Hasičům přibývá práce. Přispívá k tomu sucho, ale jen částečně. Ačkoli se v prvním pololetí zvýšil počet výjezdů k požárům o sedm procent, stále mají hasiči více práce s následky dopravních nehod. Navíc ještě prudčeji vzrostl počet technických pomocí, které představují vůbec největší část práce, kterou hasiči dělají. Jejich generální ředitel Drahoslav Ryba ujistil v Interview ČT24, že zásahy u požárů hasiči zatím zvládají. Dále postupující sucho by ale mohlo situaci například v lesích zásadním způsobem zhoršit.
Požárů přibývá, přispívá k tomu sucho. Zatím je zvládáme, říká generální ředitel hasičů
Drahoslav Ryba v Interview ČT24: Zvyšuje se počet požárů vlivem klimatických změn (zdroj: ČT24)
Hasiči v prvním pololetí zasahovali u 9988 požárů, což bylo o sedm procent více než loni. Více práce měli i u dopravních nehod nebo s úniky nebezpečných látek. Docela výrazný nárůst počtu požárů ale skrývá hrozbu. Podle generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky Drahoslava Ryby souvisí nárůst se suchem. Zatím hasiči zásahy zvládají, ale časem by se to podle Ryby mohlo změnit.
„Běžné požáry zvládáme, pokud se bavíme například o lesích. Ale pokud zůstanou stát velké, suché plochy lesa, tam může docházet ke korunovým požárům. To je jiný druh požáru, na který nejsme v ČR zvyklí. Probíhá úplně jinak a hasí se úplně jinak,“ varoval. Dodal, že se korunové požáry velmi rychle šíří.
Události, ke kterým vyjížděli hasiči za první pololetí
I v době sucha jsou ale všechny požáry v přírodě chybou člověka, dodal Drahoslav Ryba. Samovznícení například v lese je podle něj nemožné. Příčinou tedy bývá nedbalost. „Nejvíce je nekázeň, nezodpovědnost – odhození nedopalku, pálení klestí, které se neuhlídá, rozdělávání ohníčků,“ shrnul ředitel profesionálních hasičů.
Hasiči budou mít 434 milionů navíc. Na nové plošiny to nestačí
Drahoslav Ryba má za sebou jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) o rozpočtu a neskrývá spokojenost s jeho výsledkem – byť dostal jen třetinu sumy, o kterou žádal. Hasiči dostanou navíc 134 milionů korun na provoz, 200 milionů na budovy a 100 milionů na nákup výškové techniky.
Právě žebříky či plošiny, které hasiči používají, patří podle Ryby k tomu, co je nutné rychle obměnit. „Moderní vybavení máme, ale máme ho málo. Potřebovali bychom staré vybavení nahradit novým,“ podotkl. Obměnu by potřebovala asi polovina z 250 kusů výškové techniky. Potíž je, že stomilionový příspěvek je jen drobností – jeden žebřík přijde asi na dvacet milionů, takže z více než stovky, která je potřeba, se podaří pořídit jen pět.
S investicemi je ale u hasičů problém již mnoho let – od krizového roku 2011, kdy jim vláda seškrtala výdaje téměř na polovinu. Podle Ryby se až v příštím roce dostanou investice na úroveň roku 2010. Na druhé straně připustil, že i tak je v technice patrný pokrok. Například výstroj, která stojí desítky tisíc, chrání hasiče mnohem lépe než někdejší plátěné obleky a přilby podobné válečným.
I hasičský záchranný sbor začíná pociťovat nedostatek pracovních sil, připustil jeho ředitel. Zároveň však ujistil, že to zatím fungování hasičů nelimituje. „Obecně lidi máme. Začínáme se také potýkat s nedostatkem, ale je to spíše otázka regionu a otázka odbornosti. Obecně nejsou právníci, nejsou někteří specialisté – například chemici,“ shrnul.
Do hasičského sboru láká hlavně smysluplnost práce
Soudí, že zájemce o práci u HZS láká především její smysluplnost. „Zachraňovat lidské životy dává obrovský smysl. Přichází k nám spousta dobrovolných hasičů, kteří k tomu inklinují třeba od dětství,“ poznamenal Drahoslav Ryba. Na druhé straně je práce hasičů náročná – a to nejen fyzicky. Odcházejí tedy buď proto, že již nemají dostatek sil, aby mohli při zásazích pomáhat, ale třeba i kvůli vyhoření – jakkoli to u hasičů může znít paradoxně.
Ve všech ohledech nejhorší jsou pro hasiče takové zásahy, při kterých někdo zahyne. „Nejméně mají rádi zásahy, kde jim někdo zůstane – ať už z hasičů, nebo že se nepodaří všechny zachránit. To bývá v hodně případech u požárů, jako jsou velké haly, v loňském roce jsme měli požár hotelu v Praze, kde zůstali čtyři lidi,“ vylíčil generální ředitel HZS ČR.
Statistikou podepřeným faktem ale je, že zdaleka nejvíce hasičských zásahů spadá do kategorie technické pomoci, kde tak tragický konec nehrozí. Pomáhají lidem, kteří si zabouchli dveře, nebo třeba při likvidaci vosích hnízd. V pololetí představovaly technické zásahy více než polovinu všech zákroků. Dopravní nehody představují podle Drahoslava Ryby zhruba pětinu práce hasičů a požáry asi 15 procent.