Jedno do terénu, druhé na silnici a pro manželku elektrokolo, aby stačila partnerovi. Češi si kupují stále dražší a větší jízdní kola. „Pokud ale hovoříme o klasických jízdních a sportovních kolech, vidíme, že už se prakticky nevyrábějí kola s rozměrem 26 palců. Upozaďují je kola s rozměrem 29 palců. Jsou totiž svižnější a jejich nižší obratnost proti menším modelům tolik nevadí,“ řekl MF DNES brand manažer tuzemského výrobce kol Pells Jan Butala.
Dalším trendem, který výrobci i prodejci kol v poslední době sledují, je odklon obliby od všestrannějších krosových kol směrem ke specializovanějším typům určeným spíše na silnici, anebo naopak k celoodpruženým modelům do náročného terénu.
Podle Martina Havleny ze společnosti Author je to vidět například na rostoucí oblibě kategorie gravel kol. Ta mají vidlici uzpůsobenou k obutí klasických silničních galusek, ale i silnějších pneumatik do mírného terénu. „Mohou tak jezdit po polních cestách nebo po rozbitých silnicích, kde už by to s čistě silničním kolem nešlo,“ dodal spolumajitel výrobce, který na českém trhu drží zhruba čtvrtinový podíl.
Internet hraje druhé housle
Ročně se v Česku podle Asociace výrobců a dovozců jízdních kol prodá zhruba 350 tisíc nových jízdních kol. U těch ojetých změní majitele přibližně stejný počet. Přesná čísla o počtu v Česku prodaných kol asociace neeviduje. Dají se ale relativně přesně spočítat z rozdílu mezi počtem dovezených odpružených vidlic a vyvezených hotových jízdních kol.
„Odpružená vidlice je dnes na většině kol. V Česku se ale nevyrábí, takže výrobci je musí kupovat v cizině. Rozdílové číslo pak vypovídá o tom, kolik jízdních kol si tuzemští výrobci nechávají pro český trh,“ uvedl tajemník asociace Martin Huleja.
Přestože dovoz jízdních kol do Česka v posledních letech roste, místní výrobci mají na českém trhu stále silné postavení. Dealerská síť tvořená samostatnými opravnami a prodejnami kol podle Havleny ročně prodá na 160 až 180 tisíc jízdních kol. Proti tomu velké sportovní řetězce zaměřující se hlavně na dovážená kola prodávají desítky tisíc kol. Podobně jsou na tom i internetoví prodejci. „Většina lidí si totiž chce jízdní kola nejprve osobně vyzkoušet,“ dodal Havlena.
Internetový prodejce Alza CZ prodá ročně řádově tisíce jízdních kol. „Ve srovnání s loňskem se přitom počet lidí, kteří si nechají poslat kolo v krabici, zvýšil o polovinu,“ doplnila mluvčí e-shopu Patricie Šedivá. Stejnou dynamiku podle ní má rovněž prodej cyklistických doplňků a náhradních dílů.
Sportovní, nebo elektrické
Kromě silné pozice tuzemských výrobců je český trh s jízdními koly specifický rovněž tím, že Češi si kola pořizují spíše pro sportovní a rekreační vyžití než jako dopravní prostředek. To se odráží i v modelech, které si kupují.
Opačně to je to v případě elektrokol, která si podle odhadů prodejců kupují z 65 procent lidé, kteří na běžném kole normálně nejezdí. V současnosti se tak na českém trhu ročně prodá mezi 50 až 60 tisíci kol na elektřinu. Ta jsou stále častěji vybavena středovým pohonem, kdy elektromotor namísto kol pomáhá cyklistovi roztáčet kliky šlapek.
„Přední pohon už se téměř nepoužívá. Respektive používá se například v Nizozemsku, kde nejsou kopce a kde je kvalitní asfalt. Kolo na přední pohon totiž na štěrku nebo při ostřejší zatáčce může nebezpečně prokluzovat,“ uvedl Tomáš Stratil, ředitel českého obchodního zastoupení polského výrobce Kross.
Ten se v Česku soustřeďuje na prodej elektrokol střední a vyšší cenové třídy a klasických jízdních kol. Pro zákazníky, kteří za kolo nechtějí utratit alespoň 15 tisíc korun, tak v nabídce nic nemá.
Schopnost stále větší části českých klientů koupit si dražší kolo umožnila upustit od prodeje levnějších variant a zaměřit se čistě na dražší výrobky i zmiňované společnosti Pells. Její ceník začíná na 20 tisících korunách. Rostoucí kupní síla lidí je podle jejího manažera Jana Butyly vidět zejména na odbytu kol s karbonovým rámem. Ta stojí od padesáti tisíc výše a firma jich ročně prodá stovky.
TEST: Stejná trasa, kolo vs elektrokolo. Rozdíl je v desítkách kilometrů:
