Jeho jméno nese ulička poblíž Pekařské, která vede kolem rodného domu Kurta Gödela na Husovu. V domě žil do doby, než se v roce 1915 s rodiči přestěhoval na nedalekou Pellicovu.
„Ukázal, že se matematika může dát rozvíjet, přestože byla tehdy považována za uzavřenou vědu. Navíc jeho úvahy v matematice a logice se staly základem pro programovací jazyky a počítače, tedy technologie, bez nichž si dnešní svět ani nedokážeme představit,“ řekl při slavnostním odhalení uliční desky ředitel brněnské hvězdárny a iniciátor pojmenování uličky Jiří Dušek.
Konkrétně jde o uličku, která je poslední odbočkou vpravo z Pekařské před Šilingrovým náměstím.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Zatímco ve světě je Kurt Gödel velmi známý, v Brně je tak trochu zapomenutý. I proto se nyní rozbíhá kampaň Kurt na furt, jejímž cílem je brněnského rodáka zviditelnit.
„Vedle Leoše Janáčka či Gregora Mendela je další osobností, kterou je potřeba propagovat. Hvězdárna se snaží popularizovat brněnské vědce, na podzim proto vydáme mapu s místy, kde Kurt v Brně působil a uvažujeme o poznávací hře pro mladé,“ prozradil Dušek.
Po studiích ve Vídni, kde sám jako docent nějaký čas přednášel, Gödel cestoval, ale především pracovně. Jeho cílem byly americké univerzity. Protože ho však trápilo zdraví, kvůli kterému se už v dětství pravidelně omlouval z tělocviku, dlouhé cesty chtěl omezit.
Doma si našel známost, o několik let starší tanečnici Adele, s níž se nakonec přes velké protesty rodiny oženil. A právě v té době se rozhodl, že Evropu opustí.
„Jako Rakušan dostal povolávací rozkaz od nacistické vlády. Ačkoli jeho matka a bratr žili nerušeně v Brně a Vídni, Kurt byl podezřelý, říkalo se o něm, že je Žid,“ napsal pro brněnský časopis KAM Martin Ježek.
Gödelovi se nakonec přestěhovali do amerického Princetonu. Tam matematik přednášel a jeho kolegové zpopularizovali nejdůležitější poznatky, které Gödel oznámil světu ještě v Evropě.
„Zásadním výsledkem jeho práce je důkaz, že neexistuje žádný způsob, jak dospět ke všem matematickým pravdám, aby splňovaly pravidla určitého systému platného pro celou matematiku,“ shrnuje historička Hana Jordánková z Encyklopedie dějin města Brna.
Zajímal se o cestování časem
Právě tento důkaz o nedokonalosti Gödela spřátelil i s fyzikem Albertem Einsteinem. „Gödel pak v roce 1949 na Einsteinově teorii relativity dokázal, že se pomocí časových smyček dá teoreticky cestovat časem do minulosti,“ zdůraznil Ježek s tím, že matematikovy objevy jsou srovnatelné s těmi Einsteinovými.
Ačkoli americká vědecká společnost Gödela uznávala a laická veřejnost jej měla za celebritu, on sám o přílišnou pozornost nestál. Trpěl paranoiou z nemocí, která se u něj projevovala od závažného onemocnění revmatickou horečkou. Ačkoli ji prodělal v dětství a zcela se uzdravil, úzkosti jej neopustily.
„Byl velmi fixovaný na svou manželku Adele. V posledních desetiletích života nikdy nejedl jinde než doma, jídlo mu vždy připravovala žena. Měl totiž strach z otravy,“ uvedl příklad Ježek. Jenže právě na domácí stravu geniální matematik doplatil. Adele byla v roce 1977 po dvou záchvatech mrtvice na půl roku v nemocnici.
A Gödel najednou nevěděl, co dělat. Odmítal jíst, a to i přesto, že jej kvůli závažnému zdravotnímu stavu několikrát hospitalizovali. V nemocnici ale nezůstal, protože se odmítl podvolit nemocničnímu režimu.
Ani návrat jeho ženy z nemocnice už mu nepomohl. Podvyživený Gödel zemřel v lednu roku 1978. Na tom, kolik vážil, se historické prameny neshodnou, všechny ale udávají hmotnost kolem 30 kilogramů. Pohřben byl na historickém hřbitově v Princetonu.
Kromě nového jména ulice Gödela v Brně připomíná několik pamětních desek. V dubnu 1992 tu vznikla také Společnost Kurta Gödela a na Fakultě informačních technologií VUT v Božetěchově ulici otevřeli při oslavách stého výročí jeho narození posluchárnu.
