Ministerstvo kultury není třeba, říká Knížák. ‚Umění nemůže být černá díra na peníze,‘ reaguje Hollan
Už víc než dva měsíce trvá krize kolem ministerstva kultury. Stal se resort nástrojem pro prosazování různých politických cílů a ambicí, spíš než nástrojem pro podporu tuzemské kultury? A potřebujeme vůbec ministerstvo kultury? V pořadu Pro a proti diskutovali bývalý ředitel Národní galerie a výtvarník Milan Knížák a bývalý brněnský náměstek pro kulturu za Žít Brno Matěj Hollan.
„Ministerstvo kultury je nepotřebné, stejně jako řada dalších ministerstev. Exekutiva má být co nejstručnější, nejjednodušší,“ uvedl v pořadu Pro a proti výtvarník Milan Knížák.
Ten je přesvědčen, že kulturní instituce jsou schopny navrhovat zákony. „Třeba před 15 lety jsme vypracovali systém, jak se zbavit ministerstva kultury. Tehdy nám to vyšlo, že během dvou let by se dalo ministerstvo pomalu zlikvidovat tak, že by přešly některé pravomoci na jiná ministerstva,“ řekl.
„S finančními prostředky by se mělo šetřit... V umění je strašně moc peněz, které tam být nemusejí. Umělec není ševcem, výrobcem uměleckých děl, nemusí mít povinnost něco tvořit. Určitá skromnost a překonávání překážek je třeba. Proč by nemohl třeba hudební skladatel hrát v hospodě na klavír? To hovoření o velkém umění a zametání překážek mi připadá směšné,“ uvedl dále.
Krácení příjmů i chybné žádosti. Miliony na festival v Karlových Varech ministerstvo dávalo proti pravidlům
Číst článek
Výtvarník odmítá celý grantový systém. „Ten v umění nemá místo a nikdy neměl. Stát by měl pečovat o to, co zde zanechali lidé z minulosti. Ale umělecké školy opouští ročně tisíc studentů a všichni žádají o granty, což je nemravné. Proč by nemohli pracovat, dělat něco jiného, trochu se probíjet k tomu vlastnímu výrazu?“
„Jakési vymizení kultury mi připadá užitečné pro kulturu. Dnes se kultura cpe všude. Je toho tolik, že jsme zahlceni, a samotné kultuře to škodí. Není nutné vše podporovat... Jsou země, kde žádné ministerstvo kultury není, státní kulturní politika neexistuje, vše je v soukromých rukách a funguje to, například Spojené státy,“ upozornil Milan Knížák.
Pro potomky za 100 let
Bývalý brněnský náměstek pro kulturu Matěj Hollan nesouhlasí. „Ministerstvo potřebujeme možná víc, než si myslíme. Kulturní politika je za posledních 30 let velmi zanedbaná, chybí mnoho zákonů a ministerstvo dlouhodobě svou funkci neplní,“ soudí.
Granty v oblasti umění jsou podle něj zásadní. „V tom se s panem Knížákem neshodnu. Pro vytváření nových hodnot v kultuře, aby naši potomci měli za sto let co chránit, je třeba, aby se stát primárně věnoval rozvoji živé kultury. Shodneme se ale v tom, že by granty neměly být jediným zdrojem.“
„Na umění se je třeba daleko víc dívat pohledem kulturních a kreativních průmyslů. Má být provázané s ekonomikou a stát má znát ekonomické dopady fungování kultury. Neměla by to být černá díra, do které se hází peníze, ale musí jít o systém, který HDP naopak navyšuje a peníze generuje. K tomu je ale potřeba, aby se stát na to uměl podívat... A k tomu potřebujeme ministerstvo nebo cokoliv podobného,“ vysvětluje.
Bývalý zastupitel uznal, že Spojené státy skutečně fungují jinak. „Tam je velmi kvalitní a živá kultura, která nefunguje na grantech, protože tam lidé neodvádějí takové daně, mecenáši do toho dávají víc a společnost funguje na jiném základu.“
„Politici u nás ke kultuře nepřistupují jako k něčemu důležitému. Nevím, proč by kultura měla mít menší důležitost než doprava nebo zemědělství. Kultura je velmi důležitý sektor občanského společenského života a dění a stát ji musí reflektovat. Nemá do ní zasahovat, ale jen sledovat a vědět, na co to je,“ shrnul Matěj Hollan.
