Odborníci z kultury vyjadřují své obavy nad novým ministrem či novou ministryní kultury

Vést ministerstvo kultury je úkol pro osvíceného politika, který dnes v České republice není. Resort, který se zdánlivě nedaří obsadit, by přitom neměl být ničím složitým, pokud by se ho ujal člověk schopný naslouchat, citlivě vést dialog s odborníky a nepodléhat lobbistům ani politickým tlakům. Značná část osobností, kterých se dnes více či méně obsazování postu ministra kultury týká, rezignovala na politickou kulturu, další mohou být loutkami v rukou jiných, a proto nelze odpovídajícího kandidáta najít. Vyplývá to z vyjádření reprezentantů českého umění a kultury, které ČTK oslovila.

"Umím si představit, že je obtížné pro tuto funkci najít dobrovolníky. Kulturní sféra je jednou z posledních společenských skupin, která zhroucení měřítek na vládnutí v ČR častěji veřejně reflektuje. Kombinace vstupu do této konkrétní vlády s představou, že je třeba se dívat právě lidem z této skupiny do očí, může být pro inteligentní a slušné lidi za hranou osobních možností," míní filmař a pedagog Vít Janeček.

Podle výtvarníka Jiřího Davida je zřejmé, že ministerstvo je v tuto chvíli bráno jen jako rukojmí pro vnitropolitický boj, jenž rozpoutal prezident Miloš Zeman pomocí exministra Antonína Staňka (ČSSD). "Na druhou stranu tady není, nejen v politických řadách ČSSD, člověk, který by svou erudicí, profesionalitou i kulturním zázemím měl aspoň trochu důvěry v kulturním území naší země," řekl David. "Bude trvat ještě dlouho všem těm politickým ignorantům, šíbrům, nevzdělancům, že kultura a umění je to jediné, co tu po nás všech zůstane?!" dodal.

Historička umění a pedagožka Johana Lomová si nemyslí, že by se politici v současné situaci nastoupit na post ministra kultury báli. "Spíš o tuto funkci nikdo neusiluje, čemuž se v dané situaci nelze divit. Aktuální stav je důsledkem toho, že MK není považováno za silové ministerstvo, a i proto si politici myslí, že ho mohou ponechat bez ministra dlouhou dobu," uvedla.

Podle ředitele Divadla Archa Ondřeje Hraba nelze najít dobrého ministra kultury ze dvou důvodů. "První je spojen s konkrétními osobami současné politiky a jejich rezignací na politickou kulturu, na to, co je nad politickým obchodováním a mocenskými hrami. Druhý je závažnější a dlouhodobější. Nikdo z dosavadních ministrů nepřinesl vizi proměny státní kulturní politiky, která musí vycházet z potřeb společnosti ve 21. století," soudí.

Hodnotová kritéria, na kterých je postaven současný systém podpory kultury, má podle něj své kořeny v 19. století. "Ministerstvo kultury v digitálním věku jako by jelo stále podle jízdního řádu z doby parních lokomotiv. MK by mělo vytvářet dynamický systém, který podporuje duchovní dimenzi života dnešní společnosti. To je úkol pro hodně osvíceného politika. Já takového u nás nevidím," řekl Hrab.

Zakladatelka společnosti Tanec Praha a kulturní manažerka Yvona Kreuzmannová připomíná, že skloubit povinnosti ve vládě a Parlamentu s péčí o umění a kulturu bylo oříškem všem 19 ministrům polistopadové doby. "Rezidua minulosti, kdy resort prioritně sloužil péči o vlastní příspěvkové organizace a o památky, jsou stále silně patrná. Živé umění zůstává na okraji, hovoří-li se o platech, jedná se jen o státem zřizované instituce," kritizuje politiku současného resortu a dodává, že by stačilo dodržet vládní prohlášení a vyčlenit pro MK jedno procento státního rozpočtu a peníze rozdělit na základě analýzy potřeb jednotlivých oblastí, které resort spravuje. "Marně na to čekáme již třetí dekádu," upozorňuje.

Ředitelka Otevřené společnosti Marta Smolíková říká, že dobrý management kultury podmiňuje nejen cit, "ale především znalosti o předpokladech tvorby, produkce, distribuce, o zpřístupňování kulturního bohatství včetně schopnosti zviditelňovat společenské změny". "To vše pod dohledem každého, neboť kultura je veřejný statek," připomněla.