„Sucho se určitě podepsalo na vinicích, v některých částech se bobule už asi nevyvinou a budou drobné. Některé keře v místech, kde je u nás na skalách málo ornice, suchem trpí,“ řekl ředitel Žernoseckého vinařství František Kupsa.

„Řekl bych, že by mohl být průměrný výnos pro tuto oblast kolem 5 nebo 6 tun na hektar. Budou odrůdy, kde to bude lepší, a odrůdy, kde výnos bude menší, to ale ukáže polovina září, protože předpoklad, že budeme víno sbírat jako loni, určitě neplatí,“ dodal Kupsa.

Loni zde kvůli dlouhotrvajícímu suchu a horku začali sběr brzy, odrůda Solaris se začala sklízet 15. srpna, koncem měsíce následovaly muškáty a müllery. Běžně sběr na Litoměřicku začíná kolem 15. září. Letos však Solaris sbírali už koncem minulého týdne.

„Ty tradiční odrůdy, pokud vyjde počasí, pak první nebo druhý týden v září. Jestli ta současná vláha trošku pomůže, pochybuji, protože deště vínu moc vláhy nepřinesou, země je provlhlá do deseti, maximálně patnácti centimetrů, ale réva koření podstatně hlouběji. Na druhou stranu zaplať pánbůh za to, co napršelo,“ sdělil ve středu Kupsa.

Letošní sucho a extrémně teplý červenec na cukernatost vín podle něj nebudou mít vliv.

„Bez vody se nedělá nic, ani cukr. Myslím, že nebude velmi vysoká cukernatost, ani to není po loňských zkušenostech ideální stav. Zákazníci chtějí vína s průměrným alkoholem 12 nebo 13, ne 14 procent. Vína polosladká se na trhu dají uplatnit, ale pokud by ve sklepě bylo 50 procent polosladkých a sladkých vín, byl by to problém,“ přiblížil šéf žernoseckého vinařství.

5 fotografií

„Každý ročník tady v Polabí je jiný, a to je dobře. Jeden rok zákazníci chtějí více Ryzlinku rýnského, další Mülleru Thurgau. A bez toho to v Žernosekách nejde. Historicky zde byl sto let a ještě dlouho bude. Je to odrůda, která sem patří,“ doplnil.

Naopak v roudnickém Lobkowiczkém vinařství věří, že díky dešťům se hrozny ještě mírně nalijí. Už chtějí trhat první víno na burčák. „Na hodnocení je brzo, ale srážek je u nás v poslední době jako na Moravě,“ sdělil vinař Jiří Zejda.

Na hrozny chodí i divočáci a daňčí zvěř

Úrodu na Moravě vinařům ničí přemnožení hraboši. V Ústeckém kraji se to zatím neděje. Na hrozny ale chodí divoká prasata a stáda daňčí zvěře.

„Divočáci a dančí zvěř nám už ‚říkají‘, že hrozny sládnou. Loňský a předloňský rok zvěř poničila víc než desetinu úrody. Bohužel neničí jen úrodu, ale i drátěné opory révy. Škody jsou velké,“ popsal Vladimír Šuhájek, vinař a sklepmistr z Klášterních vinných sklepů Litoměřice.

Plot kolem vinice Klášterních sklepů na kopci Radobýl je ale dlouhý pět až šest kilometrů a zakopat pevné sítě do hloubky minimálně 30 centimetrů by bylo pro vinařství extrémně drahé. Postavit kilometr takové ochrany vyjde na tři čtvrtě milionu korun.

Pěstitelé vína vítají střídání teplot chladných nocí a teplých dnů

Vinaři jsou spokojení, že nastalo období teplých dnů a chladných nocí, protože toto střídání teplot vínu prospívá.

„Rozvíjí se buketní látky vína a to je dobré. Loni takové období vůbec nenastalo. Začínají také zrát nearomatické odrůdy, to znamená Müller Thurgau, rané Veltlínské červené a pak přijdou na řadu další jako Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Tramín. Uvidíme, jak dlouho takové počasí bude trvat,“ vysvětlil Šuhájek.

Podle hlavního vinaře Zámeckého vinařství Třebívlice Johann W Martina Nesvadby je střídání teplot důležité.

„Aby se vytvořily aromatické látky a neubývaly moc kyseliny. Vrásky nám ale může dělat nevyzpytatelnost počasí. Snažíme se si s tím poradit, proto máme vinice ve čtyřech různých polohách. O to je to zajímavější,“ podotkl Nedvadba.

Smutný z úrody je Pavel Hrabkovský z Velkých Žernosek, který má vinice na vrchu Radobýl. „Je to bída. Na naší straně Radobýlu prakticky nepršelo, z kopce přes všechnu snahu voda rychle steče a víno je maličké. Pozitivní je, že díky horku jsme nemuseli hrozny ošetřovat proti plísni. Pokud to takto bude dál, situace bude stále horší,“ posteskl si Hrabkovský, podle kterého má víno již druhý rok hodně cukru a málo kyselin.

Loni se němečtí vinaři potýkali s nedostatkem skleněných lahví. Podívejte se, jak se vyrábějí: