Jak se peklo u Baťů, ukazuje nová kuchařka. Vznikla z receptů Marie Baťové

Úhledný balíček, který dorazil před rokem z Ameriky do Zlína, doprovázel krátký vzkaz: „Posílám knihy, které by se mohly hodit do baťovské knihovny v nadaci. Je mezi nimi i knížka receptů, třeba ji nějak využijete.“

„Tato kuchařka mi paní Baťovou více přiblížila jako obyčejnou ženu, které záleželo na rodině, na tom, aby manželovi i synovi doma chutnalo,“ popsala Gabriela Končitíková z Nadace Tomáše Bati

Z původní kuchařky Marie Baťové, která obsahovala celkem zhruba 430 receptů, z nichž přibližně 150 bylo na sladká jídla, vybrala 99.

Přesně tolik receptů na koláče, buchty, bábovky, pudinky, sirupy, kompoty, sušenky, dorty, zákusky či vánočky tam zájemci najdou. A devět návodů na slané dezerty k tomu jako bonus.

V kuchařce se míchají úplně obyčejné recepty na povidlové buchty s návodem na Sacherův dort. „Je vidět, že se u nich ve vile scházela VIP společnost, které museli naservírovat luxusní zákusky. Na druhou stranu to dokládá, že i úspěšný továrník si rád pochutnal na úplně obyčejných ovocných koláčích a makových buchtách,“ usmívá se autorka knihy.

Tomáš Baťa měl nejradši jablečný koláč

Oblíbenou pochutinou byl u Baťů jablečný koláč. Marie Baťová na něj sesbírala devět různých receptů, do kuchařky se dostaly dva. Jablka byla vůbec velmi častou surovinou k pečení, stejně tak mák, ořechy a různé alternativy bílé mouky, jako je třeba mouka kukuřičná a bramborová.

Ve spoustě receptů se objevuje citron nebo pomeranč. „Třeba u citronových receptů má poznámku ‚Tomovi chutnalo‘. Je to drobnost, ale Tomáše Baťu nám to ukazuje v jiném světle. Najednou už to není jen byznysmen, kolem něhož se točí slova jako práce, vzdělávání, zdokonalování se, ale vidíme ho jako obyčejného člověka, který když přijde po práci domů, rád si dá v klidu koláč,“ vysvětluje Končitíková.

Stejně tak kuchařka umožňuje na továrníkova syna Tomíka pohlížet ne jako na dědice velkého koncernu, ale také jako na běžné dítě, kterému nechutnají rozinky.

„Našli jsme recept na vánočku s poznámkou ‚Tomíkova vánočka‘. Lámali jsme si hlavu nad tím, v čem je jiná, vždyť se snad neliší od běžných vánoček. Pak nám to došlo. Chyběly v ní rozinky, zato byla doslova přecpána kandovaným ovocem a ořechy,“ líčí autorka.

Podle ní recepty nejsou složité na přípravu ani na suroviny. „Tehdy to však zřejmě bylo jiné. Pomeranče, kardamom nebo u slaných dezertů parmazán asi nebyly v obchodech jen tak k dostání,“ uvažuje Končitíková.

Z receptů je patrné, že paní Baťová byla šetrná, hospodárná žena. „Nabízí různé kombinace receptů – když potřebujete bílky do jednoho pokrmu, uděláte další, v němž upotřebíte žloutky. Když potřebujete šťávu z pomerančů, dužinu a kůru využijete jinde,“ popisuje autorka knihy.

Marie Baťová vystupuje jako zkušená kuchařka a cukrářka. V receptech se často objevují spojení přidat nějaké suroviny „podle chuti“, „do zhoustnutí“, „podle potřeby“, „trochu“ a podobně. Pamětníci dosvědčili, že skutečně sama vařila i pekla. Měla k ruce dvě pomocnice, ale to hlavní spočívalo na ní.

Recepty si vystřihovala z novin, časopisů, získávala je od přítelkyň, například od Boženy Čiperové, manželky blízkého spolupracovníka Tomáše Bati Dominika Čipery. „Některé má krasopisně přepsané, jiné jen ve spěchu napsané na stránce vytržené z bločku. Psala si je česky i německy. Některé byl problém rozluštit, u jiných se to ani nepovedlo. Navíc si je psala vídeňskou němčinou, dnes již sto let starou,“ prozradila Končitíková.

Autorka knihy všechny recepty vyzkoušela a ochutnala

Na recepty si paní Baťová psala také servírování. Zda se hodí k pivu nebo vínu a kdy je nejlepší daný dezert podávat.

„To je velmi zajímavé, protože se traduje, že Tomáš Baťa neměl rád alkohol. Jak vidno, své společnosti ho podával. Je tady třeba totiž recept, na němž má paní Baťová napsáno: sýrové kuličky od Boženky Čiperové k vínu,“ poznamenala autorka kuchařky.

5 fotografií

Mezi recepty Marie Baťové našla rovněž takové, pod nimiž vůbec nevěděla, co si představit. Třeba takové potápky. „Z kynutého těsta uděláte bochánky, které ponoříte do hrnce se studenou vodou, a až vyplavou, teprve je dáte péct. Je to velmi chutné,“ tvrdí.

Všechny recepty, které do knihy zařadila, za pomoci kolegyň a kamarádek Terezy Geletové, Kateřiny Šeligové a Nikoly Navrátilové vyzkoušela a ochutnala. Hotový pokrm pak nechala nafotit.

„Recepty, které jsme třikrát zkusily a nepovedly se, jsme vyřadily. Některé jsme musely lehce upravit, přece jen třeba savost mouky byla zřejmě jiná,“ říká Končitíková. Původně chtěly dezerty nafotit na dobovém nádobí, od záměru však nakonec ustoupily a nechaly vyfotit na současném. „Nikdo, ani sběratelé, nám nebyl schopen stoprocentně garantovat, že zrovna takové nádobí se tehdy u Baťů používalo,“ shrnula autorka.