Do krajských voleb sice zbývá ještě více než rok, nicméně menší strany už mezi sebou začínají debatovat o možné předvolební spolupráci. Nechtějí dopadnout jako Zelení, TOP 09, STAN nebo Žít Brno v loňských komunálních volbách.

Tehdy každé hnutí kandidovalo samostatně, ale nakonec ani jedno nezískalo alespoň limitních pět procent, kterých bylo potřeba ke křeslům v brněnském zastupitelstvu. Někteří politici tehdy přiznali, že si vzájemně pobrali stejnou skupinu voličů.

A myslí si to i teď. „Vzhledem ke krajským volbám by bylo vhodné využít potenciálu, který v Brně byl. Pokud chceme uspět, měli bychom se spojit. Čím širší koalice, tím lepší, protože jinak se opravdu dělíme o jednotky procent a není to dobré pro nikoho,“ prohlásil předseda brněnské TOP 09 Petr Kunc. Ostatně čísla hovoří jasně – při loňských volbách v Brně i kvůli čtyřprocentním výsledkům zmíněných stran propadlo více než 28 procent hlasů.

Námluvy mezi stranami trvají už celé léto, až teď na konci prázdnin ale začnou první oficiální schůzky. Zatím mezi prvními dvěma dlouhodobě nejbližšími partnery, tedy TOP 09 a Starosty, kteří se však před třemi lety domluvit nedokázali.

Zatímco topka kandidovala s Žít Brno, hnutí STAN se spojilo s uskupením Starostové a osobnosti pro Moravu. „S nimi jsme už opět domluveni na spolupráci,“ uvedl šéf jihomoravské buňky STAN Radomír Pavlíček, jenž chce získat podporu i od dalších regionálních uskupení.

Starostové mají voliče hlavně v regionech, další strany v Brně

TOP 09 nevadí, když bude kolem STAN více sdružení. Všechny bere za přirozené partnery, s nimiž by neměl být problém se domluvit. „Máme největší programový průnik,“ řekl Kunc.

Vzájemně se potřebují i kvůli voličům. „Naše podpora je hodně velká v regionech, takže nějaký partner v Brně by se nám hodil,“ doplnil Pavlíček a nastínil také možnou spolupráci se Žít Brno.

Toto hnutí má dnes na kraji jednoho zastupitele, a to nestraníka Michala Doležela. „S ním je dobrá spolupráce a rád bych v ní pokračoval dál,“ souhlasí i Kunc. Nebrání se ani dalším osobnostem, jež by hnutí Žít Brno do společného bloku nominovalo. Podle hlavní tváře Žít Brno Matěje Hollana však řeší zapojení do voleb zatím vnitrostranicky. „Veřejně vše okomentujeme až na podzim,“ poznamenal Hollan.

Ke zmíněným čtyřem uskupením můžou navíc přibýt Zelení, kteří dnes mají dva krajské zastupitele. „Nějaká jednání probíhají, ale více je v tuto chvíli předčasné říkat. Uvažujeme nad spoluprací se stranami, jež jsou demokratické a nepovažují životní prostředí za třešničku na dortu, ale naopak za oblast, které je potřeba věnovat velkou pozornost,“ podotkla brněnská předsedkyně Zelených Jasna Flamiková.

Pro Piráty koalice nemá smysl, je přesvědčený politolog

Naopak Piráti, již nyní mají na kraji koaliční klub právě se Zelenými, se po úspěších ve sněmovních, komunálních i evropských volbách kloní spíše k vlastní kandidátce. Nedávno si na fóru odhlasovali, že do října vyberou lídra. Zároveň si však nechali otevřená dvířka do možné koalice, pokud by se jim třeba nedařilo sehnat dost lidí do voleb.

„Z jejich pohledu koaliční spolupráce nedává smysl. Nebál bych se ani toho, že by nesestavili kandidátku. Naopak pro jiné strany může být snaha vetřít se k Pirátům dobrou cestou, jak dosáhnout na mandát,“ míní politolog z Masarykovy univerzity Otto Eibl.

Zároveň si nemyslí, že by široký předvolební blok mohl ztroskotat na programových rozporech mezi stranami, ale spíše na kandidujících osobnostech a jejich pořadí. Jedna strana může mít totiž lídra, jiná třeba až páté místo.

„Pro čtvrtou nebo pátou stranu to nemusí být příjemná pozice, ale je to celé o sázce na budoucnost. Buď budou mít pět mandátů ve společné koalici, nebo nezískají ani jeden, když půjdou samostatně,“ prohlásil Eibl. Nevylučuje, že pokud by se některá z těchto stran do zastupitelstva nedostala, může to ohrozit její existenci.

Nejen proto, že dnes nejsou tak viditelné, když nemají zastupitele na brněnském magistrátu. Za každý krajský mandát totiž strana získává státní příspěvek 250 tisíc korun ročně.

„V okamžiku, kdy zastoupení nemá, o peníze přichází. Pro menší strany je to významný zdroj příjmů, bez něj se jim hůře povede další kampaň a v konečném důsledku to může být konec takového uskupení,“ dodal politolog.