféře příprav oslav 70 let od vzniku Čínské lidové republiky, které se budou konat 1. října.
Tón Pekingu se zostřuje a čínská vláda z podněcování protestů viní cizí země, včetně Spojených států. Proti demonstrantům brojí oficiální čínský tisk.
V nedalekém městě Šen-čen probíhá cvičení čínské polovojenské policie, což agentura Reuters vykládá jako varování, že intervenci nelze vyloučit.
Tento týden navíc čínský velvyslanec v Británii varoval, že pokud se situace bude dál zhoršovat, použije Peking k potlačení protestů sílu.
