„Když zašlo slunce, napadlo mě, proč nesvítí, proč je voda zase tak ledová a kdy se oteplí,“ svěřila se čtyřicetiletá Markéta s myšlenkami, které se jí honily hlavou při cestě z Anglie do Francie.
V cíli své plavby, jímž se stal kámen na francouzském pobřeží, ale stejně Markéta pořádně nevěděla, čí je. Jen se chytila a držela. „Vůbec si nepamatuji, co mi kluci říkali, když pro mě přijeli v gumovém člunu,“ prozrazuje.
Za minutu uplavala ve zrádných proudech zhruba padesát metrů. Urazila trasu dlouhou 38,5 kilometru a potřebovala na ně kolem 45 tisíc kraulařských záběrů.
Jela tempem šedesát až šedesát pět záběrů za minutu. Kdyby zpomalila na dvacet záběrů, komisař by ji nechal vytáhnout z moře, poněvadž by ztratila jakoukoliv šanci dostat se na břeh.
Podle údajů z internetu pokořila kanál La Manche také tělesně postižená Turkyně a pak už žádná jiná žena na světě. „Ale nevíme, s jakým handicapem Turkyně plavala,“ podotýká Markéta. „Navíc mi nešlo o žádné prvenství, kanál jsem chtěla překonat kvůli sobě.“
Dotyk s lodí by znamenal konec
Pechové ovšem neméně záleželo na lidech, s jejichž pomocí se přes La Manche dostala. Na doprovodné lodi sledovali Markétu její přítel Jan Duda a Filip Pytel z Českých Budějovic, kde s plaváním začínala. Doprovázel ji rovněž Petr Kořínek, předseda oddílu TJ Slavie Liberec, za který Markéta závodí.
Doprovodnou loď vedl nejzkušenější kapitán, jaký se na moři mezi Anglií a Francií pohybuje. Na pravidla dohlížel komisař.
„Nesměla jsem se dotknout lodi, jinak by mě diskvalifikoval,“ upozorňuje Pechová. „Pití a jídlo mi podávali do vody na tyči s držákem. Přítel ho pro mě vyrobil z kancelářských potřeb.“
Pechovou povzbuzovala kromě jiného teplá Coca-Cola bohatá na cukry. Odmítala připravené proteinové tyčinky a dobíjela se výhradně polomáčenými sušenkami a Mila řezy. Jedla a pila každou půlhodinu.
Čtyři kila steaků za dva týdny
Její přítel ji na mimořádný výdej energie v chladných vlnách připravoval speciálním jídelníčkem. Před vysilujícím výkonem jí pekl steaky z hovězího masa. Za dva týdny jich snědla čtyři kila.
Na překonání La Manche trénovala dva roky. Zapomněla na dovolenou, pětkrát týdně plavala a jednou chodila posilovat do fitness centra. Odpočívala pouze jediný den - stejně jako při stvoření Světa Bůh, v něhož Markéta věří.
„Za týden jsem uplavala dvacet pět až třicet kilometrů,“ poznamenává liberecká plavkyně.
Před úspěchem v mořském průlivu uplavala na jeden zátah nejvíc 25 kilometrů, o 13,5 méně než v La Manche.
Vody však pořád nemá dost. „Jsem ještě unavená a bolí mě rameno. O víkendu už závodím na Českém poháru v dálkovém plavání na trati deset kilometrů,“ prohlašuje Pechová.
