Není voják jako voják: Sergej (72) v srpnu 68 okupaci odsuzoval, po revoluci se tu usadil

Ne každý voják, který v noci z 20. na 21. srpna 1968 přijel do Československa, s okupací vojsky Varšavské smlouvy souhlasil. Příkladem za všechny takové je Sergej Magid. Leningradský (Petrohrad) rodák miloval západní kulturu, Beatles a naopak nenáviděl komunismus. Když v 19 letech narukoval do armády, neměl tušení, že se stane přímým svědkem jednoho z největších československých národních traumat.

Většina sovětských vojáků letěla do Československa, aniž by věděla, co přesně se v zemi odehrává. Sergej před odletem prošel politickým školením, sovětská propaganda však neměla s pravdou společného vůbec nic. Velitelé Sergejovi a ostatním vojákům oznámili, že se do Československa valí tanky z Německa, a jsou dokonce už 50 kilometrů za hranicemi.

„Byl přesvědčen, že přežije.“ Lékařka popsala pocity Palacha těsně před smrtí

Vojáci si tak mysleli, že jde o „bratrskou pomoc před invazí imperialismu. „Zaprvé to nemohl nikdo z nás zkontrolovat. Žádné noviny jsme neměli, kromě Rudé hvězdy, a tam to samozřejmě potvrzovali, ale věděl jsem, že lžou. Ale dokonce i já sám, který jsem nenáviděl komunisty, jsem si myslel: Panebože, německý tanky v Československu?! Kdo ví? Dokážete si představit, co si mysleli ti méně vzdělaní kluci?“ řekl Sergej loni organizaci Post Bellum pro projekt Paměť národa při příležitosti 50. výročí okupace.

„A navíc, když nám říkali: Chceme zachraňovat. Nechceme dobývat. Nechceme okupovat. Jsme ušlechtilí rytíři,“ doplnil Sergej s tím, že právě v tomto přístupu byla tragédie sovětských vojáků.

Tragédie české lodi v Indonésii: Došlo k tomu nejhoršímu!

Sergej alespoň věděl, kam letí, řada jiných vojáků si však prý myslela, že se jede na cvičení do Kazachstánu. Sergejovo letadlo překročilo Československé hranice v noci.

„Sjeli jsme na nějaké letiště. Pak jsme se dozvěděli, že je to Ruzyně. Byla tma. Viděli jsme jen světla tanků a světla náklaďáků, které vyjížděly. A baterky. Takže všechno bylo jako v nějaké americké sci-fi,“ popsal pamětník hektické chvíle.

V ulicích Prahy čekalo vojáky překvapení. Čekali jásající davy, které vítají zachránce před nepřítelem, v roli nepřátel byla ale právě vojska Varšavské smlouvy. Tanky už brzo ráno obklopily davy lidí. V jednom ze strojů byl i Sergej. Vojáci podle něj měli nejprve strach, že je Češi vytáhnou ven a dají jim co proto. Přístup civilistů však Sergeje překvapil.

„Bylo to opravdu komický. Ti chudáci Češi a chudáci Rusi nevěděli, s kým mají tu čest. Demonstranti šli k jedné skupině našich. Ta skupina pocházela někde od Uralu. Tak padesát procent z nich si myslelo, že jsou v Polsku. Studenti na ně začali mluvit. O čem? O existencialismu! Tam stál student a mluvil o Sartrovi, Heideggerovi, o odcizení. On byl pro ty ruský vojáky jako divoch. Mluvil rusky, ale nějakými nelidskými slovy,“ zavzpomínal Sergej na kulturní šok.

Jirku a Tomáše (oba †18) srazil opilý kamarád: Zpěvák Martin (25) byl ze dvou třetin slepý, říká odborník

To, že se Čechoslováci nedokázali Rusům ubránit, Sergej dodnes nechápe. „Češi mi říkají, jsme národ malý a slabý a tak dále. Jste neustále oběť někoho. Oběť Hitlera, Stalina a pak Brežněva. Podívejte se na Finy, ty se ruské zrůdě ubránili. Jich byly tři miliony, vás patnáct milionů,“ uzavřel.

Sergej studoval na vysoké škole v Leningradu (Petrohradu) angličtinu, z té byl však jako antikomunista v roce 1972 vyloučen. Jakožto „živel“ byl několikrát zatčen, podle svých slov byl vyřazen z běžného života a musel pracovat jako noční hlídač. Do Československa se vrátil až po revoluci v roce 1990 a usadil se zde. Za ženu si vzal dceru bývalého politického vězně Václava Vaška. Věnuje se literární činnosti.

Rodina zemřela na přejezdu v Černožicích: Výsledky šetření odhalily drsná fakta