A po dnech, kdy se spíš smiřoval s tím, že místo nejslavnějších arén světa bude na začátku sezony hrát za rodný Havířov a obrážet prvoligové zimáky v Kadani či Třebíči.
„V patnácti bych nevěřil, že jednou budu vydělávat přes šest milionů dolarů ročně,“ tetelil se nejlepší český hokejista posledních sezon.
Zatímco předloňský Pastrňákův příběh patřil spíš k výjimkám, nyní by jen zapadl do bobtnající kolonky „běžný případ“.
Snad každý klub má v době, kdy se už hokejisté slétají do zámoří ke startu přípravných kempů, mladíka, s nímž se handrkuje po uplynutí nováčkovského kontraktu o výrazně tučnější gáži.
A mnohdy nejde o tuctové nádeníky, nýbrž o machry, kteří se už v NHL osvědčili, zazářili a mají potenciál se trvale zařadit mezi nejblyštivější hokejové klenoty světa.
Kdo spustí podpisovou lavinu?
Smlouvu s Winnipegem nemá Patrik Laine, který jako jediný v posledních sedmi letech vstřelil v jednom utkání NHL pět gólů. Stejně je na tom v Coloradu i další Fin Mikko Rantanen, jenž v uplynulém ročníku na čas vévodil bodování celé ligy.
Fin Patrik Laine z Winnipegu (v popředí) se raduje ze vstřelené branky v utkání s Dallasem.
A můžeme pokračovat - Matthew Tkachuk, jemuž v Calgary náramně sedla souhra s Michaelem Frolíkem. Brayden Point v Tampě. Nebo Mitch Marner v Torontu. Právě o 22letém Kanaďanovi se v zámoří mluví jako o hráči, který může spustit milionové domino. V poslední sezoně zvládl parádních 94 (26+68) bodů a má podepsat dlouhodobější kontrakt pohybující se mezi devíti až 11 miliony dolarů za rok.
„Všichni se zaměřují a čekají na Marnera,“ píše dobře informovaný James Mirtle z webu The Athletic. Agenti dalších hvězdiček mohou Marnerův kontrakt využít jako aktuální precedens při rokování, která víc než dobře ilustrují nemilosrdný byznys v NHL.
Pravidla téhle hry se ale vyvíjejí.
Zatímco v minulosti se superstar typu Ovečkina či Crosbyho po uplynutí nováčkovského období upsala zaměstnavatelům na víc než deset sezon, nyní je pro opory výhodnější uzavírat kratší smlouvy zhruba na čtyři až šest let.
Důvodů je víc, ale mezi zásadní patří každoroční zvyšování platového stropu. V nadcházející sezoně může klub NHL vysázet na výplatách 81,5 milionu dolarů, což je o deset milionů víc než před čtyřmi lety. A z naditějšího rance chtějí agenti pro klienty odsypat co nejvíc.
William Nylander z Toronta se raduje z gólu v utkání proti Floridě.
Manažeři naopak nemohou bezmyšlenkovitě utratit balík za jediného tahouna. Musí počítat, plánovat, tvořit úspěšný tým. I proto se vyjednávání natahují. Většinou, podobně jako v Pastrňákově případě, obě strany najdou kompromis. Kvůli neústupnosti a současným regulím (výše zmínění junáci se řadí k chráněným volným hráčům) se vše může změnit v nekonečnou ságu jako loni u Williama Nylandera.
Můžu trénovat v Evropě?
Pastrňákův vrstevník loni kvůli váznoucím jednáním nastoupil až v prosinci. Štědře honorovaný (45 milionů dolarů za šest let), ale nerozehraný Švéd nesbíral body, působil laxně a nároční fandové Toronta jej tepali. „Někteří hráči mohou letos dopadnout jako Nylander,“ odhaduje útočník Caroliny Teuvo Teravainen. „Pro hráče je tohle složité období.“
Ačkoli do startu NHL zbývá stále něco přes měsíc, licitování může nadcházející ročník a přípravu na něj zásadně ovlivnit. Fin Rantanen místo pakování kufrů do Ameriky aktuálně trénuje v Norsku a klub Storhamar na Twitteru popichuje Colorado: „Vypadá u nás spokojeně!“
Filip Zadina z Detroit Red Wings vede puk před Mikkem Rantanenem z Colorado Avalanche.
Produktivní Marner se už poptával, jestli by nemohl trénovat v Curychu. „Je to byznys, ve kterém se musíte připravit na všechno,“ nevzrušeně vyprávěl Patrik Laine finským reportérům. „Vím, co jsem poslední tři roky odvedl za práci a nebojím se, že tuhle sezonu ji mít nebudu.“
Jistotu teď hledá těžko jako řada dalších nadaných mládenců, kteří díky svým schopnostem udávají tempo NHL. Jsou to hoši pro budoucnost, kteří ale nemají smlouvu.
