Hlavně ale začíná být problém s tím, kam odpad, který nepatří do spalovny, ukládat. Nový sběrný dvůr měl vyrůst vedle čistírny odpadních vod v Londýnské ulici. Projekt se připravil za předchozího vedení, ale teď se záměr nedaří dotáhnout.
„Pravděpodobnost získání dotace se snížila na minimum. Možné už by to bylo jen za vlastní peníze. Což při zadlužení města nevidím jako příliš reálné. Museli by to zaplatit občané ve zvýšených cenách za odpady, což bych nerad,“ sdělil primátor Jaroslav Zámečník (SLK).
I když potřebu nového sběrného dvora nikdo nepopírá, projekt už dvakrát na radě města neprošel. Nejdříve kvůli výtkám koaliční ODS a pak i hnutí ANO. Primátor Zámečník totiž chce, aby se na sběrný dvůr vypsala architektonická soutěž. Řešení měly dodat tři kanceláře – Mjölk, Prokš Přikryl a Vojtěch Šrut. Každá za to měla dostat honorář 80 tisíc korun. Podle ODS i ANO to je ale zbytečné.
„Není nám známo, že by někde v České republice nebo dokonce v Evropě proběhla architektonická soutěž na místo sběru odpadků. Naši architekti by se měli věnovat především celkovému urbanistickému a koncepčnímu řešení města,“ uvedlo ve svém prohlášení liberecké ANO. A podobně to vnímá i ODS.
Nechtějí obyčejnou a bezduchou krabici
Podle primátora si ale i objekt jakým je sběrný dvůr zaslouží nebýt jen obyčejnou, bezduchou krabicí. Navíc, když kolem vede cyklostezka podél Nisy, kterou využívá spousta lidí a sběrný dvůr tak budou mít na očích.
„Myslím, že architektonická soutěž na tři návrhy je správným postupem do budoucna, jak by město mělo získávat kvalitní architekturu. Dosud se jelo hlavně na výběr podle nejnižší ceny. Ale nejnižší cena neznamená vždy nutně kvalitní architekturu. Doufám, že za tím stojí jen nezkušenost s podobnými soutěžemi,“ komentuje neshody v koalici primátor.
Architektonickou soutěž přitom Liberci doporučila i Rada architektů, stejně jako nově zřízená Kancelář architekta města. I sběrný dvůr je totiž podle nich veřejnou stavbou.
„Řídím se dlouhodobě politikou české vlády z hlediska kvality veřejného prostoru i veřejných budov. Myslím, že drtivá většina veřejných budov by měla projít architektonickými soutěžemi. Proto i sběrný dvůr by měl mít svou urbanistickou a architektonickou kvalitu. Měl by lépe zapadat do kontextu daného místa,“ zmínil městský architekt Jiří Janďourek.
Sběrný dvůr spojený s bazarem použitých věcí nechala už před časem vyprojektovat společnost FCC, která v Liberci vyváží odpadky. Část dokumentace si pak město odkoupilo za 300 tisíc korun.
Zřejmě ale půjde o vyhozené peníze, protože podle Rady architektů vykazovala dokumentace značné nedostatky, a proto ji doporučila předělat. Jenže různé názory v koalici nakonec způsobily, že žádost o dotace Liberec nestihne podat.
To kritizuje bývalá náměstkyně primátora Karolina Hrbková (ZpL), za které se projekt sběrného dvora a kompostárny připravoval. „Všechno už mohlo být hotové. Myslím, že architektonická soutěž zrovna v tomto případě je zbytečná a drahá. A to, co je podstatné, se kvůli tomu odsouvá. Teď máme sběrný dvůr, který nestíhá a lidé čekají i hodiny ve frontách. Bioodpad vozíme k likvidaci do Mimoně, což je drahé a neekologické. Vedení města si mohlo vybrat – mít nejkrásnější sběrný dvůr na světě, nebo mít funkční dvůr. Díky jejich liknavosti a neshodám nebudeme mít pro jistotu nic,“ uvedla Hrbková.
