Stál padesát tisíc korun a až skončí sezona venkovního koupaliště, přestěhuje se na krytý plavecký stadion. Za defibrilátorem, který nedávno pořídila společnost Sportovní zařízení města Kroměříže, budou následovat další.

„Do příštího jara chceme mít jeden přístroj na každém velkém sportovišti, tedy zimním a fotbalovém stadionu i v tělocvičně Slavie,“ uvedl kroměřížský místostarosta Karel Holík.

Ačkoliv krizovou situaci dosud na zdejších sportovištích neřešili a přímo ve městě je nemocnice, považuje pořízení přístrojů za rozumnou investici.

„Přístroj, který je schopný elektrickým výbojem obnovit správnou činnost srdce, může zachránit život,“ dodal Holík.

Stejným způsobem uvažují i na dalších místech napříč Zlínským krajem. Například ve Zlíně je defibrilátor v obchodním centru Zlaté jablko, na zimním či plaveckém stadionu. Další má městská policie.

„Jeden přístroj je na služebně na Santražinách a dva ve služebních vozech,“ popsal zástupce ředitele Městské policie Zlín Pavel Janík.

Podobně je na tom Vsetín. Defibrilátor tam mají strážníci, je na zimním a plaveckém stadionu, přes léto i na koupališti.

Vybavovat veřejná místa defibrilátory je trend, zároveň ovšem platí, že jejich praktické využití je minimální. „Kolapsy na takových místech často neřešíme,“ řekl mluvčí Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje Dorián Pfeifer.

Dobrovolní hasiči vyjíždějí do pěti minut

Mnohem častěji se přístroj dostane do rukou dobrovolných hasičů. Ti ho použijí i několikrát do měsíce, pokud ho mají. Ve Zlínském kraji jsou na několika stanicích, namátkou v Halenkově nebo Osvětimanech – odtud mohou navíc vypomáhat také v sousedním Jihomoravském kraji.

„To je věc, která skutečně zvyšuje šance na přežití. Dobrovolní hasiči mohou být na místě zásahu dříve než zdravotníci. Navíc defibrilátor umí použít,“ podotkl Pfeifer.

V praxi to vypadá tak, že dispečer na lince zdravotnických záchranářů rozpozná případ zástavy srdce. Na místo vyšle zdravotníky a zároveň požádá o součinnost dobrovolné hasiče. Ti jsou schopní vyjet do pěti minut, často i dřív. Navíc mají místní znalost a jedou najisto.

„V takových případech hraje roli každá minuta,“ připomněl velitel družstva výjezdové jednotky dobrovolných hasičů v Halenkově Luboš Janota.

Jakmile dorazí poplachová zpráva, dostaví se hasiči do zbrojnice a vyjedou s rychlým zásahovým vozidlem. Obvykle za tři minuty od obdržení informace. Posádka zpravidla čítá čtyři lidi, pokud by hrozilo zdržení, mohou se na místo vydat ve dvojici s tím, že posila dorazí vzápětí.

„Při oživování je nutné se střídat, provádět další úkony, proto člověk nemůže jet sám,“ vysvětlil Janota.

V Halenkově byli první z dobrovolných hasičů v kraji, kteří defibrilátor získali. Mají ho devátým rokem a za tu dobu ho použili mnohokrát, i když jejich působnost je v okruhu zhruba deset kilometrů od obce. Zažili už případy, kdy člověk zkolaboval doma, jindy postihla srdeční slabost rekreanty ve stanu. Pomáhali i u těžkého pracovního úrazu.

Fakt, že jsou hasiči proškolení a umí s defibrilátorem pracovat, je velká výhoda. Stejně jako policisté nebo strážníci. „Ovládání je sice snadné a intuitivní, přesto je lepší, když člověk ví, co s tím,“ upozornil Pfeifer.

Mezi proškolené lidi patří také plavčíci, trenéři, kteří bývají na sportovištích, či lidé z bezpečnostních agentur.

Vybavování veřejných míst těmito přístroji ale není podle zkušeností zdravotníků nezbytné.

„Je důležitější, aby člověk, který se ocitne u zástavy, prováděl masáž srdce podle instrukcí našeho dispečera. Kdyby místo toho přemýšlel, jak použít defibrilátor a v tu dobu nikdo nemasíroval, bylo by to horší,“ dodal Pfeifer.